Státní rozpočet za letošních prvních pět měsíců skončil deficitem ve výši 157,4 miliardy korun. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 163,7 miliardy korun. Uvedlo to Ministerstvo financí ČR [MF ČR].
Podle úřadu tradičně horší výsledek hospodaření rozpočtu v průběhu května umocnil propad ekonomické aktivity a dopady opatření vlády na pomoc zaměstnanosti, domácnostem a firmám.
„Zatímco v předchozích letech se výsledky hospodaření rozpočtu v samotném květnu pohybovaly v deficitech mezi 20 až 25 miliard korun, letošní květen skončil schodkem ve výši 63,7 miliardy korun,“ uvedlo MF ČR.
Ve srovnání s prvními pěti měsíci loni je aktuální schodek vyšší o 106,5 miliardy korun. Z pohledu květnových výsledků se jednoznačně jedná o nejhorší výsledek v historii.
„I oproti doposud nejhoršímu květnovému výsledku z roku 2010 je letošek horší o 62,1 miliardy korun. Podle nás však bude rozhodující až druhá polovina roku,“ vysvětluje ekonom Komerční banky František Táborský.
Příjmy státního rozpočtu klesají
Celkové příjmy meziročně poklesly o 2,2 procenta [-12,6 mld. Kč]. Nejzřetelněji klesly daňové příjmy bez pojistného o 8,7 procenta [23,7 mld. Kč]. Inkaso vylepšovaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 31,8 procenta [15,4 mld. Kč].
„Květnový výsledek státního rozpočtu naplno ukázal potenciál výpadků v daňových příjmech. Ty jsou oproti loňsku nižší zhruba o pět procent. A i oproti aktualizovanému plánu státního rozpočtu ztrácí 50,5 miliardy korun,“ vysvětluje František Táborský.
Obdobně jako v dubnu je nejvíce postižena daň z příjmu fyzických osob, jejíž inkaso kleslo meziročně o 16,6 procenta. O 11,1 procenta poklesla i daň z příjmu právnických osob, na které se podepisuje odložení lhůty pro podání daňového přiznání a její splatnosti do druhé poloviny roku.
„Na druhou stranu pro objektivní posouzení této daně si budeme muset počkat do června. Tehdy bude splatná největší čtvrtletní záloha, jež byla z rozhodnutí vlády prominuta. Podle nás tím státní rozpočet přijde o cca 40 miliardy korun,“ vysvětluje František Táborský.
Podle něj o něco menší pokles na příjmové stránce státního rozpočtu je viditelný na dani z přidané hodnoty [DPH] a spotřebních daních.
„Pojistné na sociální zabezpečení za prvních pět měsíců stagnuje, což jsme mohli vidět naposledy v roce 2013,“ doplňuje.
Výdaje státního rozpočtu rostou
Tempo růstu celkových výdajů v průběhu května podle MF ČR mírně akcelerovalo na 14,8 procenta. Objemově výraznější běžné výdaje rostly pomaleji [+12,8 %, tj. +76,8 mld. Kč]. Dynamiku celkových výdajů táhly kapitálové výdaje [+49,6 %, tj. +17,1 mld. Kč].
„Výsledky pokladního plnění ke konci května ovlivnily nejen dopady boje proti šíření koronaviru, ale také opatření vlády na podporu ekonomiky. Celkem jsme na tyto účely uvolnili 57,3 miliardy korun, dalších 11,4 miliardy korun představují dosud podpořené úvěry, “ uvedla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová [za ANO].
Objemově nejvyšší změny dosáhly sociální dávky [+27,6 mld. korun]. Kromě dopadů valorizace důchodů [+13,9 mld. Kč]. Navýšení rodičovského příspěvku [+5,3 mld. Kč] či příspěvku na péči [+2,4 mld. korun] vzrostla výplata dávek nemocenského pojištění [+5,2 mld. Kč]. Zde zaujímá rozhodující roli ošetřovné [+2,9 mld. Kč], následované nemocenským [+2,1 mld. Kč]. Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o necelých 0,5 mld. Kč.
Běžné transfery podnikatelským subjektům [+15,9 mld. Kč] byly zejména v květnu silně podpořeny výplatou náhrad mezd v rámci programu Antivirus v celkovém objemu 7,9 mld. Kč. Transfery podnikatelským subjektům významně navýšil i vklad 4 mld. Kč do fondu Exportní garanční a pojišťovací společnosti na krytí závazků z poskytovaných záruk k realizaci mimořádného opatření vlády v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19. Výrazněji vzrostly i výdaje na projekty Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ [+3,1 mld. Kč].
Výdaje jsou nad plánem rozpočtu
„Celkové výdaje státního rozpočtu vzrostly za prvních pět měsíců meziročně o 12,2 procenta. Jsou tak mírně nad plánem rozpočtu. Krom tradičního navýšení platů některých státních zaměstnanců vyčnívají ve statistice i neinvestiční nákupy. V nich jsou obsaženy i miliardy vydané za ochranné pomůcky pro boj s koronavirem. Za ně stát utratil za poslední tři měsíce 8,7 miliardy korun,“ komentuje výdajovou stránku rozpočtu František Táborský.
Dodává, že i oproti aktualizovanému plánu státního rozpočtu jsou tak celkové běžné výdaje státu vyšší o 13,3 miliardy korun. Upozorňuje i na 50% nárůst investic státu.
„To je však dáno tradičně pomalým rozjezdem kapitálových výdajů v minulém roce a mimořádnými výdaji v roce letošním. Část výdajů k zabránění pandemie totiž spadá i do investic. Tudíž letošní rozjezd je rychlejší ve srovnání s předchozími roky,“ vysvětluje.
Státní rozpočet a odhady toho, co bude dál
Podle ekonomů covidová krize kompletně přepsala obrázek veřejných financí. Předchozí čtyři roky přebytků nahradil propad k nejhoršímu výsledku v moderní historii země.
„V důsledku hlubokého poklesu tuzemské ekonomiky očekáváme letos výpadek 180 mld. Kč na straně příjmů státního rozpočtu. Na výdajové straně vidíme rizika oběma směry oproti aktualizované verzi rozpočtu v závislosti na průběhu fiskálního stimulu ve zbytku roku a realizaci investic,“ říká František Táborský.
Státní rozpočet by podle jeho odhadu mohl letos skončit v rekordním deficitu ve výši 340 miliard korun, byť mnozí ekonomové odhadují deficit ještě vyšší. V případě, že bude ale cca 340 miliard korun, celkové veřejné finance by si tak měly letos připsat schodek ve výši 6,7 procenta hrubého domácího produktu [HDP].
–RED–
