Developeři v Praze od dubna do června prodali 802 nových bytů. To je nejméně od prvního čtvrtletí roku 2012. Tehdy to bylo 753 bytů. Zároveň pokračuje největší přesun Čechů do nájemního bydlení za poslední roky. Za uplynulý kvartál jich do pronajatých domů a bytů zamířilo o 50 procent více než loni.
Pražský rezidenční trh výrazně zasáhla koronavirová krize. Prodeje nových bytů se kvůli omezením propadly na nejhorší výsledek za osm let. Meziročně jde o třetinový propad [-33 %]. Ve srovnání s letošním prvním čtvrtletím prodeje klesly o 41 procent. Vyplývá to z analýz developerské společnosti Ekospol, která monitoruje trh s novými byty v Praze už více než 13 let.
Prodej nových bytů v Praze
[Zdroj: Ekospol]
„Ještě v lednu a únoru byl o nové byty velký zájem a prodejní statistiky rostly. […] Přísná protivirová omezení pak paralyzovala celou společnost a výrazně omezila i prodeje nemovitostí,“ tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Podle něj pandemie zamávala také s ceníky developerů. Počet dostupných nových bytů v Praze totiž vzrostl o více než třetinu [+36 %]. Kupující si tak mohli na konci června vybírat už ze 4 618 dostupných bytů, což je takřka stejně jako před dvěma lety.
Vývoj počtu dostupných nových bytů v Praze
Růst nabídky bytů Evžen Korec příliš neočekává ani v budoucnu: „Stále přetrvává zásadní problém českého stavebnictví, tedy zablokovaný proces povolování nových staveb. Stejně tak se zatím nevyřešil nedostatek stavebních pozemků kvůli zastaralému územnímu plánu.“
Zájem o nájmy roste, jejich cena klesla
Ve druhém čtvrtletí letošního roku u nás do pronajímaných bytů zamířilo o téměř 50 procent více osob než loni ve stejnou dobou. Ceny nájmů v Praze a Středočeském kraji, v Brně a Jihomoravském kraji ale nadále rostou. Vyplývá to z nejnovějších údajů Kvartálního monitoru přímého prodeje a pronájmu nemovitostí portálu Bezrealitky. Přes ten se v Česku pronajme každý pátý byt, v Praze dokonce 40 procent bytů.
Z monitoru vyplývá, že počet napřímo pronajatých bytů se ve druhém kvartálu přiblížil 13 tisícům. To je skoro o polovinu více než před rokem a o 40 procent více než na začátku roku. Důvodů je několik. V první řadě se kvůli omezením výrazným způsobem zvýšila dostupnost bydlení na největším trhu – tedy v hlavním městě. Světový pandemický vývoj zatím neumožnil návrat masového turismu a byty, určené původně na krátkodobé pronájmy, tak zůstanou pro lokální rezidenty k dispozici pravděpodobně až do poloviny příštího roku. To se odrazilo v poklesu nebo zastavení růstu cen nájemního bydlení ve většině krajů. Především v Praze je pád cen výraznější a přišel dříve, než se očekávalo.
„Pochopitelně jsme očekávali, že pražské ceny vlivem situace poklesnou. Pád je však výraznější, než byly naše předpoklady. Aktuálně se pražský byt průměrně pronajímá za 276 namísto původních 290 korun za metr z počátku roku, medián je však ještě nižší,“ říká CEO Bezrealitky Hendrik Meyer.
Podle něj se pokles cen projeví například zpomalením proudu zájemců o levné pronájmy za hranicemi Prahy. Na druhou stranu se nedá očekávat, že by se jednalo o novou dlouhodobou normu, spíše půjde o anomálii, s trváními kolem 12 měsíců.
„S trochou nadsázky se dá říci, že nájmy budou přímo úměrně zdražovat s cenou piva na Staroměstském náměstí,“ vysvětluje s dovětkem, že zájem o pronájmy podporují i stále velmi vysoké ceny nemovitostí v České republice.
Ceny za m² podle krajů
[Zdroj: Bezrealitky]
Velikost bytů je větší než před 30 lety
Na závěr dodejme, že za posledních 30 let došlo v České republice k nárůstu průměrné obytné plochy bytové jednotky i růstu obytných místností na byt. Kvůli rostoucím cenám nicméně v poslední době dochází k návratu k menším bytům. Ve srovnání s Evropou přitom české byty stále velikostí patří spíše mezi podprůměrné. Alespoň to vyplývá z průzkumu Českomoravské stavební spořitelny [ČMSS].
Podle něj činila na konci komunismu průměrná obytná plocha na bytovou jednotku 45 metrů čtverečních, nyní se pohybuje kolem 78 metrů čtverečních. Zároveň přitom klesl průměrný počet osob žijících v jednom bytě – z 2,8 na 2,3 osoby. Zatímco před 30 lety byly tedy zvykem spíše menší byty s méně pokoji, v současné době je i vyšší počet obytných místností na jeden byt. Ten se zvýšil z průměrných 2,6 na 3,7 místností.
„Nejběžnější byty před 30 lety měly uspořádání 2+1, nyní je podle našich zkušeností nejčastějším standardem bytových jednotek 3 nebo 4+kk,“ vysvětluje předseda představenstva ČMSS Tomáš Kořínek.
Nicméně z celoevropského pohledu české byty stále patří mezi ty menší. Průměr ve všech zemích EU je 96 metrů čtverečních, okolo tohoto průměru se pohybují i sousední Rakousko či Německo. Vůbec největší byty z Evropanů mají na Kypru s více než 140 metry čtverečními, následují země Beneluxu, skandinávské státy, ale i Portugalsko či Španělsko. Naopak na opačném konci je se 45 m² Rumunsko, následují pobaltské země a Bulharsko.
–DNA–
