Evropská komise [EK] chce naplnit příští sedmiletý rozpočet a budoucí fond pokrizové obnovy unijních ekonomik i pomocí nových ekologických daní a poplatků. Mezi ně patří například daň z nerecyklovaných plastů, další poplatky za znečišťující emise, ale i cla na neekologicky vyráběné produkty mimo unii.
Podle zdrojů obeznámených s chystaným návrhem fondu pokrizové obnovy počítá šéfka EK Ursula von der Leyenová ve výdajích na oživení unijních ekonomik s příjmy z nových zdrojů, to znamená daní a poplatků. Jde například o daň z nerecyklovatelných plastů. Od ní si Brusel slibuje řádově miliardy eur ročně. Obdobně vysoké příjmy by mohlo přinést i clo z neekologicky vyráběných produktů dovážených z mimounijních zemí. Komise by chtěla rozšířit příjmy i o poplatky hrazené firmami produkujícími emise skleníkových plynů.
Nové zdroje příjmů jsou podle EK nutné k pokrytí bezprecedentně vysokých výdajů nejen na obnovu krizí covid-19 postižených unijních ekonomik, ale i na naplnění příjmů budoucího sedmiletého rozpočtu unie. K zavedení nových příjmů vyzývá také Evropský parlament. Jeho poslanci ve svém nedávném usnesení dokonce pohrozili, že bez nich neschválí rozpočet na období let 2021 až 2027.
Využití nových daní a poplatků naráží na odpor
Podle unijních diplomatů současný návrh komise na využití nových daní a poplatků patrně narazí na odpor v mnoha členských zemích.
„Státy financují své vlastní stimuly do ekonomik. Není jisté, nakolik budou ochotné odevzdávat potenciální zdroje národních příjmů do společného rozpočtu,“ sdělil jeden z unijních diplomatů, který si ovšem nepřál být jmenován.
EK navrhovala nové zdroje příjmů ze zelených daní zahrnout již do „předkrizového“ návrhu rozpočtu. Na neúspěšném summitu v únoru však daň z nerecyklovaných plastů či převedení peněz za emisní povolenky do společné pokladny kritizovalo mnoho unijních lídrů.
Nyní se tedy využití nových daní a poplatků vrací spolu s návrhem na nový fond obnovy, který je úzce spjat s unijním rozpočtem. Totiž nejméně půl miliardy eur si EK chce půjčit na jeho fungování na finančních trzích a ručit za ně má právě svým příštím rozpočtem. Splácet dluh chce EK začít až v příštím sedmiletém období.
O fondu obnovy přitom už včera [26.5.] jednali zástupci jednotlivých unijních vlád. Z jednání vyplynulo, že EK bude trvat na zavedení nových daní a poplatků. Podle jejích zástupců totiž jinak nebude reálné si vypůjčit na finančních trzích částku nutnou k naplnění fondu obnovy. EK přitom chce na obnovu unijních ekonomik vydat okolo bilionu eur. Přesnou částku i podrobnosti má zveřejnit dnes odpoledne.
Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová ale již na dubnovém videosummitu unijní lídry navíc upozornila na to, že objem rozpočtu na léta 2021 až 2027 může vyrůst až ke dvěma procentům hrubého národního důchodu [HND]. To je téměř dvojnásobek hodnoty končícího sedmiletého období. Zásadní součástí rozpočtu přitom mají být peníze přímo spojené s obnovou ekonomik zasažených pandemií. Komise chce státům poskytnout podle předběžných vyjádření svých činitelů okolo bilionu eur [téměř 28 bilionů korun].
Europoslanci tradičně požadují vyšší unijní rozpočty než členské státy a na pokrizové oživení navrhli uvolnit dva biliony eur. Svůj souhlas s rozpočtem v nedávném usnesení navíc podmínili právě tím, že návrh bude počítat s využitím nových zdrojů rozpočtových příjmů, kam patří i nové zelené daně a poplatky.
Spory se vedou i o fungování fondu obnovy
Evropa není prozatím jednotná ani v tom, jak využít peníze z fondu obnovy. Část peněz z něj by měly dostat krizí covid-19 nejvíce zasažené země formou přímých plateb, část jako půjčky. Političtí vůdci se ale již před dlouho očekávaným zveřejněním konkrétních čísel rozdělili do několika názorových skupin. Jejich představy se liší hlavně v tom, zda má EU peníze dávat, či půjčovat. Lídři nejsilnějších unijních ekonomik Německa a Francie podporují rozdělit mezi státy 500 miliard eur formou přímých grantů.
To kvitují země jako Itálie a Španělsko, které měly se zadlužením problém již před pandemií. Zmíněný návrh Berlína a Paříže je pro ně ale minimální možností a jsou připraveni k dalšímu vyjednávání. Na druhé straně stojí státy takzvané šetrné čtyřky, tedy Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko, které se obávají společného zadlužování. Navrhují, aby EU státům pomáhala příznivě úročenými půjčkami.
Jednání v unii běží na plné obrátky
Bezprecedentní záchranný plán včera [26.5.] probírali také unijní ministři pro evropské záležitosti. Podle chorvatské ministryně Andreji Metelkové Zgombičové se shodli, že ke kompromisní dohodě musí všech 27 zemí dospět co nejdříve.
„Víme, že čelíme masivní krizi a potřebujeme silnou reakci. Hodně členských zemí by chtělo mít financování k dispozici hned,“ řekla chorvatská ministryně, jejíž země EU předsedá.
Sporné body budou podle ní na pořadu dne až poté, kdy komise dnes odpoledne představí podrobnosti svého návrhu. A to jak na fungování fondu obnovy i o budoucím rozpočtu. Von der Leyenová i její komisaři přitom opakovaně vyjádřili svůj postoj v tom smyslu, že investice do obnovy musí vycházet z priorit EK. To je hlavně přechodu ke klimaticky šetrné a digitální ekonomice.
Dodejme, že EK navíc chystá svázat přidělování grantů i s dodržováním evropských hodnot. Zde Brusel kritizuje hlavně Polsko a Maďarsko. Podmínkou by podle některých zdrojů mohlo být budoucí respektování unijních rozpočtových pravidel. Ty Brusel dočasně uvolnil, přičemž panují obavy, aby se dluhy zejména jihoevropských zemí nevyšplhaly nebezpečně vysoko.
–ČTK/DNA–
