Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu [ČSÚ] klesl hrubý domácí produkt [HDP] ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně o 8,4 procenta. Meziročně propadl HDP ČR o 10,7 procenta. Pokles kopíruje vývoj v Německu, ale stále není tak ostrý, jako v USA.
Ekonomika ČR ve druhém čtvrtletí zaznamenala historicky nejhorší výsledky. Hrubý domácí produkt [HDP] očištěný o cenové vlivy a sezónnost klesl bezmála o jedenáct procent.
„Ve druhém čtvrtletí došlo k prohloubení poklesu ekonomiky a hrubý domácí produkt se propadl nejvíce v historii samostatné České republiky. Významně negativní vliv mělo omezení nebo uzavření provozů v průmyslu, dále pak v odvětvích obchodu, dopravy, pohostinství a ubytování,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Negativní meziroční vývoj HDP byl způsoben především výrazným poklesem zahraniční poptávky. Dále pak nižší spotřebou domácností i investiční aktivitou. K poklesu hrubé přidané hodnoty [HPH] došlo téměř ve všech odvětvích národního hospodářství. Výrazně negativní vliv na snížení HPH měl vývoj v průmyslu a ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Dodejme, že zaměstnanost klesla oproti předchozímu čtvrtletí o 1,6 procenta a oproti stejnému čtvrtletí loňského roku o 2,1 procenta.
V minusu je nejen HDP ČR, ale i Německa, Francie i EU
Velice podobně jako HDP ČR propadla i ta německá ekonomika. Ta ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně klesla o 10,1 procenta. Šlo o nejvýraznější výkyv směrem dolů od roku 1970, kdy se začaly čtvrtletní údaje sledovat. Podle Spolkového statistického úřadu byl poklesl mnohem výraznější než prozatím největší čtvrtletní pokles v roce 2009. V době finanční krize propadl o 4,7 procenta. V meziročním srovnání se HDP Německa propadl o 11,7 procenta.
Covidová krize německé firmy tvrdě zasáhla, říká Bernard Bauer
Větší překvapení přišlo ale s německou inflací za červenec. Spotřebitelské ceny meziměsíčně klesly o 0,5 procenta a meziroční růst spotřebitelských cen se zcela zastavil, i když se čekal růst o 0,3 procenta.
HDP Francie ve druhém čtvrtletí klesl oproti předchozím třem měsícům o rekordních 13,8 procenta. Čekalo se ale mnohem více. Tamější statistický úřad očekával 17% pokles. I tak je současný propad oproti prvnímu čtvrtletí [-5,9 %] více než dvojnásobný.
Ekonomika celé Evropské unie pak podle bleskového odhadu Euroststatu [údaje budou zpřesněny 14. srpna, pozn. red.] zaznamenala ve druhém čtvrtletí rekordní mezikvartální propad ve výši 11,9 procenta, v meziročním srovnání pak o 14,4 procenta. V prvním čtvrtletí ekonomika EU klesla proti předchozím třem měsícům o 3,2 procenta, v zemích eurozóny se HDP snížil o 3,6 procenta. Země eurozóny klesly proti předchozím třem měsícům o 12,1 procenta, meziročně pak o 15 procent.
„Mezičtvrtletní pokles HDP eurozóny o 12,1 procentům odpovídá očekáváním trhu a jde o historicky nejprudší mezičtvrtletní propad [od začátku měření 1955]. V meziročním vyjádření byl ve druhém čtvrtletí též dosažen rekord, neboť pokles HDP o 15 procent je bezmála trojnásobný v porovnání s prvním čtvrtletím 2009, kdy svět zápasil s velkou finanční krizí,“ říká hlavní ekonom Generali Investments CEERadomír Jáč.
Propad ekonomiky v USA
Prvním rekordmanem v poklesu je ale Amerika. Ta ve druhém čtvrtletí zaznamenala propad HDP o 32,9 procenta. Jde o nejhorší výsledek od roku 1947. V prvním čtvrtletí americká ekonomika klesla ročním tempem pěti procent. Ještě v lednu a únoru hlásila růst a rekordní nárůst nových pracovních míst.
„Zprávy citují rekordní propady ekonomik, nicméně zveřejněné údaje o poklesu HDP v USA byly ve skutečnosti trochu lepší, než se čekalo. HDP v USA ve druhém čtvrtletí klesl o 32,9 procenta mezikvartálně anualizovaně. Čekal se pokles o 34,5 procenta,“ komentuje výsledky ekonom Komerční banky Michal Brožka.
Podle něj na první pohled propad americké ekonomiky ukazuje na sice šílený údaj, nicméně v meziročním srovnání jde o pokles o 9,5 procenta, což s ohledem na celosvětový kontext není až tak hrozné.
„Co ovšem překvapilo, byly cenové deflátory HDP a spotřeby domácností, které v mezikvartálním anualizovaném vyjádření vykázaly pokles o 1,8 procenta respektive 1,1 procenta, a to bylo citelně pod odhady,“ dodává.
Celkově měla spotřeba ve druhém čtvrtletí USA klesnout o 34 procent. Což je problém, protože právě spotřeba představuje více než 70 procent ekonomické aktivity USA. To se projevuje i na jejím vysokém obchodním deficitu, který vzniká, když země dováží více zboží a služeb, než kolik jich exportuje. V případě USA je to chronický stav, protože země trvale spotřebovává více, než sama vyprodukuje. Výjimku tvoří pouze agrární obchod, v němž jsou USA jedním z největších exportérů na světě.
–DNA–
