Hospodaření státního rozpočtu skončilo v polovině roku deficitem ve výši 195,2 miliardy korun. Po očištění o příjmy z EU a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 196,1 miliardy korun. Aktuální situaci analyzuje na FinTag.cz ekonom Komerční banky František Táborský.
„Dosavadní vývoj hospodaření odpovídá scénáři, který předpokládáme v souvislosti s projednávanou novelou rozpočtu na letošní rok s deficitem 500 miliard,“ uvedla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová [za ANO].
Podle ní bude mít nárůst výdajů o 130 miliard korun v podobě nastartovaných záchranných programů a meziročně téměř dvojnásobných investic z národních zdrojů příznivý dopad do budoucího ekonomického vývoje. I usnadní konsolidaci v následujících letech.
„Ekonomice pomáhá také odklad řady daňových povinností. Naše hospodářství se v tuto chvíli nachází na umělém oběhu, který si však můžeme dovolit. České veřejné finance totiž stále zůstávají v porovnání s ostatními evropskými zeměmi mezi absolutními premianty,“ uvedla s odkazem na podrobnější výsledky státního rozpočtu za letošní červen.
Státní rozpočet směřuje k nejhoršímu výsledku v historii
Podle ekonoma Komerční banky [KB] Františka Táborského český státní rozpočet jednoznačně směřuje k nejhoršímu výsledku v historii. A to i přesto, že červnová čísla ukázala, že dopad krize nebyl tak výrazný, jak se původně očekávalo. Více v jeho následující analýze k vývoji státního rozpočtu.
Státní rozpočet hospodařil v prvních šesti měsících tohoto roku s deficitem 195,2 miliardy korun. Oproti stejnému období minulého roku je tak výsledek horší o 174,5 miliardy korun. Z pohledu červnových i celoročních statistik se tak jedná o nejhlubší deficit v moderní historii země. Překonal tak i doposud rekordní rok 2009, kdy státní rozpočet skončil s pasivem 192,4 miliardy korun V relativním vyjádření však nebyl prozatím schodek překonán [3,6 % vs. 4,9 % HDP].
Pokračující výpadky v daňových příjmech
Červnový výsledek státního rozpočtu naplno ukázal potenciál výpadků v daňových příjmech. Ty jsou oproti loňsku nižší zhruba o sedm procent a oproti plánu státního rozpočtu ztrácí 40,9 miliardy korun. Největší dopad současné krize je patrný na výběru DPH, zatímco v předchozích měsících byl efekt nejviditelnější na dani z příjmu fyzických osob. Výběr DPH byl v červnu meziročně nižší o 6,1 procenta a oproti plánu státního rozpočtu ztrácí 25,6 miliardy korun. Tím tvoří více než polovinu ztráty všech příjmů státního rozpočtu. Ambiciózní plán výběru DPH v současné formě státního rozpočtu je však ovlivněn původně předpokládaným navýšením příjmů z této daně díky změně daňového řádu [zhruba 15 mld. Kč]. Ta však bude pravděpodobně platit až od příštího roku. Aktuálně navrhovaná novela státního rozpočtu tak s tímto jednorázovým příjmem již nepočítá, což přiblíží plán rozpočtu blíže realitě.
V meziročním vyjádření i nadále vedou žebříček propadu daně z příjmu právnických a fyzických osob. I tak ale jejich pokles není tak vysoký, jak jsme očekávali. Mnoho plátců zaplatilo zálohy na dani i přes jejich prominutí a jejich výpadek ve státním rozpočtu byl tedy nižší. Pozitivně rozpočtu pomohly i nedaňové příjmy [zejména z EU], které byly o 23,3 miliardy korun vyšší [+6,7 % y/y], než by odpovídalo planu. Tyto příjmy však mohou být naopak nižší v následujících měsících.
Výdaje státního rozpočtu
Celkové výdaje státního rozpočtu vzrostly za prvních šest měsíců meziročně o 17 % a jsou tak 27,6 miliardy korun nad plánem rozpočtu. Krom tradičního navýšení platů některých státních zaměstnanců a sociálních dávek vyčnívají ve statistice i transfery podnikatelským subjektům. Ty v sobě skrývají náklady na program Antivirus v celkovém objemu 13,6 miliardy korun. O zhruba obdobnou částku tak převyšují i aktuální plán státního rozpočtu. Naopak stát výrazně ušetřil na platech státních zaměstnanců [15,5 mld. Kč] a obsluze státního dluhu [13,4 mld. Kč].
Investice zaostávají za plánem
Investice státu v prvních šesti měsících vzrostly meziročně o závratných 40,8 procenta. Je to však dáno pomalým rozjezdem kapitálových výdajů v minulém roce a mimořádnými výdaji v roce letošním. Část výdajů k zabránění pandemie totiž spadá i do investic [například nákup zdravotnických ochranných pomůcek, pozn. red.]. Tudíž letošní rozjezd je rychlejší ve srovnání s předchozími roky. I tak ale investice zaostávají za plánem, který pro letošek počítá s rekordním objemem kapitálových výdajů.
Co bude dál MF ČR zatím neřeklo
Státní rozpočet tak jednoznačně směřuje k nejhoršímu výsledku v historii. Červnová čísla však ukazují, že dopad krize není tak výrazný, jak se původně očekávalo. I proto nepředpokládáme, že by státní rozpočet v následujících měsících směřoval k aktuálně navrhovanému deficitu 500 miliard korun. Výdaje státu nerostou výrazně nad rámec současného státního rozpočtu a ani na příjmové straně není situace tak dramatická. Navíc vláda v průběhu roku nebude schopna proinvestovat plánované výdaje. Již aktuální verze státního rozpočtu počítá s rekordní sumou 140,2 miliardy korun. K tomu se přidávají nespotřebované výdaje z předchozích let zhruba v objemu 33 miliard korun. Aktuální navýšení investic tak podle nás narazí na omezené kapacity tuzemské ekonomiky. A dále: Více než dvouměsíční bezpečnostní opatření zastavila všechny plánované projekty, čemuž nepomohl ani spor municipalit s vládou ohledně financování.
Deficit bude 400 miliard korun
Podle nás tak deficit státního rozpočtu skončí letos na 400 miliardách korun. Což by znamenalo nárůst zadlužení veřejných financí na 39,5 procenta HDP. Zásadnější než konečný stav letošního hospodaření podle nás ale bude výhled pro další roky, o kterém nám Ministerstvo financí ČR [MF ČR] ale prozatím příliš neřeklo.
Autor: František Táborský, ekonom Komerční banky
