Britská vláda si v květnu kvůli nákladům na podporu ekonomiky v době covidové krize půjčila rekordních 55,2 miliardy liber [1,6 bil. Kč]. Veřejný dluh Velké Británie tak poprvé od roku 1963 přesáhl sto procent hrubého domácího produktu [HDP]. Vyplývá to z dnešních dat britského statistického úřadu.
Na konci května dluh britského veřejného sektoru podle statistiků činil 1,95 bilionu liber, tedy 100,9 procenta HDP. Vláda si za duben a květen, tedy za první dva měsíce nynějšího fiskálního roku, půjčila celkem 103,7 miliardy liber. To je o 87 miliard liber více než ve stejném období před rokem.
Ekonomika Velké Británie v dubnu v důsledku koronavirové krize klesla oproti předchozímu měsíci o rekordních 20,4 procenta. Velká Británie patří k zemím nejhůře zasaženým šířením koronaviru. V počtu úmrtí lidí s covidem-19 je třetí na světě po USA a Brazílii, v počtu dosud potvrzených případů nákazy je podle americké Univerzity Johnse Hopkinse pátá.
Ekonomika Velké Británie oživuje
Británie v posledních týdnech postupně uvolňuje některá opatření přijatá v rámci boje proti šíření viru. Lidé mohou rovněž opět navštěvovat zoologické zahrady, safari parky či autokina. Po třech měsících se například v pondělí v Anglii mohly znovu otevřít obchody.
„Nejlepší cestou k navrácení našich veřejných financí na udržitelnější základy je bezpečné znovuotevírání naší ekonomiky, které lidem umožní návrat do práce,“ uvedl britský ministr financí Rishi Sunak.
Maloobchodní tržby v Británii v květnu díky uvolňování protikoronavirových opatření meziměsíčně vzrostly o rekordních dvanáct procent po dubnovém propadu o 18 procent. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Británii v květnu zpomalilo na 0,5 z dubnových 0,8 procenta. Inflace se tak dostala na nejslabší úroveň za čtyři roky. Přispěla k tomu koronavirová krize, která zasáhla poptávku a způsobila prudký pokles cen ropy.
Aktuální průzkum společnosti GfK navíc ukázal, že spotřebitelská důvěra se v červnu dostala na nejvyšší úroveň od března, byť zůstává však hluboko pod úrovní ze začátku roku. Index spotřebitelské důvěry se zvýšil na minus 30 bodů z květnových minus 36 bodů. To byla nejnižší úroveň od roku 2008, kdy ekonomiku svírala globální finanční krize.
Dluhopisy za 22 bilionů korun
Britská centrální banka se ve čtvrtek rozhodla podpořit ekonomiku rozšířením svého programu nákupu dluhopisů o dalších 100 miliard na 745 miliard liber [22 bilionů Kč]. Centrální banka již během března snížila základní úrokovou sazbu o celkem 0,65 procentního bodu na 0,1 procenta a rozšířila program nákupu dluhopisů o 200 miliard liber.
Tento týden banka dále upozornila na rostoucí důkazy toho, že dopady koronaviru na ekonomiku budou mírnější, než se původně předpokládalo. Varovala však, že hospodářské vyhlídky zůstávají nejisté.
„Ačkoli nejnovější údaje o poptávce a produkci nejsou tak negativní, jak se očekávalo, jiné ukazatele signalizují větší rizika v souvislosti s dlouhodobější hospodářskou újmou způsobenou pandemií,“ citoval server BBC ze zápisu ze zasedaní banky.
Dřívější scénáře centrální banky signalizovaly, že britská ekonomika by ve druhém čtvrtletí mohla klesnout až o 25 procent.
Královna vynechala dostihy v Ascotu
Na závěr dodejme, že Británie zažívá nejenom rekordní zadlužení, ale dočkala se i toho, že poprvé za 68 let na trůně britská královna Alžběta II. letos vynechala koňské dostihy v Ascotu. I když je pořadatelé nezrušili, kvůli koronaviru se však konají bez diváků a čtyřiadevadesátiletá panovnice je bude moci sledovat pouze v televizi ze svého sídla na hradě Windsor. Královna dosud závody v Ascotu nikdy nevynechala, a to ani kvůli těhotenství, projevu v parlamentu či epidemii dětské sedmé nemoci. Panovnice na dostihy jezdí kvůli tomu, že v nich pravidelně nastupují koně z její stáje. Což platí i pro letošek, konkrétně jejího koně First Receiver s žokejem Frankiem Dettorim.
–ČTK/RED–
