Celkový objem dluhu obyvatel Česka evidovaný ke konci prvního čtvrtletí tohoto roku v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací činil 2,49 bilionu korun. Meziročně tak vzrostl o 146,4 miliardy korun. Naopak celkový nesplácený dluh obyvatel Česka ve výši 30,9 miliardy korun meziročně klesl o 4,9 procenta.
Počet obyvatel Česka, kteří měli u členů Bankovního či Nebankovního registru nějakou formu úvěru, se meziročně mírně snížil. Klientů s úvěry na bydlení ubylo o 8 423 na 1,11 milionu. Počet klientů s úvěrem na spotřebu klesl o 23 664 na 2,41 milionu. Půl milionu lidí mělo jak úvěr na bydlení, tak úvěr na spotřebu. Počet obyvatel Česka s úvěrem tak dosahoval 3,01 milionu.
„Současná koronavirová krize se úvěrového trhu v prvním čtvrtletí ještě příliš nedotkla, jelikož nouzový stav byl vyhlášen až v polovině března. Při zhoršující se ekonomické situaci je velmi pravděpodobné, že se počet nesplácejících lidí a objem nespláceného dluhu po skončení odkladů splátek nepříznivě změní,“ říká výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rajl.
Dodal, že po konci zákonného moratoria lze očekávat jak zvýšení klasické delikvence ve splácení úvěrů, tak právě vysoký počet zapomenutých splátek. Právě v situacích, kdy lidé požádají o přerušení splácení úvěru, je dobré mít podle odborníků aktuální přehled o všech svých finančních závazcích.
„Všem lidem, kteří si o odklad splátek požádali, zároveň doporučujeme hlídat si konec tohoto odkladu, ideálně i pomocí automatického upozornění na případnou nezaplacenou splátku,“ upřesnil Jiří Rajl.
Objem nespláceného dluhu u obyvatel Česka
Celkový objem nespláceného dluhu dosahoval 30,9 miliardy korun. Meziročně se o 1,6 miliardy korun snížil [-4,6 %]. Počet obyvatel Česka, kteří nezvládali splácet své úvěry, tak byl nejnižší za posledních šest let. Ve srovnání s posledním kvartálem roku 2019 se však objem nesplaceného dluhu mírně zvýšil, konkrétně o 110 milionů korun. Důvodem byl rostoucí objem nespláceného dluhu na spotřebu [tedy dluhu ze spotřebitelských úvěrů, kreditních karet apod.]. Ten dosahoval 22,6 miliardy korun. Oproti konci roku 2019 se zvýšil o 330 milionů korun. Meziročně ale přesto klesl o 143 milionů [0,1 %].
„Objem dluhu na spotřebu, který nebyl řádně splácený, se mezičtvrtletně zvýšil už podruhé v řadě. Registry přitom jako nesplácený evidují takový dluh, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí řádné měsíční splátky úvěru nebo který byl zesplatněn,“ uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací Lenka Novotná.
Podle ní to znamená, že k obratu v dosavadním pozitivním trendu se domácnosti blížily už nějakou dobu.
„Je přitom pravděpodobné, že zlom bude vzhledem k očekávanému poklesu ekonomiky výrazně hlubší, ale změny se patrně rozloží do delšího časového období,“ upřesnila.
Počet lidí nesplácejících úvěry na spotřebu klesl o 33 650 na 199 521 [tj. o 14,4 %]. Počet lidí nesplácejících úvěry na bydlení klesl o 4 232 na 15 759 [tj. o 21,2 %]. Což je v obou případech podle Lenky Novotné nebývale málo.
Dluhy podle krajů
Počet obyvatel Česka s úvěrem na spotřebu klesl ve všech krajích, nejvíce pak na Karlovarsku a v Praze. Počet lidí s úvěrem na bydlení taktéž klesl ve většině krajů. Výjimkou byla Praha, Středočeský a Plzeňský kraj. Ve všech krajích rovněž klesl počet lidí, kteří nezvládali splácet své úvěry. Ať šlo o úvěry na bydlení nebo na spotřebu. Stejně tak se ve všech krajích snížil objem nespláceného dluhu na bydlení. U úvěrů na spotřebu se objem nespláceného dluhu ale snížil v devíti krajích. Naopak v pěti se zvýšil.
Počet lidí s úvěrem na spotřebu se nejrychleji snížil v Karlovarském kraji, a to o 1,9 procenta. V Praze klesl o 1,7 procenta a v Pardubickém kraji o 1,6 procenta. I přes pokles počtu lidí s dluhem se však ve většině krajů celkový objem dluhu z úvěrů na spotřebu zvýšil. Nejvyšší nárůst tohoto dluhu zaznamenal Karlovarský kraj, a to o 5,5 procenta.
„V Karlovarském kraji došlo meziročně k výraznému zvýšení průměrné částky dluhu na jednoho obyvatele. Ta se zde u dluhu na spotřebu meziročně zvýšila v průměru o 15 tisíc, tedy téměř o osm procent. Proto se také objem dluhu na spotřebu zvýšil více než jinde, přestože klesl počet lidí s dluhem,“ vysvětluje Lenka Novotná.
Karlovy Vary dostaly další ránu. MFF Karlovy Vary letos nebude
Naopak na Vysočině se objem dluhu na spotřebu meziročně o 26 milionů snížil.
„Vzhledem k tomu, že celkový objem dluhu na spotřebu na Vysočině dosahuje 19,9 miliardy korun, jde o malý pokles dluhu. Je to ale poprvé za poslední tři roky, kdy sledujeme data také po krajích, co v některém z krajů došlo k meziročnímu snížení některého typu dluhu,“ upřesňuje Jiří Rajl.
Na konci uplynulého čtvrtletí došlo také k meziročnímu poklesu počtu lidí s úvěrem na bydlení, a to ve většině krajů. K nejrychlejšímu poklesu došlo v Ústeckém kraji, a to o 1,8 procenta. Na Vysočině se počet lidí s tímto typem úvěru snížil o 1,7 procenta. Na Zlínsku a v Jihomoravském kraji o 1,6 procenta. Naopak v Plzeňském kraji, v Praze a ve Středočeském kraji se počet lidí s úvěrem na bydlení mírně zvýšil, konkrétně v rozmezí od 0,1 procenta do 0,7 procenta.
Objem nespláceného dluhu dle krajů
V uplynulém čtvrtletí došlo ve všech krajích také k meziročnímu poklesu počtu lidí, kteří nezvládali své úvěry určené na spotřebu splácet. A to o v rozmezí od 12 procent [Zlínský kraj, Moravskoslezský kraj] až do 18 procent [Karlovarský kraj, Středočeský kraj]. Přesto však v pěti krajích došlo ke zvýšení objemu nespláceného dluhu na spotřebu. Nejrychleji v Olomouckém kraji, kde se zvýšil o 32 milionů korun, tedy o 2,5 procenta, a ve Zlínském kraji, kde šlo o nárůst o 20 milionů, respektive o 2 procenta.
„Meziroční nárůst nespláceného dluhu v těchto krajích vedl mimo jiné k tomu, že celkový pokles nespláceného dluhu na spotřebu byl nejpomalejší za poslední čtyři roky. Zatímco dosud klesal jeho objem meziročně vždy o jednotky miliard, v prvním čtvrtletí už šlo pouze o 143 milionů korun,“ říká Jiří Rajl.
Počet lidí, kteří nespláceli své hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, klesl v průměru o 21,2 procenta. Například v Karlovarském kraji se ale snížil téměř o čtvrtinu [o 24,5 %] a v Jihomoravském kraji klesl jejich počet o 23,8 procenta. Nejpomaleji se počet lidí nesplácejících úvěry na bydlení snižoval v Praze, o necelých 17 procent.
Registry dlužníků: Co dělat, když záznam v nich brání hypotéce
Celkový objem nespláceného dluhu na bydlení se rovněž snížil ve všech krajích. Nejpomaleji v Jihočeském kraji [-8 %] a v Libereckém kraji [-9 %]. Nejrychleji potom v Plzeňském kraji [-21 %] a v Praze [-20 %]. Praha je přitom krajem s nejlepší platební morálkou, co se týče úvěrů na bydlení. Problémy se splácením zde na konci prvního čtvrtletí mělo pouze 0,8 procenta lidí a nesplácená částka dosahovala pouze 0,2 procenta celkového objemu dluhu na bydlení.
„Je však pravděpodobné, že v Praze i v dalších krajích budeme v následujících čtvrtletích svědky změny trendu ve smyslu postupného nárůstu nespláceného dluhu. Více však budeme vědět až v prvním čtvrtletí následujícím po konci zákonného moratoria na splácení úvěrů,“ tvrdí Lenka Novotná.
Upozornění pro dlužníky
V souvislosti s odložením splátek úvěrů i s očekáváným zhoršením ekonomické situace upozorňují zástupci BRKI a NRKI spotřebitele na možnost hlídat si své závazky on-line prostřednictvím portálu www.kolikmam.cz. Služba #kolikmam365 poskytuje lidem kompletní přehled o jejich finančních závazcích a může tak pomoci předejít nedorozumění při splácení úvěrů. Dodejme, že dochází ke zvýšení počtu výpisů, které jsou v rámci služby #kolikmam365 k dispozici, ze dvou na čtyři výpisy ročně.
„Doporučujeme, aby si každý klient alespoň jednou za čtvrtletí zkontroloval vlastní finanční historii,“ uzavírá Jiří Rajl.
–RED–
