Ministerstvo financí ČR [MF ČR] předložilo vládě návrh legislativních opatření Koncepce rozvoje kapitálového trhu v ČR 2019 – 2023. Ta zavádí i takzvaný účet dlouhodobých investic.
O co jde, říká v rozhovoru pro FinTag.cz náměstkyně ministryně financí pro mezinárodní vztahy a finanční regulaci Lenka Dupáková.
Co je cílem zavádění účtu dlouhodobých investic?
Máme ambici vytvořit zdravou konkurenci na trhu s finančními produkty, které mají lidem pomoci naspořit na důchod. Určitou nadstavbu k penzijním fondům či životnímu pojištění. I proto nabídneme k účtu dlouhodobých investic daňové zvýhodnění, stejně jako k penzijním fondům a životnímu pojištění.
Co přesně je účet dlouhodobých investic?
Jedná se o nový spořicí produkt, který si lze představit jako majetkový účet investičních nástrojů sloužící k vytváření úspor na stáří. Jeho prostřednictvím bude možné investovat do akcií, dluhopisů, investičních fondů nebo dalších investičních nástrojů. Účet tohoto typu je široce využíván v zemích s rozvinutými finančními trhy. Očekáváme od něj, že pomůže k aktivnějšímu přístupu občanů při řešení jejich úspor na stáří.
Kdo všechno by se měl o účet dlouhodobých investic zajímat a proč?
Účet dlouhodobých investic je určen každému, kdo řeší, jakým způsobem co nejefektivněji nashromáždit dostatečné finanční prostředky na stáří. A třeba mu z jakéhokoli důvodu nevyhovují současné možnosti. Účet dlouhodobých investic je pak vhodný nástroj k investicím, a to jak pro konzervativní investory, tak pro investory, kteří jsou na počátku spořicího cyklu a hledají investice odvážnější, dynamičtější, s potenciálním vyšším výnosem. Výhodou pak je značná flexibilita tohoto produktu, kdy investor může své investice přehodnocovat, transformovat do různých investičních nástrojů, aniž přichází o daňová zvýhodnění.
Výhody účtu dlouhodobých investic
Jak jste sama zmínila, investovat a spořit si na penzi jde již nyní. V čem tedy spočívá hlavní výhoda účtu dlouhodobých investic oproti současnému stavu?
Výhoda oproti současnému stavu spočívá zejména v zavedení daňové podpory i pro způsoby investování na stáří, které v současné době tuto daňovou podporu nemají. Jedná se o alternativu k současným daňově podporovaným produktům spoření na stáří. Výhodou je mimo jiné značná flexibilita. Účet dlouhodobých investic je vlastně souborný název pro celou řadu investičních možností, které investor nově bude moci využít a zároveň kdykoli svou investici přehodnotit a investovat do jiných investičních nástrojů.
Jak přesně by měl účet dlouhodobých investic fungovat?
Smysl účtu spočívá v tom, že majetek z něj nesmí být vyveden před dosažením věku 60 let majitele účtu [v opačném případě by majitel přišel o daňovou podporu], ale majetek na něm může být v průběhu spoření transformován. Vlastník účtu bude moci svůj majetek aktivně spravovat. Třeba část majetku prodat a nakoupit za získané peníze jiný majetek, případně ponechat správu tohoto majetku na správci účtu.
Kdo může být takovým správcem účtu dlouhodobých investic?
Podle aktuálního návrhu budou oprávněny vést účet dlouhodobých investic osoby, které mohou vést evidenci investičních nástrojů nebo přijímat vklady od veřejnosti, tedy zejména banky, kampeličky, obchodníci s cennými papíry a investiční společnosti. Jeho distribuce bude probíhat za stejných podmínek jako distribuce stávajících produktů, zejména investičních nástrojů, a to včetně související regulace.
Daňové zvýhodnění hraje klíčovou roli
Které investiční nástroje bude účet dlouhodobých investic v sobě kombinovat? Jak s nimi bude moci majitel účtu pracovat?
Jak už jsem řekla, prostřednictvím účtu dlouhodobých investic bude možné investovat do akcií, dluhopisů, investičních fondů nebo dalších investičních nástrojů. Vlastník účtu je bude moci sám prodávat a nakupovat. Anebo ponechá správu účtu na správci účtu.
Jakou roli v celé věci budou hrát daňová zvýhodnění?
Daňové zvýhodnění hraje ve vztahu k účtu dlouhodobých investic zásadní roli, protože daňová podpora bude nově poskytnuta i produktům, které ji prozatím nemají. Daňová podpora bude poskytnuta, pokud nedojde k výběru prostředků z účtu dlouhodobých investic před dosažením 60 let majitele tohoto účtu. Zároveň je tento výběr umožněn po minimální spořicí době 60 měsíců od založení účtu.
Máte už nějaké přesné návrhy daňových zvýhodnění?
Ano, u návrhu zákona již skončilo mezirezortní připomínkové řízení a návrh zákona je nyní projednáván v pracovních komisích Legislativní rady vlády. Daňová podpora by měla být poskytnuta za stejných podmínek jako u stávajících daňově podporovaných produktů spoření na stáří, tedy penzijních fondů a životního pojištění.
Účet dlouhodobých investic v praxi
Mohla byste to uvést na konkrétním příkladu. Pokud se majitel rozhodne pro některý z typů investic, jak to pozná na daňových úlevách?
Navrhuje se spojit stávající limity daňově zvýhodněných příspěvků 24 tisíc korun na životní pojištění a 24 tisíc korun na penzijní fondy [tedy účastnické a transformované fondy] do jednoho limitu 48 tisíc Kč. Tento navýšený limit bude možno vedle již existujících produktů využít právě i na účet dlouhodobých investic. Při plném využití tohoto limitu může daňový poplatník dosáhnout na daňovou slevu ve výši 7 200 Kč ročně. Současně stávající limit 50 tisíc korun daňově podporovaných příspěvků od zaměstnavatele by nově mělo být možno využít i pro účet dlouhodobých investic.
Dá se říci, která z variant investic a daňových úlev jakému typu investorovi [spořicímu na penzi] bude spíše vyhovovat? Například podle věku nebo příjmu?
To nelze jednoznačně říct, protože například již dnes je možno v rámci účastnických penzijních fondů zvolit konzervativní i dynamickou strategii. Lze očekávat, že mladší občané budou volit spíše dynamičtější strategie, zatímco starší občané dají přednost konzervativnější strategii. Zda budou preferovat účastnické fondy, životní pojištění či účet dlouhodobých investic, bude záležet i na jejich osobních preferencích.
Dobře, ale sama říkáte, že klíčové bude i daňové zvýhodnění. Jak to bude fungovat ve vztahu k typu majitele dlouhodobého účtu?
Daňová podpora je zajímavá zejména pro občany s průměrnými či nadprůměrnými příjmy, u kterých je žádoucí, aby si vytvářeli úspory na stáří s ohledem na náhradový poměr u státních důchodů, který jim ve stáří zajišťuje jen 40 až 60 % jejich průměrné čisté mzdy. Náhradový poměr u občanů s podprůměrnou mzdou dosahuje aktuálně 60 až 100 procent jejich čisté mzdy. Proto pro ně není k zachování životní úrovně potřeba vytváření úspor na stáří tolik akutní. A tak lze předpokládat, že pro ně bude atraktivní spíše přímá státní podpora u penzijních fondů než podpora daňová.
Změny v koncepci rozvoje kapitálového trhu
Novela zákona navrhuje i zavedení alternativního účastnického fondu. Proč?
Jedná se o nový typ účastnického fondu, který má být alternativou k již existujícím dynamickým účastnickým fondům. Poplatková politika i investiční strategie zde bude nastavena volněji, aby bylo penzijním společnostem umožněno investovat dynamičtěji.
Proč, když už toto umožňují penzijní fondy v doplňkovém penzijním spoření?
Cíl je, aby tyto alternativní fondy mohly nabídnout účastníkům v dlouhodobé perspektivě vyšší zhodnocení. Byť za cenu vyšší rizikovosti takové investice. Zejména v počátku spořicí fáze je totiž příliš opatrné investování ke škodě účastníka daného penzijního fondu. Konzervativní investování zpravidla nepokryje inflaci a hodnota jeho úspor tak reálně klesá. Proto je pro něj výhodnější investovat zpočátku více dynamicky a teprve v pozdější fázi činit své portfolio více odolné proti výkyvům na akciových trzích. Využití alternativních účastnických fondů bude ale samozřejmě plně dobrovolné. A to jak ze strany účastníků, tak ze strany penzijních společností.
Dobře, ale v čem bude rozdíl oproti stávajícím dynamickým penzijním fondům?
Alternativní účastnické fondy budou moci vedle akcií investovat i do alternativních investic. Jako jsou nemovitosti nebo private equity fondy.
Přechod z transformovaných do účastnických fondů
Důležitá změna je i u opatření k umožnění vyšší mobility mezi transformovanými fondy a účastnickými fondy. Co v této věci konkrétně měníte a jak?
Chceme podpořit mobilitu účastníků v transformovaných fondech a zvýšit jejich zájem o fondy účastnické. Dnes musí účastník transformovaného fondu převést veškeré své úspory do účastnických fondů, pokud do nich chce přejít. To může být pro mnoho lidí odrazující, protože nechtějí přijít o výhody, které jim transformované fondy nabízejí. Velké množství účastníků se proto raději smíří s tím, že zůstanou v transformovaných fondech. Tyto osoby tak nemohou využít výhod, které jim nabízí fondy účastnické. My navrhujeme, aby bylo možné investice v transformovaném fondu ponechat a další finanční prostředky již investovat jen do účastnických fondů. Navrhujeme také, aby bylo možné mít účastnické fondy u jiné penzijní společnosti, než kde má účastník transformovaný fond.
Dan Tácha
—
JUDr. Ing. Lenka Dupáková, Ph.D. vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a Podnikohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické, studovala i na University of East Anglia v anglickém Norwich. Na Ministerstvo financí ČR přišla z velké tuzemské banky, kde se zabývala problematikou restrukturalizací mezinárodních společností. Předtím působila v mezinárodní advokátní kanceláři v oblasti bankovnictví a finančních transakcí. Od roku 2006 přednáší na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Jako náměstkyně ministra financí pro mezinárodní vztahy a finanční regulaci má na starosti jak přípravu nových právních norem v oblasti pojišťovnictví, bankovnictví a ochrany spotřebitele, tak i sladění evropských finančních směrnic s českou legislativou.