Až 10 000 datových analytiků chybí v České republice. Napravit by to mohli absolventi nově vzniklého profesního magisterského programu Data a analytika pro business powered by KPMG na Fakultě informatiky a statistiky VŠE.
Nový profesní magisterský program na Vysoké škole ekonomické [VŠE] vznikl v reakci na poptávku po lidech, kteří umí pracovat s datovou analytikou. Součástí studia je povinná praxe v datové firmě, která se uskuteční ve třetím semestru studia. Kromě lektorů VŠE se na výuce datových analytiků podílejí i odborníci z praxe, například ze společnosti Škoda Auto či ČSOB. Garantem praktické odbornosti je KPMG.
„Týdně u nás firmy, jako jsou například banky, telekomunikační nebo IT společnosti, poptávají zhruba 30 lidí, kteří rozumí datové analytice. Poptávka z pracovního trhu je třikrát až čtyřikrát vyšší, než kolik máme nyní studentů,“ vysvětluje vedoucí katedry informačních technologií na VŠE a zakladatel a ředitel odborné platformy Data and Business VŠE Ota Novotný.
Do prvního ročníku profesního magisterského programu VŠE se přihlásilo 128 uchazečů, jeho kapacita je přitom 60 míst. VŠE chce otevřením programu Data a analytika pro business pomoci především poptávce firem na tuzemském trhu. Těm chybí pozice napříč firmami od juniorních datových analytiků až po odborníky věnujících se data science a prediktivním modelům. Už loni v září spustila Fakulta informatiky a statistiky VŠE první datově a analyticky orientované MBA ve střední Evropě.
ČSÚ: Být ICT odborníkem se vyplácí
Podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] loni meziročně vzrostla průměrná hrubá měsíční mzda ICT odborníků o 8,5 procenta. Překonala hranici 58 tisíc korun a byla tak o 22 tisíc vyšší [+60 %] než průměrná mzda ostatních zaměstnanců v Česku.
„Vůbec nejlépe jsou odměňováni ICT odborníci v Praze, kde jejich průměrná hrubá měsíční mzda loni činila 67 tisíc korun. S velkým odstupem následují kraje Jihomoravský a Středočeský, kde dosahovala mzda ICT odborníků v průměru 55 respektive 51 tisíc korun,“ vysvětluje vedoucí oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ Eva Myšková Skarlandtová.
V současné době u nás pracuje jako ICT odborník již více než 200 tisíc osob a jejich podíl na zaměstnané populaci se významně blíží čtyř procentům. Mezi ICT odborníky dlouhodobě převažují muži, zastoupení žen se v posledních letech v této profesi pohybuje okolo deseti procent. Téměř 30 procent ICT odborníků je zaměstnáno v hlavním městě, tedy stejně jako v Jihomoravském a Středočeském kraji dohromady.
Nejnižší průměrnou mzdu mají naopak ICT odborníci v Olomouckém kraji, kde se v loňském roce pohybovala okolo 40 tisíc korun. Pokud jde o odvětví, nejvyšší průměrné výdělky mají ICT odborníci zaměstnaní v peněžnictví a pojišťovnictví, a to 73,4 tisíc korun.
Rozdíl mezi privátním a veřejným sektorem
Avšak pozor: Zatímco ve mzdové sféře berou ICT odborníci podstatně více peněz než ostatní zaměstnaní, ve veřejné sféře je plat ICT odborníků s platem ostatních zaměstnanců téměř vyrovnaný. Kupříkladu ve veřejné správě, vzdělávání či zdravotnictví je to přibližně 43 tisíc korun. V průměru pak 40 tisíc korun.
Dále platí, že mezi ICT odborníky jsou lépe odměňováni muži než ženy, avšak rozdíl je v případě ICT odborníků nižší. V roce 2019 dosáhly ICT odbornice na 86 procent platu mužů, kdežto ženy zaměstnané napříč ostatními skupinami zaměstnání jen na 81 procent platu mužů. Výrazný rozdíl ve výši mezd nalézáme mezi jednotlivými skupinami ICT odborníků. Manažeři, inženýři a specialisté pobírají v průměru 68 950 Kč, technici, mechanici a opraváři v ICT pak 42 798 korun.
–DNA–
