Důvěra v ekonomiku v červenci mírně vzrostla. Výjimku tvoří obchod, v němž podnikatelé hodnotí ekonomickou situaci hůře než v červnu. Problémy ale hlásí i průmysl, služby a stavebnictví, kde se podnikatelé stále potýkají s propadem poptávky. Stouply i obavy spotřebitelů ze zhoršení jejich vlastní finanční situace.
Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu oproti červnu vzrostl o 9,5 bodu na hodnotu 86,7. Zatímco indikátor spotřeby důvěry u spotřebitelů stoupl o 2,7 bodu na 96,0, indikátor důvěry u podnikatelů stoupl o 10,9 bodu na hodnotu 84,7. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu [ČSÚ].
„Za výrazným červencovým růstem důvěry podnikatelů stálo zvýšení důvěry ve službách a zejména v průmyslu. Indikátor důvěry v průmyslu vzrostl v meziměsíčním srovnání nejvíce od počátku sledování. Podnikatelé v průmyslu očekávají zejména výrazný růst tempa výrobní činnosti v nejbližších třech měsících,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
Podle úřadu zůstávají hodnoty indikátorů důvěry u podnikatelů v meziročním srovnání stále výrazně nižší. Bariérou růstu produkce je nižší poptávka.
„Přibližně třetina respondentů ve službách, pětina ve stavebnictví a více než polovina průmyslových podniků se potýká s nedostatečnou poptávkou,“ vysvětluje Jiří Obst.
Dodává, že například využití výrobních kapacit ve zpracovatelském průmyslu stále zůstává hluboko pod dlouhodobým průměrem, přibližně na úrovni krizového roku 2009.
Důvěra v ekonomiku u spotřebitelů
Stále nižší meziroční hodnoty platí i u důvěry u spotřebitelů. Mezi spotřebiteli, u kterých důvěra v ekonomiku v červenci mírně stoupla, se v červenci zároveň zvýšily obavy ze zhoršení jejich vlastní finanční situace. Úmysl spořit se meziměsíčně zvýšil. Obavy z růstu cen se oproti červnu snížily. V červenci dále výrazně převládal počet spotřebitelů, kteří se obávali růstu nezaměstnanosti v následujících dvanácti měsících.
Situace v průmyslu a zpracovatelském průmyslu
Důvěra podnikatelů v průmyslu se meziměsíčně výrazně zvýšila. Indikátor důvěry vzrostl o 19,8 bodu [nejvíce od počátku sledování] na hodnotu 89,8. Ve srovnání s červnem se výrazně snížil podíl podnikatelů hodnotících svou současnou celkovou poptávku jako nedostatečnou. Stav zásob hotových výrobků meziměsíčně poklesl.
V červenci se výrazně zvýšil podíl podnikatelů očekávajících růst výrobní činnosti v následujících třech měsících. Meziměsíčně výrazně vzrostl i podíl podnikatelů očekávajících zlepšení své ekonomické situace v příštích třech i šesti měsících. Hlavní bariérou růstu produkce je nedostatečná poptávka, kterou uvedla více než polovina respondentů. Oproti červenci 2019 je ovšem důvěra v průmyslu stále nižší.
Po výrazném poklesu v minulém čtvrtletí se využití výrobních kapacit podniků ve zpracovatelském průmyslu v červenci zvýšilo na 76,2 %, což je ale stále hluboko pod průměrem. Podnikatelé odhadují zajištění práce zakázkami na 12,1 měsíce, což je více než v předchozím čtvrtletí.
Situace ve stavebnictví
V odvětví stavebnictví se důvěra v ekonomiku meziměsíčně mírně zvýšila. Indikátor důvěry vzrostl o 0,6 bodu na hodnotu 103,0.
Poptávka po stavebních pracích se oproti červnu mírně zvýšila, i když stále převažovali podnikatelé hodnotící celkovou poptávku jako nedostatečnou. Podnikatelé ve stavebnictví očekávají pro období příštích tří měsíců neměnnost stávajícího počtu zaměstnanců. Hlavními bariérami růstu produkce zůstávají stejně jako v předchozím čtvrtletí nedostatek zaměstnanců [37 % respondentů] a nedostatečná poptávka [22 % respondentů]. V meziročním srovnání je důvěra ve stavebnictví nižší.
Situace v obchodu a službách
V odvětví obchodu se důvěra ve srovnání s červnem snížila. Indikátor důvěry poklesl o 2,6 bodu na hodnotu 89,5. Podnikatelé v obchodě zhodnotili celkovou ekonomickou situaci hůře než v červnu. Stav zásob zboží na skladech se v prvním prázdninovém měsíci zvýšil. Podíl podniků, které pro období příštích tří měsíců očekávají zlepšení své ekonomické situace, se v červenci zvýšil. Ve srovnání se stejným měsícem loni je důvěra v obchodě také nižší.
Důvěra podnikatelů ve vybraných odvětvích služeb [vč. bankovního sektoru] se podruhé v řadě zvýšila. Indikátor důvěry vzrostl o 4,8 bodu na hodnotu 77,0. Hodnocení celkové ekonomické situace se sice meziměsíčně mírně snížilo, ale podíl respondentů negativně hodnotících současnou celkovou poptávku výrazně poklesl. Očekávání poptávky v sektoru služeb se pro období příštích tří měsíců výrazně zvýšila. Nejvíce podnikatelů [cca 30 %] vnímalo jako hlavní bariéru růstu nedostatečnou poptávku. Přibližně 27 % respondentů uvádí, že nemá žádné bariéry a 26 % respondentů uvádí skupinu blíže nespecifikovaných překážek. V meziročním srovnání je ale důvěra ve vybraných službách stále nižší.
Důvěra v ekonomiku roste i v jiných zemích
„V závěru týdne zaplavil trh vlna indikátorů důvěry. Všechny ukázaly na výrazné zlepšení nálady mezi spotřebiteli i průmyslníky a poskytovateli služeb. Indikátory PMI se již ve Francii, Německu i eurozóně dostaly zpět nad 50ti bodovou hranici značící fázi expanze. Platí pro oblast průmyslu i oblast služeb,“ říká ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.
Podle ní ovšem rychlý růst nad 50ti bodovou hranici neznamená, že se ekonomická aktivita již vrátila na úroveň před koronavirovou krizí. Naopak je stále výrazně pod ní. Obavy budí především vývoj nezaměstnanosti, kde se složka indexu drží pod padesátkou, a to jak ve službách, tak i v průmyslu. Naopak index nových objednávek či zakázek ze zahraničí je již nad 50bodovou hranicí.
„Dobře dopadl i český konjunkturální průzkum. Nálada se podle něho výrazně zlepšila jak českým průmyslníkům, tak i spotřebitelům. […] Pokud nepřijde druhé vlna pandemie, měla by mít česká ekonomika to nejhorší za sebou,“ uvedla Jana Steckerová.
–DNA–
