„Krize covid přinutila mnoho organizací aktualizovat krizové plány, aby uměly přizpůsobit své chování novým okolnostem. Minimálně jsme si uvědomili, že nežijeme jen v křivce udržitelného růstu, ale i ve výkyvech, na které musíme být připraveni,“ říká v exkluzivním rozhovoru výkonný ředitel zdravotní pojišťovny RBP Antonín Klimša.
Krize covid významně zasáhla do chodu nemocnic, ordinací lékařů, ale třeba i lázní. Pocítili to i vaši klienti?
Samozřejmě. Situace, do které jsme se všichni nechtěně dostali, určitě více či méně ovlivnila všechny lidi, tedy i klienty, zaměstnance a obchodní partnery RBP.
Co bylo z vašeho pohledu největším zásahem do běžného chodu zdravotnictví?
Chod nemocnic a zdravotnických zařízení byl ovlivněn zejména rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví ČR, kterým bylo omezeno poskytování zdravotní péče na nezbytnou míru. Omezena tak byla zejména elektivní a neakutní péče. Tím došlo k posunutí screeningů, plánovaných zákroků, preventivních prohlídek, běžných návštěv lékaře a tak dále. Zároveň ale byly u mnoha odborností aktivovány distanční formy komunikace mezi lékařem a pacientem. Díky způsobům telemedicíny byl tak alespoň částečně kontakt s lékařem možný. Po více než dvou měsících se již postupně vracíme do normálu. Proto pevně věřím, že toto období u našich pacientů nezpůsobilo nevratné poškození zdraví.
Jak zpětně hodnotíte vyhlášená opatření ministerstva zdravotnictví?
Zdravotní pojišťovně nepřísluší hodnotit rozhodnutí ministerstva ohledně omezení přístupu ke zdravotní péči. Přijali jsme ho jako fakt, kterému jsme museli přizpůsobit i naše chování. Veškerá vládní omezení měla primárně za cíl potlačit pandemii. A to se objektivně podařilo. Proto se domnívám, že se podařilo zvládnout vyšší riziko nekontrolovaného nárůstu pandemie. Jak jsme ho viděli například v Itálii nebo Španělsku. I když na úkor snad nižšího rizika krátkodobého odsunu plánované péče.
Jak jste zvládli covidovou krizi jako pojišťovna. Co bylo nejtěžší?
Pojišťovna RBP je subjekt, který zajišťuje a proplácí léčbu svým pojištěncům, ale současně je i zaměstnavatelem. Proto jsme se museli vypořádat s celou řadou omezení, abychom neohrozili nejen naše klienty, ale i naše kolegy. A v neposlední řadě, abychom neohrozili samotné pracovně-organizační procesy, které s chodem pojišťovny úzce souvisejí.
Ano, to chápu, ale jak jste toho docílili?
Ustanovili jsme krizový výbor, jehož úkolem bylo průběžně přijímat mimořádná opatření k řízení RBP. Tímto způsobem se nám podařilo zajistit a udržet v provozu všechny základní procesy bez ohledu na krátkodobé uzavření našich poboček. Současně jsme se připravovali na další vývoj. Konkrétně na dva možné scénáře – více zhoršený a postupně se zlepšující. Jsem velmi rád, že díky vývoji situace jsme realizovali variantu druhou. Myslím, že jasným důkazem toho je fakt, že jsme jako jedna z prvních zdravotních pojišťoven znovu otevřeli v běžné pracovní době naše pobočky. Také ale musím říci, že i přesto stále preferujeme mezi našimi klienty a zaměstnanci, pokud je to možné, bezkontaktní komunikaci prostřednictvím elektronické pošty nebo telefonních hovorů.
Co hlavně zajímalo klienty RBP v době krize covid
S čím se na vás vaši klienti v době krize covid nejčastěji obraceli?
Nejvytíženějším pracovištěm bylo v počátcích kontaktní centrum naší bezplatné linky 800 213 213, na které se klienti obraceli se svými dotazy, jak postupovat. Co mají dělat a na koho se obrátit. Proto jsme okamžitě navýšili i počty našich operátorů. Dotazy byly různého charakteru. Od získání informací k testování covid-19, uzavření ordinací lékařů, návratů ze zahraničí, povinné karanténě, splnění si zákonem stanovených povinností jak pojištěnců, tak i plátců apod. Intenzita dotazů ustupovala se zveřejněním a upřesňováním informací v médiích.
Jak lidé reagovali na vyhlášení nouzového stavu, co je zajímalo?
Po vyhlášení nouzového stavu se dotazy nejčastěji týkaly uzavřených ordinací. Klienti se ptali, co mají dělat, když jim docházejí léky a jejich ošetřující lékař má uzavřenu ordinaci. Ptali se, jak postupovat v případě, že se vracejí z ciziny. Ptali se i na příznaky onemocnění a nutnost navštívit lékaře. Zajímali se o místa, kde se provádějí kontrolní testy na covid-19.
Obraceli se na vás i lidé, které covidová krize donutila k předčasnému návratu z jejich dlouhodobých pobytů ze zahraničí?
Ano, velice často. Návraty našich pojištěnců z ciziny po dlouhodobém pobytu v zahraničí jsme řešili denně. Oznámení návratu pojištěnce totiž patří k jedné z podmínek zpětvzetí do českého systému zdravotního pojištění. V mnohých případech se pojištěnci, kterým byla nařízena karanténa, rovněž dotazovali na způsob, jak to mají RBP oznámit, aby měli zajištěnou zdravotní péči v České republice. Ale nejenom to. Plátci zdravotního pojištění a osoby samostatně výdělečně činné se informovali na odevzdání povinných přehledů a úhrady povinného zdravotního pojištění.
Příspěvek RBP na pomůcky a využití telemedicíny
Pro klienty jste zavedli příspěvek 500 korun na ochranné zdravotnické pomůcky. Jako jsou roušky, respirátory či dezinfekce. Osvědčil se tento příspěvek?
Tento příspěvek určitě smysl má. Snažili jsme se reagovat na zcela ojedinělou situaci. Pandemie určitě ještě nějakou dobu potrvá. Již nyní probíhá zásobování ochrannými pomůckami více méně bez problému a jsou běžně dostupné především v lékárnách, ale i v kamenných obchodech. Jejich cenu sice nemůžeme ovlivnit, ale tímto příspěvkem můžeme alespoň snížit dopad na klienta. Jen pro úplnost, k dnešnímu dni tuto možnost prozatím využilo přes 2 tisíce našich pojištěnců, kterým jsme vyplatili 1 milion korun. Proto jsme se rozhodli, že příspěvek ponecháme v nabídce pojišťovny do konce letošního roku, tudíž každý bude mít možnost jej využít.
Za daných podmínek lze příspěvek čerpat i na preventivní vyšetření na koronavir. Jakou s tím máte zkušenost?
Objednávání na testování je plně v kompetenci daného poskytovatele zdravotních služeb a lhůty nijak nedokážeme ovlivnit. Nejedná se o plošné testování, ale dáváme tak možnost využít příspěvek pojištěncům, kteří se ze své vůle rozhodli, že se testovat nechají a tento test by podstoupili i v případě, že by na něj pojišťovna nepřispívala. Prozatím příspěvku na preventivní vyšetření využilo několik stovek našich klientů.
Zmínil jste telemedicínu, distanční přístup. Dá se podle vás léčit na dálku?
Covidová krize zcela zásadně urychlila procesy dálkového sdílení dat. Důkazem toho je skutečnost, že jak lékaři, tak i pacienti si nyní v praxi ověřují, jak to může fungovat „jinak“. V RBP jsme si i my během pandemie potvrdili, že musíme pracovat na takových projektech, které dokážou nabízet a poskytovat služby virtuálně, právě jako je telemedicínský projekt Šance pro srdce. Důvod je zřejmý. Díky těmto distančním službám mohou pojištěnci zůstat v bezpečí a pohodlí svého domova. Lékař přesto dokáže sledovat jejich zdravotní stav a v případě potřeby reagovat na změny. Do budoucna se určitě budeme věnovat dalším takovýmto projektům.
Ano, to zcela jistě, ale přesto, jedná se o ideální postup?
Osobně jsem přesvědčen o tom, že i na konci tohoto procesu bude vždy rozhodující lékař preferující individuální diagnostiku každého jedince a tomu odpovídající vyšetření. V RBP nicméně spatřujeme velké pozitivum v telemedicíně, kdy je zdravotní stav pacientů monitorován a lékaři vyhodnocován na dálku, což oběma stranám šetří spoustu času.
V této věci jste zavedli projekt Šance pro srdce, který na dálku monitoruje pacienty s vysokým krevním tlakem. Jaký je o něj zájem?
Program aktuálně využívá přes dva tisíce pacientů s vysokým krevním tlakem. Tím ovšem nekončíme. Se smluvními partnery již spolupracujeme i na mnoha dalších telemedicínských projektech. Jedním z nich bude velmi brzy projekt zaměřený na pacienty s diabetes.
Úhradu péče u covid-19 neregulujeme
Co podle vás změnila krize covid v českém zdravotnictví?
Domnívám se, že na české zdravotnictví může mít zásadní vliv především zpomalení naší ekonomiky a nikoliv onemocnění způsobené koronavirem. Až dosud jsme například považovali za naprosto samozřejmé, že zdroje na profinancování zdravotnictví každoročně automaticky rostou. To se teď zásadně změní a jako ekonom se domnívám, že naopak budou výrazně klesat. Je to logický důsledek vzniklé situace. Na jedné straně se výkon standardních zdravotnických úkonů zpomalil a aktuálně jsme řešili hlavně problematiku Covidu-19. Na straně druhé výrazně poklesly příjmy veřejného zdravotního pojištění, což souvisí s narůstající nezaměstnaností a nižší průměrnou mzdou. Logicky by proto měl být tok financí do zdravotnictví optimalizován o úspory nerealizovaných variabilních nákladů. Tím ale rozhodně nechci říct, že by v důsledku pandemie měla výrazně poklesnout úroveň našeho zdravotnictví.
Co tedy máte na mysli?
Směřuji k tomu, že budeme muset svoje chování přizpůsobit novým okolnostem. Jinými slovy, už nebudeme žít jen v křivce udržitelného růstu, ale i ve výkyvech, na které musíme být připraveni. A v tomto kontextu bych chtěl zdůraznit a připomenout, jak potřebné a zodpovědné je vytvářet finanční rezervy „na horší časy“.
Co změnila krize covid ve vašem přístupu k poskytovatelům zdravotní péče?
RBP přijala mnoho krátkodobých opatření k minimalizaci dopadů, které vyvolala covidová krize na poskytovatele zdravotních služeb. Zejména jsme museli zajistit jejich dostatečné cash flow. RBP tak jednotlivým poskytovatelům vyplácí zálohy v nesnížené výši. A to i přesto, že v konkrétním období docházelo k poklesům v objemech poskytnuté péče. Dalším důležitým prvkem bylo, že jsme umožnili vykazovat kontrolní vyšetření i v případech, kdy pacient s lékařem komunikoval elektronicky. Například prostřednictvím videohovoru. Tím se vyprázdnily čekárny a poskytovatelé osobně vyšetřovali pouze ty pacienty, u nichž to zdravotní stav skutečně vyžadoval. A mimo jiné jsme i zajistili kontinuitu poskytování lázeňské péče v důsledku uzavření lázní. Aby bylo možné ihned po uvolnění tohoto opatření v léčení pokračovat, prodloužila RBP platnosti jednotlivých lázeňských návrhů.
Jak moc je péče o covidové pacienty nákladná? Co všechno RBP hradí?
RBP samozřejmě hradí v souvislosti s covid-19 veškerou potřebnou péči a diagnostiku. V první fázi se jedná o laboratorní vyšetření, které u konkrétního pacienta potvrdí či vyvrátí informaci o nákaze koronavirem. Následně záleží na konkrétním zdravotním stavu každého pacienta. Většina z nich se léčí doma v karanténě, proto žádné další náklady nevznikají. U hospitalizovaných pacientů pak hradíme hospitalizace v plném rozsahu, tedy včetně případného napojení na umělou plicní ventilaci či mimotělní oběh ECMO. Pokud je k péči využit experimentální lék Remdesivir, k úhradě samotného léčiva nedochází. Ten je v rámci studie poskytován zdarma a ze strany pojišťovny jsou hrazeny pouze lékařské úkony spojené s podáním léku.
Mnozí poskytovatelé zdravotní péče nyní říkají, že je covidová krize přivede do finančních potíží. Naopak zdravotní pojišťovny vykáží úspory třeba už kvůli tomu, že došlo k omezení běžné zdravotní péče v době krize. Jak to vnímáte vy?
Na zdravotní pojišťovny je aktuálně vyvíjen tlak, aby garantovaly poskytovatelům zdravotních služeb úhrady za rok 2020 v nesnížené výši a v souvislosti s koronavirem zohlednily i jejich další požadavky na finanční kompenzace za krizové období. Mohu zcela zodpovědně prohlásit, že hlavním cílem jak Ministerstva zdravotnictví ČR, tak i zdravotních pojišťoven byla a je především stabilizace poskytovatelů zdravotních služeb a systému veřejného zdravotního pojištění. Proto nyní poskytovatelům zdravotních služeb zajišťujeme financování nesnížených zálohových plateb bez ohledu na skutečný počet realizovaných zákroků a objem plánované zdravotní péče v covidovém období. Ale o úsporách zdravotních pojišťoven, RBP nevyjímaje, nemůže být v žádném případě řeč.
Znamená to tedy, že poskytovatelům zdravotní péče v tomto období nemůžete přidat žádné finance navíc nad stanovený rámec?
Všechny zdravotní pojišťovny mají ze zákona povinnost spravovat prostředky veřejného zdravotního pojištění s péčí řádného hospodáře. Proto jakékoliv navyšování financí musí být podloženo patřičnou legislativní úpravou. A klíčovým argumentem pro financování všech kompenzací musí být hlavně zajištění dostatečných zdrojů. Z tohoto důvodu by tedy jakákoliv nová zákonná úprava úhrad měla být podmíněna nejen schváleným navýšením platby za státní pojištěnce, ale i odpovídající predikcí vývoje nezaměstnanosti vycházející z reálných dat po ukončení omezujících opatření. To proto, že právě tento faktor bude významně ovlivňovat příjem celého systému v dalším období.
Nevím, zda na vaše argumenty uslyší poskytovatelé zdravotní péče. Co byste jim doporučil? Už kvůli tomu, pokud by se museli potýkat s druhou vlnou epidemie?
Je zřejmé, že fixní náklady poskytovatelům zdravotních služeb zůstaly v průběhu krize covid téměř nezměněné a musí je umět ufinancovat. Připravovaná kompenzační vyhláška jistě tento fakt zohlední. Poskytovatelé ale na druhé straně jistě mají různé variabilní náklady, které byly v důsledku krize nižší. Dal bych na zvážení, zda pro sektor zdravotnictví nevytvořit specifický vládní program, kde by jednotliví poskytovatelé mohli žádat o finanční příspěvky ke krytí fixních nákladů. Zdravotní pojišťovny by tak dále proplácely poskytnutou péči a stát by částečně sanoval fixní náklady v průběhu krize, které nemohly být alokovány na zdravotní péči.
Krize covid ukázala důležitost finančních rezerv
V čem dalším nejen české zdravotnictví podle vás poučila krize covid?
Zkušenosti s krizí by měly nutit jednotlivé organizace ve všech oborech činností, zdravotnictví nevyjímaje, k tvorbě finančních rezerv. Co se týče zdravotních pojišťoven, jistě si všichni vybaví loňskou veřejnou debatu ohledně výše disponibilních zdrojů zdravotních pojišťoven a tlak na jejich rozpouštění. Dnes jsme všichni rádi, že tyto omezené zdroje v pojišťovnách zůstaly a díky nim můžeme financovat zdravotnictví a krátkodobé výkyvy ustát.
Ano, rezervy pojišťoven teď hrají důležitou roli. Otázka je, zda budou stačit, když lze očekávat významný propad v příjmech na veřejném zdravotním pojištění?
Už přes dva měsíce čelíme nejenom v ČR pandemii, která v novodobé celosvětové historii nemá obdoby. Tuto situaci nikdo z nás nemohl předvídat, ani medicínsky a už vůbec ne ekonomicky. Hodně věcí se může změnit, možná i zásadně. Rozhodně je ale trochu předčasné v tuto chvíli kalkulovat nad tím, kolik nás to bude stát a kdo to ve finále zaplatí. Zda na to zdravotní pojišťovny budou mít, či nikoliv. Znovu chci zdůraznit, že jak Ministerstvo zdravotnictví ČR, tak i všechny zdravotní pojišťovny dělají všechno proto, aby systém zůstal stabilní a funkční. Jsem přesvědčen o tom, že s využitím finančních rezerv a navýšených příspěvků za státní pojištěnce se nám rok 2020 podaří ufinancovat.
Předčasné to možná je, ale finální účty bude nutné zaplatit. I přes vládou schválené navýšení platby za státní pojištěnce, zvládnou je zdravotní pojišťovny zaplatit ze svých rezerv? Zvládne to vaše pojišťovna?
Ano, věřím, že to naše zdravotní pojišťovna RBP zvládne. V současné době jsou na příjmové straně veřejného zdravotního pojištění v roce 2020 dopady z pandemie odhadovány na desítky miliard korun, některé zdroje uvádějí i 50 miliard korun. Při zachování výdajů predikovaných ve zdravotně pojistných plánech by bylo celkové saldo hospodaření zdravotních pojišťoven záporné, a to i při použití rezerv. A také, jak jste řekl, Vláda ČR vědoma si tohoto rizika proto aktuálně schválila navýšení plateb za státní pojištěnce s celkovým dopadem do systému ve výši 20 miliard korun v roce 2020, v příštím roce pak 50 miliard korun. Je tak zřejmé, že z uvedených odhadů přetrvává negativní dopad na systém veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven v řádu několika desítek miliard korun. Platí ale, že tento odhad bude tím přesnější, čím více relevantních informací budeme mít. Proto se domnívám, že přesnější odhady bude možno činit až ve druhé polovině letošního roku.
Jak jste spokojen s navýšením plateb za státní pojištěnce?
Aktuálně je schváleno navýšení plateb za státem hrazené pojištěnce od 1. června 2020 o 500 korun a od 1. ledna 2021 o dalších 200 korun. Pojišťovny již v březnu k takovému kroku vyzvaly ministryni financí. Současná situace vyžaduje posílení strategických odvětví a zdravotnictví takovým určitě je. Zda to bude stačit k bilanční rovnováze příjmů a výdajů veřejného zdravotního pojištění, to zatím neumím říct. Záleží na tom, jak bude v dalších měsících vypadat trh práce, zaměstnanost, průměrná měsíční mzda atp.
Krize covid osobním pohledem
Jak vy osobně hodnotíte koronavirovou krizi?
Asi nejsem sám, kdo zaregistroval dva názory na umělý nebo biologický původ koronaviru. Nicméně jako racionálně uvažující člověk ani v tomto případě nehodlám dělat unáhlené závěry a očekávám, že nám na tuto otázku odpoví blízká budoucnost. Současná situace nám nicméně ukázala, jak se rychle a zodpovědně dokážeme novým podmínkám přizpůsobit. Co nám tato situace přinese do budoucna a jak to ovlivní naše chování či služby nelze přesně specifikovat. Je to ovlivněno mnoha dalšími faktory, které v mnoha případech nelze odhadnout, rovněž nelze dopředu přesně stanovit dopady. Můžeme však říci, že dokážeme pružně reagovat na vzniklé situace k maximální spokojenosti pojištěnců.
Jaký je váš odhad, kdy pomine ohrožení nemocí covid-19?
Připomeňme si několik nedávných medializovaných názorů, kdy někteří predikovali rychlý nástup epidemie, neodhadnutelné dopady, jiní odhadovali ekonomický kolaps, destrukci trhu práce a podobně. Jsme jen o „několik týdnů“ starší, evidujeme denní nárůsty nových pacientů v řádu desítek a postupně se vracíme do normálního života uvolňováním některých zákazů a nařízení. Uvědomme si prosím v tomto kontextu, že veškeré naše zkušenosti s touto nemocí stejně jako reálné dopady na ekonomiku a trh práce jsou opravdu pouze několikatýdenní! Z mého pohledu je proto předčasné dělat jakékoliv soudy a závěry. Tento prostor mohou využít makroekonomové a politici. Já jsem praktický člověk, který věří, že k odpovědi potřebujeme čas.
Jak proměnila krize covid vaše služby? Co děláte jinak, než jste dělali dosud ve vztahu ke klientům?
Mějme, prosím, na paměti, že jsme pandemií stále ovlivňováni. Jsme pro-klientská pojišťovna, a proto se v rámci našich služeb orientujeme zejména na pojištěnci poptávané formy prevence a on-line komunikaci. Pořídili jsme instruktážní videa k prevenci před nákazou koronavirem, která jsme poskytli i zaměstnavatelům, operativně jsme zavedli bonusové příspěvky na roušky a dezinfekci nebo samotné testy. Zaměřili jsme se na celou řadu on-line aktivit podporujících pohyb. Uspořádali jsme na webu edukativní soutěž „Jak se chovat v době pandemie“, které se zúčastnilo přes pět tisíc lidí. Připravili jsme pro klienty základní „DESATERO“ rad a informací. Jsme s našimi klienty v kontaktu a postupně do našich služeb zařazujeme ty, o které je největší zájem.
[Pozn. red.: Text byl prvně publikován 1.6. na zdravotnickém portálu ZdraveZpravy.cz, který stejně jako FinTag.cz patří do portfolia magazínů společnosti Copywrite Company.]
Daniel Tácha
—
Ing. Antonín Klimša, MBA působí v RBP na pozici výkonného ředitele od 1. dubna 2018. Předtím působil ve funkci výkonného ředitele těžební společnosti OKD. Má univerzitní technické a ekonomické vzdělání a vedle České republiky část studií absolvoval v USA. K jeho zálibám patří tenis, cestování, turistika a lyže. K jeho profesním krédům náleží výrok amerického spisovatele Elberta Bubbarda: „Největší chyba, kterou v životě můžete udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláte.“
