Podle analýzy úvěrové pojišťovny Coface se oproti loňsku do roku 2021 zvýší celosvětově počet firem v platební neschopnosti o jednu třetinu. Propad hrubého domácího produktu [HDP] v Česku pojišťovna očekává ve výši 6,2 procenta.
Coface očekává, že v USA dojde k růstu počtu firem v platební neschopnosti o 43 procent. Ve Velké Británii o 37 procent, v Japonsku o 24 procent, ve Francii o 21 procent a v Německu o dvanáct procent.
„V příštích měsících neočekáváme v České republice výrazný nárůst platební neschopnosti. A to díky balíkům opatření přijatých českou vládou na podporu ekonomiky, včetně ochranných lhůt u požadavků na insolvence,“ říká generální ředitel pojišťovny Coface pro Českou republiku a Slovensko Ján Čarný.
Podle něj tato opatření firmám pomohou a zbrzdí nárůst insolvencí. Jakmile však pominou, ne všechny podniky se vrátí k ziskovému podnikání.
„Očekáváme proto, že v roce 2021 v ČR vzroste platební neschopnost,“ tvrdí.
Coface barometr: Z A3 na A4
Prudký nárůst platební neschopnosti se odráží i v růstu krátkodobého úvěrového rizika firem [6 až 12 měsíců]. Současně je i důvodem zhoršení hodnocení rizika jednotlivých zemí. V barometru Coface ke zhoršení rizikovosti došlo u 71 zemí, což je více než 40 procent ekonomik světa.
Česká republika si pohoršila ve druhém letošním čtvrtletí, když získala hodnocení A4 [přijatelné riziko] místo původního A3 [celkem přijatelné riziko]. Do poklesu o jeden stupeň rizikovosti se promítá zhoršení hodnocení rizikovosti jednotlivých odvětví české ekonomiky.
Rizika podle sektorů
Nejvíce si v hodnocení obchodního rizika pohoršil automobilový průmysl a doprava. Obchodní riziko v těchto odvětvích je nyní hodnoceno jako velmi vysoké. Na vysoké riziko se propadl maloobchod, textilní průmysl a dřevařský průmysl [viz schéma níže].
Střední a východní Evropa
[Zdroj: Coface]
Při hodnocení sektorového rizika došlo v analýze Coface barometr ke zhoršení u 40 procent z třinácti sledovaných sektorů v 28 zemích [což představuje 88 procent světového HDP]. Nejvíce zasaženým je celosvětově i sektor dopravy. Po něm následuje automobilový průmysl a maloobchod. Na druhém konci spektra mezi odvětvími „nejodolnějšími“ před současnou krizi jsou tři sektory. A to farmaceutický, zemědělsko-potravinářský a odvětví informačních a telekomunikačních technologií.
Budoucí výhled ekonomiky
„Očekáváme, že při 4,4% poklesu světového HDP bude recese v letošním roce silnější, než byla ta v roce 2009,“ tvrdí Ján Čarný.
Podle něj navzdory očekávanému oživení v roce 2021 – s 5,1% růstem za předpokladu, že nedojde k druhé vlně pandemie – bude HDP v eurozóně, ve Spojených státech, Japonsku a také ve Velké Británii meziročně o 2 až 5 procentních bodů nižší ve srovnání s úrovní 2019.
„Podle naší poslední prognózy se česká ekonomika v roce 2020 dostane do recese 6,2 procenta. Poté dojde v roce 2021 k oživení, kdy růst HDP bude poměrně vysoký a dosáhne 4,8 procenta,“ doplňuje Ján Čarný.
Rychlému nastartování růstu ve světové ekonomice brání zejména:
- Přetrvávající nejistota v souvislosti s vývojem pandemie, která vede k růstu preventivních úspor domácností a k rušení firemních investic.
- Dopady výrobních ztrát v některých odvětvích, zejména v sektoru služeb a těžebním průmyslu pohonných hmot.
Opatření centrálních bank jednotlivých zemí přispěla ke stabilizaci finančních trhů. A to zejména v těch zemích [jde převážně o země západní Evropy], které se snaží udržet výrobní kapacity firem i přes růst zadlužení. Na druhou stranu ale tato opatření také přinesla odložení řešení v oblasti zaměstnanosti a v oblasti firemního cash-flow.
–RED–
