Banky obdržely zhruba 345 000 žádostí dlužníků o odklad splátek úvěrů od klientů postižených opatřeními proti šíření koronaviru. Tímto způsobem ponechaly dlužníkům načas likviditu za celkem deset miliard korun. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace [ČBA] mezi členským bankami.
Letos 17. dubna vstoupil v platnost Zákon o odkladu splátek, který umožňuje žadatelům dotčeným koronavirem odložit splátky a úroky svých úvěrů až do letošního 31. října. Této možnosti podle ČBA prozatím využilo 345 tisíc dlužníků, respektive tolik dlužníků požádalo o odklad splátek. Podle ČBA jde asi o deset procent z celkového počtu dlužníků.
„Odklad splátek, z iniciativy bank a Ministerstva financí ČR a vlády, je užitečným nástrojem a pomocí, která je ku prospěchu všech zúčastněných. Na konečné vyhodnocení je zapotřebí nyní vyčkat na závěr roku, kdy v listopadu mají všichni s odloženými splátkami zase začít splácet,“ říká hlavní poradce ČBA Vladimír Staňura.
Ještě před samotnou účinností zákona o odkladu splátek banky dostaly a vyřídily zhruba 230 000 žádostí o odklad splátek. Cca dvě třetiny žádostí se týkaly spotřebitelských úvěrů, čtvrtina žádostí se týkala hypoték, zbytek cca deset procent žádostí byly úvěry právnickým osobám. Většina žadatelů požadovala odklad o šest měsíců.
Zájem dlužníků o odklad splátek a úroků slábne
Jak již bylo řečeno, nejvíce žádostí o odklad splátek a úroků banky obdržely a vyřídily do účinnosti 17.4. 2020. Šlo o 230 000 žádostí. Od 17.4.2020 do začátku května přišlo bankám ještě dalších 80 tisíc žádostí. Největší počet žádostí tak přišel do konce dubna, kdy žadatelé chtěli využít možnosti odložit si své květnové splátky. V průběhu května se počet žádostí o odklad výrazně snížil. Přišlo zhruba dalších 35 000 žádostí.
„Nyní je přísun žádostí již malý. Za celý sektor jde o několik tisíc žádostí za den. Banky vyřizují všechny žádosti obratem. Využívají často robotů, nebo-li automatizované zpracování žádostí. Maximální lhůty pro vyřízení byly do tří dnů,“ uvedla ČBA.
Pokud banky žádost o odklad nevyřídily, šlo o žádosti, které nesplnily podmínky zákona. Většinou šlo o podmínku, kdy žadatel nesměl mít v rozhodný den 26. března 2020 svůj úvěr po splatnosti delší než 30 dní. Dalším důvodem bylo, že žádost o odklad nebyla úplná. Podle bank bylo takových žádostí do jednoho procenta.
„Chci ještě zmínit zajímavou okolnost, že v době odkladu splátek podle statistik České národní banky objemy hypotečních úvěrů zůstávají vysoké. A i objemy spotřebitelských úvěrů vykazují jen malý pokles v řádu několika procent,“ upozorňuje Vladimír Staňura.
Vklady u tuzemských bank vzrostly i krizi navzdory
Bez zajímavosti není ani dubnová statistika České národní banky [ČNB] o vývoji úspor. Z ní vyplývá, že od ledna do konce dubna stouply zůstatky na depozitních účtech domácností o téměř 55 miliard korun.
„Ukazuje se, že domácnosti se chovaly přesně podle učebnic. Ty, jimž to finanční situace dovolovala, se snažily splácet svoje spotřebitelské půjčky a zároveň posílit svoje rezervy,“ uvedl analytik ČBA Miroslav Zámečník.
Dodal, že ovšem nelze přehlédnout, že situace domácností je velmi diferencovaná a nemalé procento z nich již pociťuje akutní nedostatek peněžních prostředků. Obdobný trend podle něj lze pozorovat i u zůstatků na účtech podniků [od ledna do dubna]. U podniků vlastněných tuzemským kapitálem vzrostly o 32 miliard korun, a přes rostoucí finanční tlak se zvýšily i v dubnu, byť jen o 4,7 miliardy korun.
„Opačný trend můžeme sledovat u podniků pod zahraniční kontrolou, jejichž depozita za duben téměř o 11 miliard korun poklesla,“ upozornil Miroslav Zámečník.
Pokud jde o zásobu hotovosti na účtech vlády, i ta rekordně stoupla. Jen u takzvaných „ústředních vládních institucí“ [kam patří například ministerstva a další ústřední úřady nebo veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce] činil tento růst bezmála 588 miliard korun a vrostl na téměř 650 miliard korun. To v přepočtu představuje ekvivalent téměř dvanácti procent ročního HDP České republiky.
„Jde o logickou snahu využít příznivých tržních podmínek a levně získat zdroje na krytí vysokého očekávaného schodku a refinancování letos splatných státních dluhopisů,“ uzavřel Miroslav Zámečník.
–DNA–
