Pražský městský soud nyní řeší dluhopisovou kauzou, v níž skupina EMTC dluží věřitelům bezmála jednu miliardu korun. Insolvenční správce Jaroslav Brož ve zprávě pro soud uvedl, že dluhopisový program EMTC naplňuje znaky Ponziho schématu. Zároveň odmítl i návrh skupiny Natland na oddlužení EMTC.
Skupina EMTC měla podle Jaroslava Brože opakovaně vypořádávat existující dluhopisy z finančních prostředků získaných skrze další emise dluhopisů. Své závazky navíc vypořádávala pouze s některými věřiteli. A to často v hotovosti a bez dokladů. Podle insolvenčního správce lze navíc z jednání jednatele EMTC Tomáše Bárty usuzovat na nepoctivý záměr v rámci jeho insolvenčního řízení.
„Insolvenční správce se zaměřil zejména na získané dokumenty, které jsou relevantní pro rozhodnutí o nepoctivém záměru. Mezi ty patří především smlouvy a dohody o uznání dluhů Tomáše Bárty a další klíčové dokumenty, které byly ukryty v jeho bezpečnostních schránkách,“ uvádí Marek Hermann ze serveru Rizikovedluhopisy.cz.
Podle něj vidí zásadní problém správce v tom, že Tomáš Bárta nepodal insolvenční návrh na společnosti skupiny EMTC v době, kdy ještě vykazovaly nějakou činnost. Tedy produkovaly hodnoty, ze kterých mohly být uspokojeny nároky věřitelů. S podáním insolvence naopak přišel až ve chvíli, kdy se fakticky jedná o mrtvé entity bez zaměstnanců, majetku či cash-flow, a které tak v podstatě není možné reorganizovat.
Insolvenční správce: Řešením je konkurz
Nepoctivý záměr v průběhu insolvenčního řízení v praxi znamená snahu neuhradit své závazky vůči věřitelům. Vhodnou formou řešení úpadku se podle insolvenčního správce v případě EMTC nabízí konkurz. Podle správce Jaroslava Brože podnikatel zamlčel některé závazky svých věřitelů. I neodůvodněně zvýhodňoval některé věřitele tím, že jim vyplácel částky v hotovosti a bez evidence.
„Není to poprvé, kdy se insolvenční správce zabývá prokazováním skutečností, které ukazují na nepoctivý záměr v rámci řízení. Ten byl již zjištěn v řízeních skupiny EMTC-Czech a Lipa Learning, kde je Tomáš Bárta statutárním orgánem těchto společností,“ uvádí Marek Hermann na Rizikovedluhopisy.cz.
Podle něj správce nepoctivý záměr Tomáše Bárty dokladuje například tím, že ještě v roce 2019, kdy byl Tomáš Bárta již v úpadku, na sebe přebíral nepřiměřené závazky, které byly hrazeny z prostředků určených na jiné účely. Jednalo se například o pronájmy luxusních kancelářských prostor a jejich nákladné individuální úpravy výrazně přesahující deset milionů korun. I nabírání takto nepřiměřených závazků v době úpadku dle správce prokazuje nepoctivý záměr dlužníka.
„Z výše uvedených skutkových zjištění plyne důvodná pochybnost, že dlužník jedná nepoctivě, lehkovážně a nedbale jak před insolvenčním řízením, tak i v jeho průběhu. A tedy, že je zde možno shledat existenci nepoctivého záměru dlužníka“.
10 procent Bohemia Energy
Jaroslav Brož ve svém odůvodnění upozorňuje dále na fakt, že uspokojení pohledávek věřitelů je zcela odvislé od výsledku soudního sporu o 10% podíl v energetické firmě Bohemia Energy, na který si Tomáš Bárta klade nárok. Jakkoli začátkem roku městský soud v Praze rozhodl, že na něj nárok nemá. Soud vydal rozsudek s odůvodněním, že platný převod desetiprocentního podílu v Bohemia Energy na Tomáše Bártu se fakticky neuskutečnil kvůli absenci souhlasu jedné z oprávněných osob.
Tomáš Bárta uvedl, že se proti rozsudku odvolá: „Rozhodnutím Městského soudu v Praze se pro dluhopisové věřitele EMTC nic nemění. Naopak stále platí tři zásadní pravomocná předběžná opatření, kterými disponujeme. A nadto stále disponujeme pravomocným rozsudkem soudu o tom, že podmínky pro převod podílu byly splněny.“
Jeho EMTC z velké části stojí za obchodním úspěchem Bohemia Energy, protože jí dlouhé roky zajišťovala nové klienty. Mimo podílu Bohemia Energy podle insolvenčního správce podnikatel již ale nedisponuje žádným majetkem.
„V případě neúspěchu bude výtěžnost zpeněžení minimální, bagatelní až nulová,“ uvedl Jaroslav Brož.
Podle Marka Hermanna právě na podíl v energetické firmě oceněný na 1 miliardu korun má spadeno finanční skupina Natland. Ta do kauzy vstoupila s nabídkou na úvěrové financování Bártových sporů s majiteli energetické firmy a také těch v rámci insolvenčního řízení.
Skupina Natland a její řešení
Fakt je, že o kauzu EMTC, v níž investoři vložili bezmála miliardu korun do neznámé aplikace, se investiční skupina Natland angažuje. Skupinu v roce 2002 založili Tomáš Raška a Jan Koťátko jako M&A a transakční boutique. V roce 2014 Jan Koťátko skupinu opustil, naopak do skupiny vstoupil Karel Tyc, který je zodpovědný za realitní obchody skupiny. V minulosti z insolvence skupina Natland vyvedla společnost Zoot, která se také potýkala s problémy uhradit své závazky u emitovaných dluhopisů.
Natland nyní navrhl poskytnout EMTC úvěrové financování. Insolvenční správce Jaroslav Brož s tímto návrhem na oddlužení ale nesouhlasí a prosazuje, jak už bylo řečeno, konkurz. Argumentuje tím, že EMTC nesplňuje základní podmínky pro schválení oddlužení. Přijetí nabídky na „kreativního financování“ od skupiny Natland by navíc fakticky vedlo k financování Bárty i insolvenčního správce jedním subjektem.
Jaroslav Brož přímo vyslovuje obavu o obcházení zákona a nabourání nezávislosti insolvenčního řízení: „Mezi insolvenčním správcem a dlužníkem nemusí z povahy věci jejich právního vztahu být shoda a jednotné financování může nabourávat nezávislost a nestrannost těchto dvou subjektů, neboť zájmy dlužníka mohou být odlišné od zájmů representovaných insolvenčním správcem“, uvádí ve svém odůvodnění.
Podle něj by pomoc Natlandu EMTC s financováním upozadila zájmy věřitelů před zájmy skupiny Natland.
Natland a insolvenční správci
Podle Marka Hermanna to navíc není zdaleka poprvé, co se skupina Natland Tomáše Rašky dostává do sporu s insolvenčním správcem. Na její agresivní metody, často za hranou zákona, upozorňoval již před lety známý insolvenční správce Lee Louda. Ten se měl s jejími praktikami detailně seznámil v kauze o Rezidenci Kavčí Hory. V tomto insolvenčním řízení prosazoval Natland rovněž reorganizaci na úkor konkurzu takovými metodami, že na něj musel Louda podat trestní oznámení.
Marek Hermann uvádí, že správce v obsáhlém šedesátistránkovém textu detailně popsal mechanismus založený taktéž na „kreativním financování“, jehož podstatou bylo, že úvěr ve výši 175 milionů korun poskytnutý Natlandem, skončil prostřednictvím série transakcí obratem zpět na jeho účtech. Zaplatil by tak sám sobě a byty v hodnotě přes sto milionů korun by získal téměř zadarmo. Vrchní soud dal tehdy Loudovy za pravdu, reorganizaci zrušil a poslal firmu do konkurzu. Není proto divu, že se Jaroslav Brož nabídce na „kreativní financování“ Natlandem nyní staví s důvodným podezřením.
–DNA–
