Rakousko, Švédsko, Dánsko a Nizozemsko představily alternativní návrh vůči německo-francouzskému plánu záchranného fondu pro hospodářskou obnovu EU. Zemím postiženým krizí covid-19 chtějí poskytovat výhodné úvěry, ale ne dotace. Rakouský kancléř Sebastian Kurz dokonce varuje před dluhovou unií.
Plán hospodářské obnovy v rozsahu 500 miliard eur [13,8 bilionu korun] představili začátkem tohoto týdne německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle něj peníze, které si unie má svým jménem půjčovat na finančních trzích a které pak bude splácet v delším časovém horizontu, budou jednotlivým zemím rozdělovány přes rozpočet EU ve formě dotací a půjček. Rakouský kancléř Sebastian Kurz v uplynulých dnech tento koncept ale kritizoval.
„Říkáme jasné ano okamžité koronavirové pomoci, ale odmítáme dluhovou unii přes zadní vrátka,“ uvedl Sebastian Kurz v pátek na videokonferenčním sjezdu bavorské vládní konzervativní strany CSU.
Německo-francouzský návrh tak sice naráží na počáteční výtky mnoha zemí požadujících větší či menší objem fondu, podle analytiků se ale i přesto zřejmě stane základem pro kompromis, jenž určí další směřování evropského bloku. S plánem musí vyslovit souhlas všech 27 členských zemí.
Co chce šetrná čtyřka
Skupina označovaná jako „šetrná čtyřka“ ve svém zveřejněném protinávrhu prosazuje, aby byly peníze distribuovány jednotlivým zemím pouze ve formě výhodných úvěrů. A ne přímých dotací. O úvěry by země postižené krizí covid-19 mohly žádat maximálně po dobu dvou let. Pomoc státům a odvětvím by navíc měla být adresná. Například v podobě podpory výzkumu a inovací, přechodu k zelené ekonomice nebo posílení zdravotnictví.
„Navrhujeme dočasný, jednorázový záchranný fond na podporu hospodářské obnovy a odolnosti našich zdravotnických sektorů,“ uvádí se v návrhu.
Konkrétní objem prostředků v zamýšleném fondu alternativní plán ale neobsahuje. Jasně se však vymezuje proti německo-francouzskému návrhu.
„S čím ale nemůžeme souhlasit, jsou jakékoliv nástroje nebo opatření, které povedou ke zespolečenštění dluhů nebo významnému navýšení rozpočtu EU,“ stojí v návrhu.
Itálie, která patří k zemím nejvíce zasaženým koronavirovou pandemií, návrh čtveřice států označila za nepřiměřený. Hluboká recese si podle italského ministra pro evropské záležitosti Enza Amendoly žádá „ambiciózní a inovativní návrhy“. Návrh šetrných zemí je podle něj obranářský a nepřiměřený.
„Evropská komise musí při tvorbě návrhu předvést větší odvahu,“ upřesnil.
Evropská komise [EK] má přitom svůj plán představit již příští středu.
Chybí hlas Velké Británie
Podle pozorovatelů současnou politiku EU významně ovlivnil odchod Velké Británie. Ta v minulosti často sloužila jako vyvažující prvek mezi přáními velkých zemí, jako je Německo nebo Francie a ostatními. Jako je nyní například Rakousko, Švédsko, Nizozemsko či Dánsko.
Dodejme, že třetí kolo vyjednávání mezi EU a Británií o ujednání budoucích vztahů hmatatelné výsledky zatím nepřineslo. Přitom již na konci června vyprší lhůta, do níž může Británie požádat o prodloužení přechodné doby, která slouží k vyjednání dohody. Zásadním sporným tématem zůstává sjednocení pravidel pro hospodářskou soutěž, které Brusel požaduje a Londýn odmítá.
–ČTK/RED–
