Poměrně nízké procento Čechů [18 %] v porovnání s globálním průměrem [32 %] i okolními zeměmi regionu [průměr 25 až 30 %] v dnešní nejisté době přemýšlí o zahájení vlastního podnikání. Vyplývá to z březnového průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad.
V Česku zvažuje následkem pandemie ve srovnání s ostatními zeměmi jen nízký počet zaměstnanců odchod ze zaměstnání a start vlastního podnikání. Podle manažerky marketingu společnosti Randstad Alžběty Honsové je takto nízký podíl srozumitelnější v kontextu dalších zjištění průzkumu. Podle něj se 73 procent lidí cítí ve svém zaměstnání spokojeno, neboť vnímá vstřícnost svého zaměstnavatele a má pocit seberealizace.
„Celý rok 2019 byl rokem, kdy se firmy extrémně snažily pečovat o zaměstnance, dbaly na svou značku zaměstnavatele a velmi intenzivně pracovaly na interní komunikaci. Tato péče se nyní projevila ve vysoké míře spokojenosti. Samozřejmě na ni má vliv i nejistota z budoucnosti a pozvolný růst nezaměstnanosti,“ míní Alžběta Honsová.
Na tři čtvrtiny českých zaměstnanců uvedly, že se cítí být ve své současné pozici dostatečně oceňovány a ceněny. 55 procent je spokojených se svým platem ve srovnání s podobnými pozicemi u jiných společností. Podle jiných průzkumů o změně zaměstnání v Česku uvažuje kolem 300 tisíc lidí, ale neudělá to z obav, aby si nepohoršili. Podle sociologů navíc nelze od Čechů čekat příliš velký zájem o vlastní podnikání, když tu bylo více než 40 let zakázáno. Což znamená, že tradice podnikání se od roku 1989 teprve obnovuje.
Podnikání nepřispívá ani atmosféra v zemi
Chuť podnikat v Česku nepodporuje ani vládní politika. Jen za posledních šest let stoupl počet státních zaměstnanců o 60 tisíc osob na celkových 477 tisíc státních zaměstnanců. Ještě v roce 2013 jich bylo 413 tisíc. Jen státních úředníků je asi 150 tisíc lidí. Přitom na platy za zmíněných 60 tisíc nově nabraných státních zaměstnanců stát ročně vydá 90 miliard korun. Dlouhodobý nárůst státních zaměstnanců přitom kritizují jak zaměstnavatelé, tak opozice.
„Prostě desetimilionový národ si může dovolit pouze určitý počet lidí placených ze státního rozpočtu,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro FinTag.cz předseda Poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.
Do skupiny státních zaměstnanců přitom nepatří zaměstnanci krajských a obecních samospráv a zdravotníci. Kraje, obce a jejich příspěvkové organizace pak zaměstnávají dalších necelých 400 tisíc lidí. Dohromady je to skoro milion zaměstnanců placených z veřejných rozpočtů.
V posledních letech také zřetelně ubývá podnikatelů, kteří zaměstnávají zaměstnance. Důvodem jsou vysoké odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Jenom v posledním loňském čtvrtém čtvrtletí těchto podnikatelů ubylo o 12,6 tisíců. Celkový počet podnikatelů se zaměstnanci v Česku tak patří mezi nejnižší v Evropské unii.
Podnikatelé se zaměstnanci a bez zaměstnanců [4. čtvrtletí 2019, ČR]:
- Podnikatelé se zaměstnanci: 154,4 tis. osob
- Podnikatelé bez zaměstnanců: 698,8 tis. osob
Dopady pandemie podnikání nepřidávají
Důvody pro nechuť pustit se do podnikání lze ale najít i v aktuální situaci, kdy podnikání přerušily tisíce osob. Nejnovější statistiky ukazují, že pandemie zasáhla nejvíce podnikatele ale i zaměstnance ve velkých městech.
„Těmto lidem ze dne na den zmizela možnost výdělku, velké množství z nich proto začalo hledat práci v jiných oborech, například v logistice. Podle rychlého průzkumu mezi vybranými logistickými společnostmi asi 30 procent nově zaměstnaných lidí přišlo právě z gastra a čtvrtina ze služeb a administrativy,“ říká Alžběta Honsová.
Podle ní se v tomto oboru polovina nově zaměstnaných lidí ocitla proto, že jejich zdroj příjmu kvůli pandemii skončil či byl výrazně utlumen.
Lidé přerušují živnosti ve stravování a kadeřnických službách
Lidé mají obavy z penze
Podle průzkumu se lidé, což platí zejména pro zaměstnance v důchodovém věku, stále více obávají odchodu z práce kvůli nedostatku naspořených peněz na stáří. Více než polovina [53 %] zaměstnanců se navíc domnívá, že bude muset odložit svůj odchod do důchodu, protože nemají dostatek úspor.
„Tento aspekt je zesílen aktuálně panující nejistotou z budoucnosti,“ tvrdí Alžběta Honsová.
–ČTK/RED–
