V roce 2019 bylo nahlášeno bezmála dva miliony [1,914 mil.] případů pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz. Oproti roku 2018 stoupl počet lidí na neschopence o 65 tisíc. Nejčastější diagnózou byly již tradičně nemoci dýchací soustavy. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu [ČSÚ].
Loni stejně jako v předchozích letech nastupovaly do pracovní neschopnosti častěji ženy. Lékaři jim vydali více než milion neschopenek. Dále platí, že za druhou polovinu roku 2019 bylo nahlášeno celkem 838,5 tisíce případů pracovní neschopnosti pro nemoc. To je o 18 procent více lidí na neschopence než ve 2. pololetí předchozího roku. Tento nárůst podle statistiků souvisí se zrušením karenční doby od 1. července 2019, kdy je náhrada mzdy zaměstnanci vyplácena již od 1. dne jeho pracovní neschopnosti.
„Pracovní neschopnost trvala v průměru 42,4 dne. To je o 0,7 dne déle než v roce 2018. Ženy strávily na neschopence v průměru o 2,5 dne déle než muži,“ vysvětluje vedoucí oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ Helena Chodounská s odkazem na detailní analýzu ČSÚ.
Při přepočtu na 100 pojištěnců bylo za celý rok 2019 nahlášeno 40,5 případů dočasné pracovní neschopnosti. Z důvodu nemoci připadalo na 100 pojištěnců 36 případů pracovní neschopnosti. To je o deset více než v roce 2014.
Češi byli loni na neschopence více než v roce 2018
Češi v roce 2019 stonali déle. Celkem se jednalo o 81,205 mil. dnů strávených v pracovní neschopnosti. Což je o pět procent více než v předchozím roce.
„V roce 2019 v České republice chybělo denně na pracovištích v důsledku dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz v průměru 222 479 pojištěnců,“ upřesňuje Alena Hykyšová z oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ.
Průměrná délka trvání pracovní neschopnosti bývá kratší v prvním pololetí než v pololetí druhém. To je způsobeno velkým počtem krátkodobých pracovních neschopností z důvodu respiračních onemocnění během chřipkových epidemií začátkem roku.
Loni [pravděpodobně i vlivem zrušení karenční doby] byla ale průměrná délka trvání pracovní neschopnosti v druhém pololetí o 0,5 dne kratší než v pololetí prvním. To ukazuje na větší výskyt krátkodobých pracovních neschopností v druhém pololetí, než bývalo obvyklé. Podle lékařů je to dáno i tím, že se období chřipkové epidemie každoročně posouvá do pozdějších měsíců. Dříve nastupovala epidemie chřipky na přelomu roku, dnes koncem ledna až začátkem února a běží až do března.
Pracovní neschopnost zvyšuje náklady zaměstnavatele
Nemocný zaměstnanec nedělá radost především svému zaměstnavateli. Znamená to pro něj nejenom výpadek pracovní síly, ale i výplatu náhrady mzdy zaměstnanci za první dva týdny nemoci. Ta se vypočítává stejně jako například dovolená z průměrného výdělku a pouze za naplánované odpracované směny. Například při hrubé měsíční mzdě 22 tisíc korun, dostane zaměstnanec za 14 dní nemoci náhradu mzdy ve výši 3 906 korun. Nutné je i zmínit, že z náhrady mzdy do výše zákonného nároku se neodvádí pojistné na sociální a zdravotní pojištění.
Nejčastější je chřipka a nemoci pohybové soustavy
Nejčastější diagnózou jsou dlouhodobě nemoci dýchací soustavy, které v roce 2019 způsobily 37 procent všech případů. Na druhou stranu onemocnění dýchací soustavy vyžadují nejkratší dobu pracovní neschopnosti ze všech diagnóz. To je 15,5 dne na jeden případ. Druhou nejčastější příčinu pracovní neschopnosti představovaly nemoci pohybové soustavy. Ty loni tvořily pětinu všech případů. Tyto nemoci se vyznačují délkou trvání v průměru více než 2 měsíce [66 dnů] na jednu neschopnost.
Dodejme, že od 1. ledna 2020 zahájila Česká správa sociálního zabezpečení [ČSSZ] ostrý provoz kompletního a povinného systému eNeschopenka. Elektronické zpracování přineslo i přes úvodní problémy zjednodušení v předávání informací mezi nemocnými [pojištěnci v dočasné pracovní neschopnosti], ČSSZ, lékaři a zaměstnavateli.
–DNA–
