Evropská centrální banka [ECB] včera [4.6.] v souladu s očekáváním ponechala úrokové sazby nezměněné. Základní úroková sazba ECB je nula. Banka zároveň oznámila, že prodlouží svůj program nákupu dluhopisů do příštího června. Investovat do nich chce 1,35 bilionu euro, tedy necelých 36 bilionů korun.
Na rozhodnutí Evropské centrální banky ponechat úrokové sazby beze změny včera euro zareagovalo zvýšenou volatilitou.
„Se společnou evropskou měnou to bylo jako na houpačce. Až do odpoledního zveřejnění rozhodnutí ECB euro proti dolaru lehce korigovalo zisky z přechozích dnů směrem k 1,120 USD/EUR. Po zveřejnění výsledku jednání euro v první reakci vystřelilo k 1,127 USD/EUR, aby se v průběhu tiskové konference pohybovalo v podstatě ode zdi ke zdi,“ uvedl hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Banka se prostřednictvím uvolněné měnové politiky snaží podpořit ekonomiku eurozóny. Nízkými úrokovými sazbami snižuje cenu peněz na mezibankovním trhu a umožňuje dlužníkům [evropským státům] rychleji umazávat dluhy. Na druhé straně ale staví do nevýhodné pozice banky v eurozóně, které při nulových úrokových sazbách jen obtížně dosahují zisku na úvěrech. Nízké úrokové sazby dále činí problém i u spořicích produktů.
Další nákup dluhopisů za 36 bilionů korun
Zatímco u nastavení úrokových sazeb ECB nepřekvapila, oznámení o prodloužení programu nákupu dluhopisů do června příštího roku bylo překvapující. Evropská centrální banka hodlá v rámci svého nouzového programu nakupovat dluhopisy minimálně do konce června příštího roku. Do dluhopisů bude investovat v přepočtu 36 bilionů korun.
„Čím centrální bankéři překvapili, to bylo oznámení razantního navýšení objemu prostředků programu na odkup dluhopisů o 600 miliard eur, přičemž program by měl trvat minimálně do června 2021. Trh podle průzkumu agentury Bloomberg čekal navýšení pouze o 500 miliard,“ uvedl Jan Vejmělek.
Evropská centrální banka dále upozornila, že bude rovněž reinvestovat výnosy ze splatných dluhopisů, které koupila v rámci nouzového pandemického programu. A to nejméně do konce roku 2022.
„Zcela nová vlna kvantitativního uvolňování je ještě větší než v minulosti a centrální banky tisknou peníze nejen na další, ale ještě na větší nákupy státních dluhopisů. Celý proces se blíží situaci, která je v ekonomických učebnicích vedena s vykřičníkem jako nebezpečná, tzv. monetizace dluhu. Státy se zadlužují a centrální banky jim podle potřeby tisknou peníze na jejich dluhy. Výsledkem vždy byl škodlivý nárůst inflace,“ okomentoval rozhodnutí ECB hlavní ekonom skupiny Partners Martin Mašát.
V této souvislosti dodejme, že šéfka ECB Christine Lagardeová odmítla spekulace, že by ECB stejně jako americký FED kupovala dluhopisy s nižším než investičním stupněm. Uvedla, že o možnosti zahrnutí nekvalitních dluhopisů bankéři vůbec nediskutovali. Evropské akcie a euro reagovaly na dnešní rozhodnutí ECB růstem.
Propad eurozóny o 8,7 procenta
ECB včera také zveřejnila svůj nový odhad vývoje ekonomiky eurozóny. V březnu banka čekala letos mírný růst o 0,8 procenta, nyní však čeká propad o 8,7 procenta. V příštím roce čeká oživení a růst o 5,2 procenta, v roce 2022 se má hrubý domácí produkt zvýšit o 3,3 procenta. Lagardeová však současně uvedla, že signály oživení jsou zatím vlažné a je zde riziko zhoršení tohoto výhledu. Podle nejhoršího scénáře ECB by letos HDP regionu mohl klesnout až o 12,6 procenta.
Hrubý domácí produkt [HDP] eurozóny se v prvním čtvrtletí kvůli koronaviru snížil oproti předchozím třem měsícům o 3,8 procenta. To je nejvýraznější pokles od začátku měření v roce 1995. Ve druhém čtvrtletí ekonomové očekávají ještě hlubší propad.
–DNA–
