Tuzemské stavebnictví v dubnu reálně meziročně kleslo o 4,6 %. Meziměsíčně bylo reálně nižší o 1,9 %. Stavební úřady vydaly meziročně o 4,9 % stavebních povolení méně a orientační hodnota těchto povolení klesla o 0,6 %. Razantní byl propad dokončených nových bytů. Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ].
Stavební úřady v dubnu 2020 vydaly 7 012 stavebních povolení, což je meziroční pokles o 4,9 procenta. Hodnota těchto staveb dosáhla 34,6 miliardy korun. Produkce v pozemním stavitelství se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku snížila o 10,5 procenta.
„Paralýza české ekonomiky se podepsala především na produkci pozemního stavitelství, které běžně zahrnuje vyšší míru kontaktu mezi lidmi,“ vysvětluje ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Jednou ze dvou dobrých zpráv je, že meziročně vzrostla o 13,5 procenta produkce inženýrského stavitelství. Podle ekonomů lze předpokládat, že za růstem produkce inženýrského stavitelství stály především vládní investice do dopravní infrastruktury.
Druhou dobrou zprávou je, že meziročně vzrostla výstavba nových bytů. A to o 1,5 procenta. Nově tak byla zahájena výstavba 3 386 bytů. V rodinných domech došlo k růstu počtu bytů o 6,3 procenta. V bytových domech byl růst počtu zahájených bytů o 5,4 procenta. K poklesu došlo pouze u počtu zahájených bytů v úpravách stávajících rodinných a bytových domů.
Jak si stojí výstavba nových bytů
Duben ovšem ukázal i výrazný propad v počtu dokončených bytů. V celém Česku jich v letošním čtvrtém měsíci bylo 1 837. To představuje meziroční propad o 32,5 procenta.
„Bytová výstavba byla současnou situací zasažena ve fázi dokončování,“ potvrzuje vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Pokud bychom vzali čistě jen novou bytovou výstavbu a nezapočítali změny dokončených staveb, dostali bychom se na 1604 dokončených nových bytů.
„Tragická je stále situace v Praze, kde stavební firmy v dubnu dokončily jen 36 nových bytů, což odpovídá jedinému malému rezidenčnímu projektu,“ vysvětluje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Podle něj lepší situace panovala ve Středočeském kraji, kde bylo v dubnu 249 nově dokončených bytů. V Jihomoravském kraji dokonce 333 dokončených bytů.
Jak si stály dokončené byty
Pozitivnější čísla nabídla, jak již bylo řečeno, statistika zahájených bytů. V Česku se začalo v dubnu stavět 3 386 bytů, tedy o 1,5 procento více než ve stejném měsíci loni. Beze změny dokončených staveb dostaneme číslo 3 001 zahájených bytů.
„V tomto ohledu si už hlavní město vede o něco lépe, když se na jeho území ve čtvrtém měsíci letošního roku v nových projektech začalo stavět slušných 780 nových bytů,“ upozorňuje Evžen Korec.
Praha se tak podle něj po dlouhé době v tomto ukazateli vrátila do čela bytové výstavby. Od začátku letošního roku se zde v nových projektech začalo stavět už 1 982 nových bytů. Na druhé místo klesl Středočeský kraj se 1 778 zahájenými byty a třetí příčku si udržel Jihomoravský kraj s 1 582 zahájenými byty.
„Otázkou je, jak se bude celé stavebnictví i bytová výstavba vyvíjet v dalších měsících. To se budou stále více projevovat dopady protikoronavirových opatřeních a prohlubující se problémy mnoha firem,“ tvrdí Evžen Korec.
Podle něj firmy a domácnosti budou spíše šetřit a chuť investovat velké částky bude zákonitě menší.
„Na druhou stranu méně stavebních příležitostí by mohlo zvýšit konkurenci mezi stavebními firmami. To znamená vést ke zlevnění stavebních prací, jejichž cena v minulém období razantně rostla,“ uvádí Evžen Korec.
Zlepšení situace není jisté
Podle ekonomů by mělo dojít v dalších měsících ke zlepšení ve stavebním sektoru. Je tu však problém, kterým je nedostatek pracovníků ze zahraničí. Mnozí z nich se totiž kvůli krizi covid-19 vrátili domů ke svým rodinám. A jejich návrat je na příjezdu do země komplikovaný. Což se může na stavební produkci negativně odrazit. To proto, že dnes se žádná stavba v Česku bez zahraničních pracovníků neobejde, převážně z Ukrajiny ale i jiných zemí na východ od nás. Ti často vykonávají nejen dělnické pozice, ale i vysoce specializované profese.
Přitom již v dubnu se průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví meziročně snížil o 1,9 procenta. Jakkoli průměrná hrubá měsíční nominální mzda v dubnu 2020 meziročně vzrostla o 2,3 procenta.
Jsou tu ale i další problémy. Důležité bude také to, zdali budou pokračovat investice vládního sektoru, jejichž nemalou část tvoří i investice místních samospráv.
„Ty však podle posledních informací budou hospodařit s omezenými rozpočty a je tak otázkou, zdali na investice zbydou finanční prostředky,“ uvádí Martin Gürtler.
Zrušené a odložené projekty
Nejistou sezonu ve stavebnictví potvrzuje i Kvartální analýza českého stavebnictví Q2/2020 společností CEEC Research. Z ní vyplývá, že se zrušením celé zakázky se letos setkalo již 59 procent dotázaných ředitelů stavebních firem. Firmy uvádí, že v průměru bylo vlivem koronavirové situace zcela zrušeno 16 procent jejich zakázek. Pouze 41 procent dotázaných ředitelů se nesetkalo s požadavkem celou zakázku zrušit.
Problém je i s odsouváním termínů realizace zakázek vlivem koronavirové situace. Čtyři pětiny společností uvedly, že se s takovou situací setkaly [80 %], pouze pětina takový požadavek ze strany zákazníka nezaznamenala [20 %]. V průměru se jednalo o 15 procent zakázek, u nichž byl vlivem koronavirové situace odsunut termín realizace. Bez zajímavosti není, že důvod pro zrušení zakázky ale nemusí být pouze na straně zákazníka.
„V převážné míře se u nás jednalo o nemožnost dokončení zakázky z důvodu chybějících kapacit, výjimečně jsme se setkali s pozastavením na straně investora,“ říká jednatel společnosti Tyros Loading Systems CZ Ivo Luňák.
Z analýzy dále vyplývá, že za odsunutím termínu projektu nebo jeho zrušením stojí z 79 procent nejistota z budoucího vývoje. Z šesti procent i nedostatek financí na projekt. Zákazníci stavebním firmám uváděli i jiné důvody. Například zpomalení činnosti úřadů, hygienická opatření zavedená vládou či spekulaci na pokles cen [8 %].
Jak si stálo stavebnictví v roce 2019
ČSÚ dále zveřejnil data za stavebnictví v loňském roce. Podle jeho údajů stavební firmy loni provedly stavební práce v hodnotě 548 miliard korun. To je o 9,1 procenta více než v roce 2018, meziročně o 9,1 % více. Pro veřejné zadavatele realizovaly větší podniky téměř polovinu z celkového objemu vynaložených prostředků.
Podle Petry Cuřínové je růst indexu stavební produkce dán zejména z důvodu jiné cenové hladiny. V průměru za rok 2019 ceny stavebních prací vzrostly o 4,6 procenta.
„Většina stavebních prací byla provedena na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích a tento podíl meziročně dále rostl. Na opravy a údržbu připadla přibližně pětina prací, což je méně než v roce 2018. Podíl prací provedených v zahraničí byl zanedbatelný, ale najdou se i firmy, u nichž práce v zahraničí tvoří významnou součást jejich celkového obratu,“ vysvětluje.
Stavební podniky s dvaceti a více zaměstnanci realizovaly pro veřejné zadavatele 48 procent z celkového objemu vynaložených prostředků a tento podíl po propadu v letech 2016 a 2017 opět vzrostl. Veřejné prostředky v převážné většině směřovaly do výstavby inženýrských staveb, případně nebytových nevýrobních budov.
–DNA–
