Ministerstvo financí ČR [MF ČR] předložilo vládě ke schválení návrh legislativních opatření vyplývajících z Koncepce rozvoje kapitálového trhu v ČR 2019 – 2023. Ta mimo jiného navrhují i zavést účet dlouhodobých investic. Ten by se přitom mohl stát klíčovým nástrojem lidí pro spoření si na penzi.
Takzvaný účet dlouhodobých investic má být novým produktem na finančním trhu, který bude daňově zvýhodňován podobně jako penzijní či životní pojištění. Zároveň má být i jejich alternativou.
„Účet tohoto typu je široce využíván v zemích s rozvinutými trhy a napomáhá k aktivnějšímu přístupu občanů o správu jejich úspor na stáří,“ vysvětluje náměstkyně ministryně financí pro mezinárodní vztahy Lenka Dupáková.
De facto jde o majetkový účet, který má sloužit k vytváření úspor na stáří. To znamená, že lidem nabídne možnost investovat do akcií, dluhopisů, investičních fondů nebo dalších investičních nástrojů.
Účet dlouhodobých investic: O co jde?
Stát nyní podporuje dlouhodobé úspory obyvatel prostřednictvím daňového zvýhodnění spoření na penzi se státním příspěvkem a životního pojištění. V případě penzijního připojištění nebo nového doplňkového penzijního spoření přispívá ještě státním příspěvkem. Nový účet dlouhodobých investic by měl umožnit převést spoření na penzi a životní pojištění na jeden účet. Přidat k nim by měl dál investice do investičních fondů, případně dalších investic dle výběru státu.
Lidé by si sami přitom určili, jaké daňové odečty využijí v rámci svého účtu dlouhodobých investic. Což jim de facto určí, jak si budou spořit na stáří, které z investičních nástrojů využijí. Z pohledu dlouhodobého střadatele se podle analytiků přitom jako nejvýhodnější jeví penzijní spoření prostřednictvím penzijních fondů a investice prostřednictvím investičních fondů. Životní pojištění totiž primárně není spořicím produktem a již vůbec ne na penzi. To proto, že je z hlediska tohoto cíle drahé a málo výkonné z hlediska zhodnocení. A navíc pojištění není od spoření, ale od krytí životních rizik.
Trochu rizikový, ale ne moc nový účastnický fond
V souvislosti s návrhem na zavedení nového účtu dlouhodobých investic MF ČR navrhuje i nový typ účastnického fondu [tzv. alternativní účastnický fond]. Tento fond má být alternativou k již existujícím dynamickým fondům v rámci doplňkového penzijního spoření [DPS]. U tohoto typu fondu má být poplatková politika i investiční strategie nastavena volněji. To proto, aby bylo penzijním společnostem umožněno investovat dynamičtěji a nabídnout účastníkům v dlouhodobé perspektivě možné vyšší zhodnocení. Byť za cenu vyšší rizikovosti takové investice. Ale ne zase takové, jako dnes již běžně nabízejí v doplňkovém penzijním spoření dynamické účastnické fondy.
Velice důležitou změnou jsou i úpravy v zákoně o investičních společnostech a investičních fondech. Nově navržená opatření v zákoně o doplňkovém penzijním spoření by měla umožnit lepší mobilitu mezi transformovanými fondy a účastnickými fondy. To je důležité kvůli tomu, že v současnosti přechod ze starého penzijního připojištění do doplňkového penzijního spoření, které nabízí atraktivnější zhodnocení, je až příliš zdlouhavé a byrokraticky zatěžující.
Návrh zákona se soustředí i na podvodné dluhopisy
Bez zajímavosti není, že návrh MF ČR přichází i se změnami v oblasti rozšíření emisních podmínek dluhopisů bez prospektu [konkrétně emise do 1 mil. eur]. To proto, že v dnešní době obsahují emisní podmínky pouze informace o dluhopisu. Nově by ale měly obsahovat i údaje o emitentovi, aby měl investor možnost dostatečně posoudit rizikovost emitenta a celé emise. Plnění těchto povinností bude podléhat dohledu České národní banky [ČNB], která bude mít také možnost ukládat sankci.
Dluhopisy netransparentních firem jsou více než jen rizikové
Aktuálně předkládaná opatření také počítají s rozšířením věcné působnosti burzovních rozhodčích soudů. Nově by se měl rozšířit okruh subjektů, které budou moci nabízet klasické státní dluhopisy. Podle nynější úpravy je může prodávat pouze Česká národní banka, která je však nabízí pouze prostřednictvím aukce, což se v praxi nejeví vždy jako nejvhodnější způsob. Napříště by je měly nabízet také ostatní subjekty oprávněné k prodeji cenných papírů.
Dalším z opatření je povinné používání XML formátu pro účely exekuce, které má vést ke snížení nákladů exekucí na finančním trhu. Návrh zákona také zavádí možnost vytvářet podfondy pro komanditní společnost na investiční listy a pro investiční fond, který je uzavřenou akciovou společností.
–DNA–
