Důchodový systém v Česku se letos dostal po předchozích dvou letech opět do propadu. Za první pololetí deficit dosáhl 13,85 miliardy korun. Ještě před rokem byla penzijní soustava v přebytku 6,28 miliardy. Vyplývá to z údajů Ministerstva financí ČR [MF ČR] o hospodaření systému důchodového pojištění.
Půlroční příjmy z pojistného kvůli koronavirové nákaze a krizi jsou proti loňsku zhruba o 1,5 miliardy korun nižší, výdaje se ale zvedly asi o 18,7 miliardy. Příjmy zahrnují povinné odvody i dobrovolné pojištění.
Za letošní první pololetí dosáhly příjmy důchodového systému 242,66 miliardy korun. Loni to bylo 244,14 miliardy. Výdaje na důchody se za letošních prvních šest měsíců dostaly na 253,31 miliardy a správa stála 3,2 miliardy, celkem tedy 256,51 miliardy. Loni za první pololetí vydaná suma činila 237,52 miliardy.
Červnová salda důchodového pojištění [v mld. Kč]
| Rok | Příjmy | Výdaje | Rozdíl |
| 2013 | 164,59 | 188,46 | – 23,87 |
| 2014 | 168,87 | 188,01 | – 19,14 |
| 2015 | 178,13 | 193,77 | – 15,64 |
| 2016 | 188,67 | 202,78 | – 14,11 |
| 2017 | 203,24 | 213,42 | – 10,18 |
| 2018 | 225,05 | 221,43 | 3,62 |
| 2019 | 244,14 | 237,86 | 6,28 |
| 2020 | 242,66 | 256,51 | – 13,85 |
[Zdroj: MF ČR]
Ještě v letošních prvních dvou měsících byly příjmy vyšší než loni, a to celkem o 5,6 miliardy. V březnu, kdy se česká ekonomika zastavila, to bylo meziročně o 0,6 miliardy víc. V dubnu ministerstvo proti loňsku zaznamenalo pokles o 1,6 miliardy, v květnu o tři miliardy a v červnu o 2,6 miliardy.
Česko bylo od 12. března do 17. května kvůli koronavirové nákaze v nouzovém stavu. Došlo k takzvanému vypnutí ekonomiky a například OSVČ jsou dočasně osvobozeny od odvodů na sociální pojištění. Odvody na sociální pojištění mají posunuty i některé z firem. Důchodový systém tak přišel o příjmy. Výdaje ale rostly, a to hlavně po lednovém zvýšení penzí. Letošní valorizace za prvních šest měsíců stála podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV] z jeho rozpočtu 15,14 miliardy korun.
Jak funguje průběžný důchodový systém
Samostatný důchodový účet v Česku neexistuje. Příjmy a výdaje jsou v rozpočtech jednotlivých ministerstev. Nejvíce penzí a největší sumu má na starosti Česká správa sociálního zabezpečení [ČSSZ], která spadá pod MPSV. Své systémy mají pak resorty vnitra, obrany či spravedlnosti.
Loni se na penze vybralo o 16,44 miliardy více, než se na ně a na jejich správu vyplatilo. V roce 2018 přebytek činil 18,64 miliardy korun. Rok 2017 skončil schodkem 3,64 miliardy. MF ČR největší propad zaznamenalo v roce 2013, a to 55,1 miliardy. Stát tehdy na důchody a jejich správu vydal 387,7 miliardy, na pojistném přiteklo 332,6 miliardy korun.
ČSSZ, která vyplácí přes 2,89 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí a vybírá odvody od zaměstnanců, firem či živnostníků, evidovala přebytek v posledních třech letech. Za příznivým vývojem byla dobrá kondice českého hospodářství s nejnižší nezaměstnaností v EU a s růstem výdělků, i když v poslední době se začínalo projevovat zpomalování ekonomiky.
14 397 Kč, tolik je průměrný důchod
Průměrný starobní důchod, který vyplácela ČSSZ, na konci března dosahoval 14 397 korun. Vláda slíbila, že se do sněmovních voleb v příštím roce částka dostane na 15 000 korun. Volby se konají i letos na podzim, a to krajské.
Podle zákona se penze zvednou od ledna 2021 o navýšení cen a o polovinu růstu reálných mezd. Inflace je nyní vyšší a výdělky se upravovaly začátkem roku ještě před krizí, takže by se průměrné přidání mělo pohybovat nad 800 korun. Premiér Andrej Babiš [ANO] Právu řekl, že by rád průměrnou částku zaokrouhlil na 900 korun. Podle ministryně Jany Maláčové [ČSSD] by to znamenalo 60 korun nad zaručené zákonné přidání.
„Já si myslím, že 60 korun měsíčně je skutečně málo,“ uvedla ministryně s tím, že svůj návrh „včas představí“.
Národní rozpočtová rada [NRR], mnoho expertů i někteří politici poukazují na to, že důchodový systém není beze změn udržitelný pro příští důchodce.
MPSV mělo navrhnout zvýšení věku odchodu do penze
Předsedkyně NRR Eva Zamrazilová pro FinTag.cz navíc před nedávnem uvedla, že MPSV nenaplnilo věcný záměr zákona. To, když ve Zprávě o stavu důchodového systému vládě nenavrhlo navýšit věk odchodu do penze, jak mělo.
„Pokud by MPSV vládě navrhlo zvýšit věk odchodu do penze u zmíněných ročníků, problém s udržitelností financování tuzemských penzí by byl pro příštích dvacet let z poloviny vyřešen. A pro ty další dvě desetiletí o třetinu. Posílila by se příjmová stránka důchodového systému. A byl by i větší klid důchodovou reformu řešit. Avšak bohužel, MPSV vládě zvýšení odchodu do penze nenavrhlo, jak mělo,“ vysvětlila Eva Zamrazilová.
O reformě jedná důchodová komise. Zatím se zabývala ale spíše opatřeními, která výdaje dále zvyšují. Příjmy dopodrobna neřešila, chce na ně ale vyhradit příjmy z některých daní.
„U nás jsou penze hrazeny z 80ti procent z odvodů na sociálním pojištění a jen z 20ti procent z daní. V Evropě je to půl na půl. To je ta největší výzva. A to je ta architektura našeho návrhu důchodové reformy, na níž je shoda,“ uvedla pro FinTag.cz ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Důchodová komise zároveň navrhuje i možnost povinného či kvazipovinného spoření se státním příspěvkem ve třetím pilíři důchodového systému. Někdejší penzijní připojištění, dnešní doplňkové penzijní spoření [DPS] by se, jak uvádí důchodová komise, tak mohlo stát i povinné.
–ČTK/RED–
