Český statistický úřad [ČSÚ] zveřejnil komplexní analýzu české ekonomiky za letošní první čtvrtletí. V ní s mnoha detaily shrnuje českou ekonomiku a již známý fakt, že letos v prvním čtvrtletí došlo k výraznému propadu ekonomické aktivity.
Hrubý domácí produkt se v 1. čtvrtletí meziročně reálně snížil o 2,0 procenta. Mezičtvrtletní propad dosáhl 3,3 procenta. Byl tak nejsilnější od 1. čtvrtletí 2009, kdy českou ekonomiku postihla tehdejší finanční krize. Ve směru hospodářského poklesu nejvíce působila nižší tvorba hrubého kapitálu a dále zhoršení bilance zahraničního obchodu. Propad naopak mírnila vládní spotřeba. V předchozích letech silný prorůstový vliv spotřeby domácností téměř vymizel, domácnosti vydaly meziročně více jen za předměty krátkodobé spotřeby.
Hrubý domácí produkt [objem. indexy, očištěno o sezónní a kalendářní vlivy, v %]
[Zdroj: ČSÚ, Eurostat]
Pokles se nevyhnul ani většině zemí EU, které byly podobně jako Česko zasaženy nákazou. Meziroční pokles HDP v Evropské unii činil 2,6 procenta. Nejhlubší pokles zažily Itálie [–5,4 %], Francie [–5,0 %] a Španělsko [–4,1 %]. Nejsilnější meziroční růst si v 1. čtvrtletí udržely Irsko [4,5 %], Rumunsko [2,7 %] a Bulharsko [2,4 %].
Mezičtvrtletně se HDP v EU propadl o 3,2 %. To je více než v 1. čtvrtletí 2009, v nejhlubším bodě tehdejší recese. Nejvíce se mezičtvrtletně propadl HDP v Itálii a Francii [shodně o 5,3 %] a dále na Slovensku a ve Španělsku [o 5,2 %]. Poměrně silný mezičtvrtletní přírůstek dosáhl HDP v Irsku [1,2 %]. Rostly také ekonomiky Bulharska [0,3 %], Rumunska [0,3 % a Švédska [0,1 %].
Jak ovlivnila českou ekonomiku investiční aktivita
Investiční aktivita v 1. čtvrtletí citlivě zareagovala na situaci a výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu meziročně klesly o 5,5 procenta. V porovnání s předchozím čtvrtletím se kapitálové výdaje propadly o 9,7 %.
„Investice klesaly plošně. Propad nastal téměř u všech investičních kategorií, zejména u ICT a ostatních strojů a zařízení a rovněž u dopravních prostředků a zařízení. Rostly jen investice do bydlení, i zde ale došlo k prudkému zpomalení. Lze tedy nepřímo usuzovat, že domácnosti i podniky byly nuceny své kapitálové výdaje přehodnotit,“ říká Karolína Zábojníková z oddělení svodných analýz ČSÚ.
Hrubá přidaná hodnota klesla o 1,3 procenta
Hrubá přidaná hodnota [HPH] meziročně klesla o 1,3 procenta a mezičtvrtletně o 2,5 procenta. Opatření proti šíření koronaviru přímo zasáhla zejména služby a maloobchod, zároveň některé velké průmyslové podniky přerušily výrobu. Ve zpracovatelském průmyslu tak klesla HPH meziročně o 3,4 procenta a mezičtvrtletně o 2,9 procenta. Vzhledem k omezením uvaleným na maloobchod a některá odvětví služeb bylo nejvíce zasaženo uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Tam meziroční propad HPH činil 4,9 procenta a mezičtvrtletní 5,4 procenta. Naopak meziroční růst si udržely informační a komunikační činnosti [3,8 %]. Rostla rovněž HPH ve stavebnictví [meziročně o 2,5 % a mezičtvrtletně o 0,7 %].
Českou ekonomiku dohnalo zastavení obchodu
V 1. čtvrtletí se hodnota vývozu zboží meziročně propadla o 40,9 mld. korun [–4,4 %]. Většina z tohoto poklesu se odehrála v březnu. Nejvíce zasažen byl export motorových vozidel [meziročně –15,1 mld. korun, –5,9 %] a strojů a zařízení [–8,3 mld., –7,8 %]. Omezení zredukovala zejména vývoz do Evropské unie. Dovoz zboží také výrazně klesl, a to o 33,1 mld. Výsledná bilance tak dosáhla přebytku 40,9 miliardy korun, ten se ale meziročně zhoršil o 7,8 miliardy korun.
Růst cen v prvním čtvrtletí
Spotřebitelské ceny v 1. čtvrtletí meziročně vzrostly o 3,6 procenta. Týkalo se to hlavně cen potravin, jejichž růst zrychloval již loni a v 1. čtvrtletí dosáhl 6,1 procenta. I přes mírné zvolnění se dále udržovala silná dynamika cen bydlení a energií [+4,2 %]. Cenový vývoj naopak brzdila dynamika cen ropy. Projevovalo se to hlavně zvolněním meziročního přírůstku cen průmyslových výrobců v Česku [1,4 %] i poklesem v případě EU.
Nastavení základních měnověpolitických sazeb v průběhu 1. čtvrtletí prošlo několika změnami. Nejprve byla repo sazba v únoru zvýšena na 2,25 procenta, ale březnová situace vedla k jejímu snížení až na 1,00 procenta. Na celkový vývoj v březnu citlivě reagoval i kurz koruny, která oslabila vůči euru i dolaru.
Trh práce v prvním čtvrtletí
Na trhu práce zatím nedošlo v souvislosti s nastalou krizí k výraznému zlomu.
„Na konci minulého roku bylo patrné zvolnění, které v 1. čtvrtletí pokračovalo. Celková zaměstnanost tak meziročně poklesla o 0,5 procenta a v porovnání s předchozím kvartálem stagnovala. Obecná míra nezaměstnanosti se rovněž příliš neměnila. Situace se v celé ekonomice projevila zejména meziročním poklesem počtu odpracovaných hodin o 4,7 procenta,“ vysvětluje předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.
Zaměstnanost přesto klesla ve zpracovatelském průmyslu [o 2,6 %]. Oslabil růst ve službách [0,2 %]. Na jedné straně se propadla zaměstnanost v profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech [–2,8 %] a v obchodě, dopravě, ubytování a pohostinství [–1,3 %], rozvoj informačních a komunikačních činností ale pokračoval [4,7 %]. Podíl podniků v průmyslu i ve službách, které považovaly nedostatek pracovníků za významnou bariéru růstu, poklesl.
Podle Marka Rojíčka dále zvolňoval růst průměrné mzdy, který navíc narážel na silnější zvyšování cenové hladiny. Reálné meziroční navýšení průměrné mzdy tak v 1. čtvrtletí dosáhlo 1,4 procenta.
Státní rozpočet a celkové zadlužení
V letošním 1. čtvrtletí dosáhl státní rozpočet schodku 44,7 miliardy korun. Saldo se tak meziročně prohloubilo o 35,5 miliardy. Příjmy rozpočtu meziročně vzrostly o 3,6 procenta a zvýšilo se také celostátní daňové inkaso včetně pojistného [4,6 %]. Dynamika inkasa ale byla výrazně silnější v lednu a únoru [7,8 %]. Celkové výdaje se v 1. čtvrtletí meziročně zvýšily o 13,0 procenta. Z toho v březnu bylo zvýšení více než pětinové. Rozpočtové výdaje táhly vzhůru zejména důchody, ale také posílení transferů na platy zaměstnanců v regionálním školství a výdaje na sociální služby. Narostly rovněž investiční výdaje. Státní dluh činil na konci 1. čtvrtletí 1 773 miliardy korun. Meziročně vzrostl o 8,1 procenta, nejvíce od počátku roku 2017. [Kompletní makrodata za českou ekonomiku naleznete zde.]
–RED–
