„I vstřícnost musí mít své hranice,“ říká v rozhovoru pro FinTag.cz jediný protikandidát Vladimíra Dlouhého na pozici prezidenta Hospodářské komory ČR [HK ČR] Bořivoj Minář. HK ČR přitom bude nového prezidenta, včetně viceprezidentů a členů orgánů komory, volit již zítra na svém pražském sněmu.
Jste jediným protikandidátem zítřejších voleb na prezidenta HK ČR. S jakým programem jdete do souboje se stávajícím prezidentem Vladimírem Dlouhým?
Hospodářská komora ČR je největší hospodářskou asociací v zemi. Naši členové vytvářejí více než 60 procent HDP a zaměstnávají přes tři miliony lidí. Pro dobré fungování komory v budoucnu je rozhodně nezbytné, aby byla podporována krajskými a okresními komorami a společenstvy. Mým cílem proto je co nejužší a maximálně intenzivní spolupráce s nimi. Chtěl bych dosáhnout i toho, aby se všechny změny, které se týkají podnikatelů, staly až po předchozím jednání a dohodě s ostatními regionálními komorami. Abychom nebyli stát ve státě. Je dobré, že o komoře je slyšet, avšak je třeba ještě prosadit mnoho věcí.
Jakých třeba?
Musíme nastavit a udržet pravidelná a efektivní jednání nejen se členy vlády a s ministry, ale i s hejtmany a starosty. Musíme se snažit dobře vysvětlit, co tuzemští podnikatelé potřebují. Abychom mohli prosadit maximum z toho, co je pro ně důležité. V tomto ohledu se pak občas zdá, že konsensuální přístup je některými politiky vnímán jako slabost či bojácnost. I vstřícnost musí mít své hranice.
Mohu být více důrazný, říká Bořivoj Minář
Lze očekávat, že podobně bude hovořit i váš protikandidát Vladimír Dlouhý?
To určitě ano.
Proč by sněm komory měl zvolit právě vás a ne jeho?
Mám jistou výhodu v tom, že můžu být v jednáních, o kterých se bavíme, důraznější než Vladimír Dlouhý, který je někdejší politik, bývalý místopředseda vlády a ministr.
Proč myslíte?
Vždy je složité být důrazný k lidem, se kterými jsem v minulosti spolupracoval v nějakém úřadu, nebo na nějakém projektu. Tedy to porozumění pro roli současných ministrů a politiků může být brzdou důraznějšího postupu.
Co říkáte na to, že Vladimír Dlouhý znovu kandiduje na prezidenta komory, ale zároveň usiluje o post generálního tajemníka OECD? V čemž mu vláda již mimochodem vyjádřila plnou podporu a bude ho prosazovat na tuto funkci?
Osobně tomu nerozumím a hodnotím to spíše jako zbytečnost. Jednak jsem, a nejen já, toho názoru, že jde o kolizi funkcí [de facto i de jure]. Být nominantem vlády na generálního tajemníka OECD a od 1.9. pak kandidátem a současně prezidentem Hospodářské komory ČR, která musí občas na vládu tlačit, je přinejmenším zvláštní. Nechť si názor na to udělá každý sám. V tomto ohledu je vážnější fakt, že se od 1. září rozjede intenzivní kampaň prezidenta Dlouhého napříč členskými zeměmi OECD. Na jaře příštího roku pak bude generální tajemník zvolen. Jak to bude s komorou? Ta bude mít nové volby?
Podpora zahraničního obchodu
Vaší doménou jako současného viceprezidenta komory jsou zejména zahraniční vztahy a obchod. Tomu se v komoře věnujete již šest let. Jaké máte výsledky?
Za klíčový pokrok z poslední doby považuji vytvoření efektivních nástrojů na podporu exportu. Konkrétně vybudování sítě krajských externích specialistů vyškolených odborníky jak z ministerstva zahraničí, tak z naší komory. Jde nám tedy o dokončení sítě kontaktních pracovníků v krajích. Mým cílem je, abychom měli v každém kraji při krajské hospodářské komoře specialistu na podporu exportu. V tuto chvíli jich máme jedenáct. Průmysl a podporu exportu si chci ponechat ve své gesci i po svém případném zvolení.
Dobře, ale co vaše výsledky v oblasti podpory zahraničního obchodu?
Máme vytvořený koncept projektů na podporu ekonomické diplomacie PROPED a projektů na podporu exportní asistence v zahraničí PROPEA. Máme dlouhodobou spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí, vytvořeno máme zatím deset poradenských asistenčních center ve vybraných zemích. Cílem je pomoci podnikateli v tom, čeho ambasáda není kapacitně schopná, tedy pomoci podnikateli hledat pracovníky, manažery, účetní, kancelář, zařídit potřebné certifikáty a podobně. Vycházíme ze zkušenosti, že našemu podnikateli může v zahraničí nejefektivněji a nejlevněji pomoci místní podnikatel. Ten má totiž reálnou zkušenost s trhem v dané zemi. Asistenční centra jsou úzce provázána s ambasádou.
O investičních pobídkách dnes rozhoduje hlavně vláda. A to na základě změn zákona o investičních pobídkách. Pobídky se tak prakticky nedávají, jste rád?
Ano, jsem rád, že došlo ke změně zákona a zrušení pobídek, jak jsme znali! Změna investičních pobídek byla nastartována před dvěma lety, kdy jsem prosadil usnesení Sněmu, které toto odsouhlasilo. Jedná se o změnu, kterou jsem řešil především s ohledem na menší a střední české firmy. Pobídky sehrály svou pozitivní roli před mnoha lety při transformaci ekonomiky, ale v posledních letech se už jednoznačně staly deformací české ekonomiky. Všechny ty montovny s pobídkami, které přišly do regionů, při náboru pracovníků zpravidla vysbíraly schopné lidi ze sousedních českých firem, jednoduše proto, že je přeplatily. Náklady na rekvalifikace tak nesli naši čeští podnikatelé, kteří žádnou pobídku nedostali. Tohle dělalo v regionech zlou krev a jsem rád, že se nám podařilo prosadit, aby stát výrobu s nízkou přidanou hodnotou přestal podporovat. Šlo o velké vítězství českých podnikatelů a komory. Dokázali jsme zastavit zbytečné křivení trhu a nepřijatelné zasahování státu do podnikatelského prostředí.
Snížení byrokracie pro živnostníky a malé firmy
Velkým tématem je i snížení byrokracie a digitalizace veřejné správy. Jaké zde máte plány, co se týče drobných podnikatelů, kteří si nemohou dovolit pro tuto věc platit zvláštní zaměstnance?
Změn, které by se měly udělat, je mnoho. Nyní se například diskutuje o jedné dani, o možnostech úspor byrokracie. Bohužel velmi často se setkáváme s tím, že úspora byrokracie nakonec znamená, že se přijmou další úředníci. Také ale chápeme, že změny se nikdy nepodaří udělat skokově. Proto se snažíme mít zpětnou vazbu od živnostníků a reagovat na to, co aktuálně potřebují, nikoli na to, co je netrápí. Zde bych rád dodal, že nechci, aby nás lidé vnímali jen jako komoru pro velké firmy, protože tak to není.
Jak to tedy je?
Struktura firem zastoupených v hospodářské komoře jde co do velikosti napříč firmami v České republice. Živnostníci samozřejmě potřebují velkou podporu, protože jim chybí to, co mají velké firmy. A to jsou, jak jste řekl, vlastní odborné aparáty na kdeco, takže si mnoho věcí musí vyřídit sami. Avšak problém už je síla jejich vyjednávací pozice. Což platí i pro malé firmy. Komora jim musí a musí dál pomáhat.
Co si myslíte o legislativním ukotvení mistrovské zkoušky, jak ji prosazuje Ministerstvo průmyslu a obchodu?
Není to přímo moje gesce, na věci intenzivně a dlouho pracuje viceprezident Roman Pommer. Ale je pravda, že se na tom pracuje už dlouho. Zatím se nám nepodařilo dosáhnout cíle. Často to vypadá, že tuto agendu nechce ministerstvo pustit. Ale to není jenom případ mistrovské zkoušky. To jsou ony situace, kdy je třeba být v jednání s ministerstvem důraznější. Předložit argumenty a trvat na dohodě.
–DNA–
—
Ing. Bořivoj Minář [1959] své profesní aktivity zahájil v roce 1982 nástupem do TERAMO Vápenná. V roce 1993 založil s dalšími čtyřmi společníky společnost STOMIX. Mezinárodní společnost se zabývala výrobou materiálů pro zateplování budov. Bořivoj Minář v ní působil jako jednatel a generální ředitel. Právě v této společnosti získal ocenění Manažer roku 2007 pro odvětví stavebních a chemických materiálů. V roce 2011 došlo k akvizici společnosti STOMIX strategickým partnerem. V roce 2012 tak Bořivoj Minář založil novou exportní a inženýringovou společnost. Ta se specializovala na dodávky kompletních technologických celků. A to zejména v oblasti energetiky, zpracování biomasy a nerostných surovin, minipivovarů, čistíren odpadních vod a bioplynových stanic. Společnost Bořivoj Minář pojmenoval CONTECHIN. Členem představenstva HK ČR je od května 2014, kdy byl zvolen do funkce viceprezidenta. Na starost v HK ČR má oblast zahraničních vztahů, průmyslu a podporu exportu. Bořivoj Minář je zároveň od roku 1999 předsedou OHK Jeseník a předsedou KHK Olomouckého kraje. Mimo jiné je členem Správní rady Univerzity Palackého v Olomouci a zpravodajem TA ČR.
