Mimořádný summit Evropské rady [ER] k fondu obnovy po pandemii koronaviru a rozpočtu EU skončil kompromisem. Výše unijního rozpočtu pro období 2021 až 2027 činí 1,8 bilionu eur [cca 47,6 bil. Kč]. Česko bude moci načerpat až 35,7 miliardy euro [cca 950 mld. Kč]. Součástí rozpočtu je i 750 miliard euro [cca 20 bil. Kč]. Ty jsou určeny na obnovu koronavirem zasažených ekonomik.
Finální výše rozpočtu EU pro nové sedmileté období 2021 až 2027 skončila na částce 1,824 milionu euro. Z toho víceletý rozpočtový finanční rámec představuje 1,074 miliardy eur. 750 miliardy euro půjde na podporu oživení ekonomik po koronavirové krizi v rámci tzv. fondu obnovy. Evropská komise [EK] má v plánu si peníze vypůjčit bezprecedentně na finančních trzích.
Z fondu obnovy budou moci finanční prostředky v celkové výši 750 mld. euro začít země čerpat od ledna příštího roku. Zhruba 390 mld. eur z částky budou tvořit granty a zbytek půjčky. ČR bude moci z nového fondu obnovy načerpat 8,7 mld. euro [230 mld. korun].
„Dokázali jsme to. Evropa je silná, Evropa je jednotná,“ řekl po čtyřdenním jednání předseda Evropské rady [EP] Charles Michel.
Lídři se podle něj nakonec shodli na všech zásadních položkách fondu. Jeho čerpání přitom bude spojeno s klimatickými cíli EU a podmíněno dodržováním principů právního státu.
Spory na summitu a finální kompromis zemí EU
Jedním z hlavních sporů mezi představiteli zemí EU byla struktura fondu obnovy, tedy poměr grantů a půjček z něj. Z fondu obnovy budou nejvíce podporu nejvíce čerpat Itálie a Španělsko, tedy země silně poznamenané novým koronavirem. Uskupení takzvaných šetrných států, kterými jsou Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko usilovalo o snížení přímých dotací kvůli vysokému společnému zadlužení států EU. Během čtyřdenních vyjednávaní se tyto země domohly určitého snížení přímých dotací z fondu obnovy. A to z původně plánovaného půl bilionu na 390 mld. eur.
„Jsme všichni profesionálové, sneseme pár úderů. Jsem spokojený s touto dohodou,“ uvedl nizozemský premiér Mark Rutte.
Finální dohodu nakonec přivítaly i země, které bojovaly za výrazně vyšší podíl grantů.
„Je to velká dohoda pro Evropu a pro Španělsko. Napsali jsme jednu z nejbrilantnějších kapitol evropské historie,“ komentoval dohodu španělský premiér Pedro Sánchez.
Označil ji za Marshallův plán, který je dle jeho slov i silným vzkazem světu, že Evropa je připravena čelit výzvám.
Kolik peněz i co vyjednalo Česko
Jak již bylo zmíněno, země EU zahájí čerpání podpory na obnovu ekonomik po pandemii koronaviru počátkem příštího roku. Z celkové sumy 750 mld. eur získá Česká republika na dotazích zhruba 8,7 mld. euro, tedy více než 230 mld. korun. Co se týče čerpání peněz z rozpočtu EU navýšeného o fond obnovy v příštích sedmi letech, bude moci Česká republika požádat celkem o 35,7 mld. euro [cca 950 mld. korun]. Což je o zhruba čtyři miliardy více než v minulém sedmiletém období.
Podle premiéra Andreje Babiše je přijatý návrh víceletého finančního rámce a plánu na podporu oživení je pro Českou republiku velmi dobrým kompromisem. Pro období 2021–2027 se podařilo vyjednat dodatečné finanční prostředky v kohezní politice ve výši jedné a půl miliardy eur. To představuje navýšení tzv. záchranné sítě, o které Česká republika usilovala.
„Od samého začátku jsme chtěli dosáhnout spravedlivých podmínek pro všechny členské státy Evropské unie. Země jako Itálie, Španělsko, Portugalsko mají velké ekonomické problémy. Jsou to země, kam vyvážíme, máme zájem, aby tyto země fungovaly, aby tu krizi přežily, aby to ustály. Samozřejmě to je ta evropská solidarita. Na období 2021 až 2027 budeme pracovat s rozpočtem celkem 1 824 miliard eur,“ uvedl český premiér.
Evropské dotace: Možnost vyšší realokace
Podle něj dále došlo také k úpravám některých programů, které Česká republika dlouhodobě kritizovala, například InvestEU nebo nový program na podporu solventnosti. Jako jediné zemi se České republice podařilo navýšit možnost převodů mezi fondy až do výše 25 procent, což pomůže optimálně čerpat prostředky zejména na investiční priority.
„Pro nás je hlavně důležité, abychom ty peníze, které dostáváme z Evropské unie, mohli použít na to, co potřebujeme, na naše investice. Aby to nebyly ty měkké programy, aby to byly peníze, které se skutečně dají dohledat, které vidíme v našem každodenním životě,“ konstatoval Andrej Babiš, který několikadenní jednání lídrů zemí EU charakterizoval jako „skutečně velký maraton“.
„Chybělo půl hodiny a šlo by o historicky nejdelší summit,“ okomentovala čtyřdenní jednání česká státní tajemnice pro EU Milena Hrdinková.
Spor o dodržování demokratických principů
Jedním ze sporů. který provázel jednání o unijním rozpočtu a čerpání peněz z fondu obnovy, byla i snaha představitelů zemí EU podmínit čerpání evropských peněz respektováním demokratických principů. Což se nelíbilo Maďarsku a Polsku, které čelí kritice za podkopávání právního státu. Podmínka dodržování právního státu se ale nakonec do závěru summitu přeci jen dostala. Podle šéfky EK Ursuly von der Leyenové by se v případě porušení právního státu o případném přerušení čerpání dotací rozhodovalo kvalifikovanou většinou hlasů členských zemí. Naopak maďarský premiér Viktor Orbán výsledek jednání před novináři interpretoval tak, že se Budapešti podařilo ubránit národní hrdost a zmařit pokusy vázat čerpání z fondů EU na právní stát.
–ČTK/VRN–
