Podpůrné programy české ekonomice a firmám, jako je i kurzarbeit, by mohly pokračovat déle než jen do srpna. Na tiskové konferenci agentury CzechTrade o stavu českého exportu to řekla náměstkyně pro řízení sekce Evropské unie a zahraničního obchodu ministra průmyslu a obchodu Martina Tauberová.
Ta na otázku FinTag.cz uvedla, že kurzarbeit ale i další programy vláda intenzivně komunikovala se svými sociálními partnery. A zejména na programy podpory zaměstnanosti má pozitivní reakce.
„Ty programy jsou platné do srpna. Předpokládám, že vláda bude schopna reagovat dále. Nedovedu si představit, že by všechny programy skončily v srpnu,“ řekla.
Zároveň dodala, že vláda velice dobře ví, že musí vzhledem k současným ekonomickým problémům mnoha firem reagovat i na požadavek odsunutí nebo odpuštění odvodů na sociální a zdravotní pojištění.
Zaměstnavatelé požadují delší kurzarbeit
Právě prodloužení kurzarbeitu i jeho uzákonění, aby se stal standardním nástrojem českých firem, požaduje Svaz průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] i Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR [AMSP ČR].
„Čeká nás časovaná bomba na podzim. Mnoho firem teď dojíždí staré zakázky, s novými je to už ale horší. Proto bych apeloval na to, aby podpůrné programy běžely do konce roku. Problém vidíme ve strojírenství, ale i automotive,“ říká místopředseda představenstva AMSP ČR Evžen Reitschläger.
Podle něj – ačkoli to nyní tolik nevypadá – nezaměstnanost a propouštění se stane silným tématem podzimních měsíců, kdy mnoho firmám dojdou finanční prostředky, jimiž nyní vykrývají ztráty způsobené krizí covid-19.
Podle jeho názoru by se kurzarbeit měl stát standardním nástrojem i v Česku. Podobně jako v Německu. Obdobný názor má i viceprezident SP ČR Radek Špicar.
„My jednoznačně požadujeme, aby byl program Antivirus prodloužen. Zároveň chceme, aby byl uzákoněn, stal se součástí naší legislativy. Jaké bude mít podmínky, je věc jednání, ale kurzarbeit by se měl stát dlouhodobým nástrojem podpory tuzemských firem,“ říká.
Radek Špicar v této souvislosti upozornil i na další problém, s nímž se potýkají tuzemské firmy. Tím jsou investiční pobídky.
„Nyní jsou investiční pobídky na libovůli vlády. Ta rozhoduje o tom, kdo je dostane. V praxi to vypadá tak, že v poslední době tyto pobídky ubyly. Problém je v tom, že ze zákona zmizel nárok na ně pro každou firmu, která pro jejich udělení splní podmínky,“ vysvětlil.
Rozpad dodavatelských řetězců
Aktuálním problémem vyvolaným krizí covid je podle ředitele agentury CzechTrade Radomila Doležala rozklad mezinárodních dodavatelské řetězců. Dále pak rozpad celé platformy mezinárodních veletrhů. Což silně doléhá i na české exportéry, ale i firmy v Německu, kde v dubnu propadl export o 31 procent.
„Na druhé straně Německo bude silně investovat do podpory svého exportu, což by mělo pomoci i českým firmám,“ uvedl Radomil Doležal.
Podle Radka Špicara v tomto případě ale už nelze spoléhat na to, že německá vládní podpora zachrání český průmysl.
„Německo bude pomáhat své ekonomice. Nedělejme si iluze o tom, že ta pomoc bude obdobná jako při poslední krizi v roce 2009. To znamená, že z ní ČR nebude tolik těžit. Německo například nebude tolik podporovat automotive. Pomůže zejména elektromobilitě, zde si taktéž nedělejme iluze, že my jsme v tomto oboru zrovna šampioni,“ řekl.
Odklon od dovozů z Asie
Podle Radka Špicara krize zdaleka neskončí v srpnu. Problémy přijdou zejména na podzim. A dle jeho slov si z nich bude muset každá firma pomoci sama. Zároveň uvedl, že změny, které krize covid-19 přinese, lze vnímat i jako příležitost.
„Je možné, že tato krize se projeví ve zkrácení dodavatelských řetězců. Což je pro české firmy jednoznačná příležitost,“ potvrdil.
Jako příklad uvedl dovoz ochranných zdravotnických pomůcek do Česka, kde není podle jeho slov nutné dovážet například roušky přes půl zeměkoule. V této souvislosti pak vyjádřil nespokojenost, jak v době krize covid-19 zafungovalo ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo vnitra.
„Nebyli jsme spokojeni, jak se nakupovaly ochranné zdravotnické pomůcky. Českým výrobcům se nedalo příliš možností, jak se těchto obchodů zúčastnit. Ať už se to týkalo nanotechnologií nebo celkově ochranných zdravotnických pomůcek,“ upřesnil.
Kurzarbeit a odpuštění odvodů
Podle aktuálního průzkumu AMSP ČR sedm z deseti exportérů zaznamenalo bezprostředně negativní dopad na vývoz v době krize covid-19. V jejich případě šlo průměrně až o 50% propad. K hlavním důvodům patřila nemožnost cestovat, uzavření výrobních závodů zahraničních odběratelů. Celkový propad exportu v době krize dosáhl 70 procent.
„Tématem k zamyšlení je čas a likvidita firem. Jak dlouho může tato situace trvat, respektive za jak dlouho může nastat obrat v podobě postupného nárůstu exportu. I jak dlouho si mohou firmy dovolit tuto situaci financovat ze svých rezerv,“ říká Evžen Reitschläger z AMSP ČR.
Problémy s likviditou firem potvrzuje i člen představenstva Komerční banky [KB] zodpovědný za korporátní a investiční bankovnictví David Formánek.
„Poptávka pro mnoho firem přestala existovat. Došlo k prodloužení splatnosti faktur. Automotive stále čelí omezení výroby. Společný jmenovatel toho všeho je tlak na likviditu. A to ještě v době nejistoty, kterou firmy zažívají,“ uvedl s dovětkem, že v této věci se jako velice účinný nástroj pomoci jeví program COVID 3.
To proto, že díky státním zárukám dává možnost bankám i nadále úvěrovat české firmy. KB aktuálně registruje v rámci tohoto programu poptávku za více než jedenáct miliard korun a číslo stále narůstá.
Kurzarbeit sklízí kritiku od malých a středních firem
Program Antivirus pro udržení zaměstnanosti, jak dále vyplývá z průzkumu AMSP ČR, využije nebo plánuje využít 47 procent malých a středních exportérů.
„Namísto PR a deklarací o pomáhání s udržením zaměstnanosti by bylo užitečné, kdyby se vláda odhodlala k pomoci skutečné a Antivirus posílila. Nyní firmy musí na náhradách mezd participovat ze 40 procent. To je při hrazení všech dalších fixních výdajů příliš velký zásah do cash flow. Propouštění již začalo a udržení zaměstnanosti se nekoná,“ říká místopředsedkyně představenstva AMSP ČR Pavla Břečková.
Podle ní je český kurzarbeit pro firmy drahý. Což se podle ní negativně promítne do jejich pokrizové konkurenceschopnosti. Nabádá k inspiraci v okolních zemích.
„Proč vymýšlet kolo, když v okolních zemích funguje jasný model? Výsledkem nebude pro ČR úspora, ale ztráta,“ dodala.
Stejně kriticky se vyjádřil i její kolega Evžen Reitschläger. Podle něj stát přehodil nyní starost o zaměstnance na zaměstnavatele. Pokud ovšem podporu neprodlouží, firmy budou muset propouštět.
„Je potřeba, aby byl kurzarbeit dlouhodobý, a stát také firmám odpustil odvody na sociálním a zdravotním pojištění,“ řekl.
Podle Radka Špicara ovšem nelze být k programu Antivirus zase až tak kritický. Z hlediska velkých firem je dle jeho slov účinnou pomocí. Nebýt jeho, tak míra nezaměstnanosti by byla podstatně vyšší už nyní.
Exportéři řeší zajištění plateb
Z průzkumu AMSP ČR dále vyplývá, že třetina firem zvažuje vyšší míru zajištění plateb zahraničních zákazníků. A dále, že pouze menší část firem uvažuje o vyšší míře zajištění plateb od zahraničních partnerů.
„Pozitivním signálem je, že většina firem shledává měnové zajištění svých plateb jako dostatečné. Skutečný dopad koronavirové pandemie do obchodu našich exportérů vidíme zejména v nemožnosti dokončit zakázky, dokončené zakázky expedovat či v požadavcích jejich odběratelů na prodloužení splatnosti faktur,“ říká David Formánek.
Dodal, že KB jen za první čtyři měsíce zaznamenala zvýšení objemu zajišťovacích transakcí o 80 procent a početně se tento počet meziročně zdvojnásobil. Upřesnil, že s klienty banka řeší zejména zajištění měnového rizika, prolongace stávajícího financování. A také odkup exportních pohledávek tak, aby nedošlo k ohrožení jejich cash-flow a tím i stability.
Problémy českého exportu
Export se na českém hrubém domácím produktu [HDP] podílí 80 procenty. Zatímco v březnu klesl vývoz českých firem do 50 nejvýznamnějších exportních destinací v přeshraničním pojetí meziročně o více než 10 procent, v dubnu klesl již o bezmála 35 procent. V dubnu přitom výrazně klesl i dovoz, a to o 24 procent. Z klíčových zemí pro české exportéry nejvíce poklesl export do Francie, Jižní Afriky, Maroka, Norska, Portugalska a Španělska, kde se export propadl o polovinu.
Z průzkumu AMSP ČR vyplynulo, že více než polovina firem se bezprostředně potýkala v době krize covid-19 s poklesem zakázek. Jako problém se ukázaly i zpožděné dodávky ze strany dodavatelů nebo odklady projektů. Pouze sedm procent firem uvedlo, že je krize covid-19 nijak nezasáhla. Podporu ČEB a EGAP firmy v současném období podle AMSP ČR hodnotí neutrálně. Avšak jen osm procent ji hodnotí pozitivně. 14 procent ji naopak hodnotí vyloženě negativně.
–DNA–
