Česká národní banka [ČNB] snížila povinnou výši bankovních proticyklických kapitálových rezerv. A to i přesto, že tuzemské banky jsou dle ní dobře připraveny na budoucí ekonomické problémy. Guvernér Jiří Rusnok se pro FinTag.cz i vyjádřil k vládou schválenému schodku státního rozpočtu ve výši půl bilionu korun.
Bankovní rada ČNB včera [18.6.] snížila od 1. 7. sazbu proticyklické kapitálové rezervy bank na 0,5 procenta z aktuální úrovně 1 procenta. Sazba platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva i obchodníky s cennými papíry. Již v březnu jim tímto způsobem ČNB poskytla 20 miliard korun.
„V proticyklických bankovních kapitálových rezervách měly banky 50 miliard korun, což byla dvě procenta. Postupným snížením jsme tuto částku snížili o tři čtvrtiny. To znamená, že jedna čtvrtina v proticyklických bankovních rezervách zůstane. Což není velká částka,“ uvedl ředitel Sekce finanční stability ČNB Jan Frait pro FinTag.cz.
Proticyklická kapitálová rezerva vychází ze směrnice EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky [CRD IV]. Uvolnění proticyklické kapitálové rezervy má podle ČNB podpoří schopnost bank plynule úvěrovat nefinanční podniky a domácnosti.
„U nastavení proticyklické rezervy, stále vidíme potřebu nějakou sazbu držet. Když bychom postupovali běžně, tak požadujeme 1,72 procent, ale vzhledem k našim předchozím krokům si sazbu nyní můžeme dovolit snížit na 0,5 procentního bodu,“ upřesnil Jan Frait.
Důvodem pro aktuální snížení sazby proticyklické kapitálové rezervy jsou očekávané budoucí ekonomické problémy. ČNB je navíc i připravena v případě výrazného nárůstu úvěrových ztrát bank proticyklickou kapitálovou rezervu zcela uvolnit.
Důvody uvolnění bankovních rezerv
Jan Frait zároveň upozornil, že v dalších typech rezerv [kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika a bezpečnostní rezerva] bankám stále zbývá asi 160 miliard korun. ČNB pak v této souvislosti uvedla, že za silně nepříznivého vývoje domácí ekonomiky by považovala za přirozené, pokud banky po případném rozpuštění proticyklické kapitálové rezervy využijí rovněž bezpečnostní kapitálovou rezervu a eventuálně i kapitálovou rezervu ke krytí systémových rizik. To proto, aby mohly dále poskytovat služby svým klientům. Podle Jana Fraita jsou banky na budoucí ekonomické problémy ale dobře připraveny:
„Stabilizační a podpůrné programy vlády dodávají reálné ekonomice likviditu a brání překotné vlně úvěrových selhání. Měnověpolitická opatření ČNB zase stabilizují dluhovou službu podniků a domácností a zavedením nových nástrojů preventivně podporují likviditu finančních institucí,“ uvedl.
Přesto je podle něj nutné počítat s tím, že u mnoha domácností a firem dojde v budoucích měsících k výraznému snížení příjmů. Což může mít citelný dopad na jejich solventnost.
„Zvýšená rizika hrozí zejména po ukončení moratoria na splátky úvěrů na podzim tohoto roku,“ upřesnil.
Dobrou kondici bank potvrdily zátěžové testy
Na druhé straně podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka podíl odložených splátek u úvěrů v rámci moratoria není v zásadě nijak veliký. Což podle něj znamená, že portfolio úvěrů se podařilo zachovat v kvalitní struktuře a banky v této šokové situaci uměly obstát. Což ostatně potvrdily i zátěžové testy ČNB.
V jejich případě centrální banka vycházela ze základního a katastrofického scénáře. V základním scénáři ekonomického vývoje dle květnové prognózy ČNB, by v nich neměla mít problémy většina bank. Podle ČNB by pouze tři banky mohly mít problém s nedostatkem kapitálu. U žádné z bank by ale nemělo nastat prolomení osmiprocentní hranice regulatorního kapitálového minima.
Naopak v případě katastrofického scénáře, který počítá s druhou vlnou pandemie covid-19 letos na podzim, by se dostalo pod minimální hranici osmi procent kapitálové přiměřenosti celkem 13 bank. Problém s kapitálem by pak mělo 17 bank. Což by znamenalo dodat do bankovního systému cca 62 miliard korun.
Tuzemské banky jsou v dobré kondici
Co se týče budoucího vývoje, Jan Frait pro FinTag.cz uvedl, že v letošním roce očekává mírný nárust objemu poskytnutých úvěru [v řádu jednotek procent] a pokles počtu nově poskytnutých úvěrů. Z vyjádření zástupců ČNB pak vyplynulo, že pokles bankovního trhu z hlediska úvěrů očekávají nejen letos, ale zejména v příštím roce. Zástupci ČNB ale znovu zopakovali, že tuzemské banky jsou na budoucí propad bankovního trhu dobře připraveny.
„Kapitálová pozice domácího bankovního sektoru je díky kapitálovým rezervám a dobrovolně drženému přebytku kapitálu robustní. Většina bank nyní splňuje souhrnný kapitálový požadavek a má dostatečnou volnou kapacitu k úvěrování,“ uvedla ČNB.
Jan Frait v této souvislosti upozornil, že zisk tuzemských bank loni činil více než 90,9 miliardy korun. Což dle jeho názoru není málo a není výjimka, když právě zisk tuzemských bank zmíní ve chvíli, kdy si stěžují na poměry na trhu. Nebo ho dá do souvislosti se ziskovostí bank v zemích eurozóny, které dlouhodobě ztrácejí ziskovost kvůli nízko nastaveným sazbám Evropské centrální banky [ECB]. Dodejme, že ČNB včera navíc tuzemským bankám vyšla vstříc dalším rozvolněním pravidel pro poskytování hypoték.
Zadržené bankovní dividendy
Guvernér ČNB Jiří Rusnok pak v této souvislosti upozornil na to, že na kapitálovém polštáři tuzemských bank nad regulatorním minimem se kromě kombinované kapitálové rezervy významně podílí i zisk zadržený v souladu s doporučením ČNB zdržet se výplaty dividend do konce tohoto roku.
Na otázku, zda toto doporučení bude platit i v příštím roce Jiří Rusnok odpověděl: „Všechno bude záviset na vývoji situace. Jak se materializují rizika – úvěry v selhání u bank.“
Přitom zmínil i možnost individuálního modelu. To znamená některýma bankám umožnit dividendy vyplácet, jiným ne nebo jen částečně: „Striktně a individuálně budeme toto posuzovat,“ upřesnil.
Jiří Rusnok varoval před mentalitou nárokovosti
Guvernér Jiří Rusnok se pro FinTag.cz vyjádřil i k vládou plánovanému a vládou i již schválenému letošnímu schodku státního rozpočtu ve výši půl bilionu korun. Řekl, že ČNB nerada komentuje fiskální záležitosti, ale zároveň ani nechtěl být, jak řekl „tajemný“.
„Jsme v bezprecedentní situaci z hlediska ekonomického šoku. A na takovou situaci nemůže reagovat nic efektivněji než masivní fiskální podpora. Tedy snaha vlády kompenzovat výpadky cash flow v ekonomice,“ řekl.
Dle něj ve chvíli, kdy mnoho subjektů nefunguje, nebo funguje v omezeném režimu než před ekonomickým šokem, ve chvíli, kdy dochází k výpadku poptávky, je logickým kompenzačním krokem fiskální kapacita. V této věci je dle jeho názoru pak z makroekonomického pohledu razance vlády rekordně navýšit schodek rozpočtu na místě.
„S tím bych tedy neměl problém. Na druhou stranu, pokud budu mluvit jako občan ČR, ne za ČNB, tak si myslím, že by stálo za to v této věci i doplnit, že se jedná o jednorázovou záležitost a dočasnou pomoc,“ řekl.
„To proto, že bez toho tu vzniká jistá mentalita nárokovosti. Totiž, že řešením veškerých problémů bude to, že se zalijí veřejnými penězi, které ale nerostou na stromech a ani my si je tady v ČNB netiskneme,“ dodal.
Financování českého dluhu není volatilní
V souvislosti s rostoucím zadlužováním ČR Jiří Rusnok dále upozornil, že aktuálně není financování českého dluhu nikterak volatilní. Dle jeho slov ho neprovázejí žádné přirážky. Což by dle jeho slov ale už nemuselo platit, pokud by, jak řekl, dále prosakovala ve společnosti zmíněná mentalita nárokovosti nebo se dokonce stala trvalou.
Jeho slova následně doplnil i Jan Frait. Ten řekl, že tuzemské banky drží ve svých portfoliích české státní dluhopisy za cca 500 miliard korun. Avšak i v tomto případě dle jeho slov procházejí zátěžovými testy ČNB.
„Jedná se o zátěžový test veřejných financí, který realizujeme s ministerstvem financí. V minulosti o něj nebyl zájem, protože situace se zlepšovala, ale je možné, že nyní se i on dostane více do popředí,“ uvedl.
Zároveň dodal, že v tuto chvíli výsledky testů neukazují žádné důvody k panice, protože neukazují na žádné varující signály.
Daniel Tácha
