Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci července deficitem ve výši 205,1 miliardy korun. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 209 miliard korun.
Z pohledu červencových i celoročních statistik se jedná o nejhlubší deficit v moderní historii země. Překonává tak i doposud rekordní rok 2009, kdy státní rozpočet skončil s pasivem 192,4 miliardy korun. V relativním vyjádření však nebyl prozatím schodek roku 2009 překonán [3,6 % vs. 4,5 % HDP].
„Bez diskrečních opatření na straně příjmů a výdajů souvisejících s potlačením šíření nemoci covid-19 a omezení dopadu hospodářské recese na rozpočty veřejného zdravotnictví, obyvatelstva a firem, by deficit státního rozpočtu činil 97,2 miliardy korun,“ uvedlo Ministerstvo financí ČR [MF ČR].
V průběhu července se celkový deficit rozpočtu podle úřadu prohloubil o 9,8 miliardy korun. To je dle jeho vyjádření výrazně méně než v jednotlivých měsících druhého čtvrtletí. Na druhou stranu v předchozích letech dosahovaly červencové výsledky přebytků 10 až 30 miliard korun.
Saldo státního rozpočtu za leden až červenec [v mld. Kč]
[Zdroj: MF ČR]
„Státní rozpočet byl na konci července ve schodku 205,1 miliardy korun. Vetší deficit ČR nikdy nezažila. A to ani za celý rok. Na druhou stranu se téměř zastavilo rychlé prohlubování schodku,“ okomentovala aktuální výsledky Národní rozpočtová rada [NRR].
Výsledky rozpočtu „pozitivně“ překvapily
„Státní rozpočet jednoznačně směřuje k nejhoršímu výsledku v historii. Červencová čísla však ukazují, že dopad krize není tak výrazný, jak se původně očekávalo,“ říká ekonom Komerční banky [KB] František Táborský.
Podle něj výpadek příjmů státního rozpočtu není tak dramatický, a naopak na výdajové straně stát neutrácí tak, jak si naplánoval. Nejvíce stát ušetřil na platech státních zaměstnanců, pomalejším čerpáním investičních výdajů a neinvestičních nákupech včetně obsluhy státního dluhu. Celkově tak vydal o téměř 70 miliard korun méně, než by odpovídalo sedmi měsícům v plánu státního rozpočtu.
„I proto nepředpokládáme, že by státní rozpočet v následujících měsících směřoval k deficitu 500 miliard korun. Navíc podle nás vláda v průběhu roku nebude schopna proinvestovat plánované výdaje,“ upřesňuje.
Dodává, že již původní verze státního rozpočtu počítala s rekordní sumou na investice ve výši 140,2 miliardy korun. Aktuální navýšení investic na 171 miliard korun podle něj ale narazí na omezené kapacity tuzemské ekonomiky. Ať už je to trh práce nebo nepružná legislativa zejména u investic, které souvisejí se stavebnictvím. A to i přesto, že kapitálové výdaje státu letos velmi výrazně rostou [+45,8 %, tj. +25,8 mld. Kč]. Nejvýrazněji u investic financovaných z národních zdrojů [+70,8 %, tj. +15,8 mld. Kč]. Podle MF ČR přitom rozhodující roli mají i nadále investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury [+20,6 mld. Kč].
Červencový deficit: Jak si stály příjmy rozpočtu
Příjmy rozpočtu byly výrazně ovlivněny propadem ekonomiky doprovázené poklesem zaměstnanosti, nižší dynamikou objemu mezd a platů a diskrečními opatřeními na příjmové straně. Celkové příjmy tak meziročně poklesly o 5,4 procenta [-46,2 mld. Kč]. Z toho klesly nejzřetelněji daňové příjmy bez pojistného o 12,1 procenta [-52,1 mld. Kč]. Inkaso ale podle MF ČR vylepšovaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 26,5 % [+17,7 mld. Kč].
Příjem rozpočtu z inkasa daní z příjmů právnických osob se i v průběhu měsíce července propadal a meziročně klesl o 29,1 procenta. Důvodem je především posun lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019. Dále pak prominutí červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob. Výpadek na inkasu z titulu plošného prominutí zálohy MF ČR prozatím odhaduje na cca 20 miliard korun.
Meziroční vývoj příjmů rovněž ovlivnilo faktické prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 [meziročně -4,6 mld. Kč]. Dále pak prominutí červnové zálohy na daň z příjmů fyzických osob. Výpadek na červnovém inkasu z titulu plošného prominutí zálohy je prozatím odhadován na cca dvě miliardy korun.
Kompenzační bonusy a inkaso DPH
Přímá podpora vyplácená formou kompenzačních bonusů ve výši 21,6 miliardy korun měla dle MF ČR zásadní dopad na inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci. To meziročně pokleslo o 12,9 procenta. Současně se na samotné výši odvodů daňové povinnosti v uplynulých měsících projevily vyšší počty zaměstnanců na ošetřovném a nižší příjmy zaměstnanců z důvodů překážek na straně zaměstnavatele.
„V samotném červenci již bylo inkaso meziročně vyšší o 4,5 procenta. A to bez vlivu kompenzačního bonusu,“ uvedlo MF ČR.
Podle něj nižší dynamika objemu mezd a platů a odklad záloh na důchodové pojištění a politiku zaměstnanosti pro všechny osoby samostatně výdělečně činné determinovalo i vývoj příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení. V jejich meziročním poklesu o 2,8 procenta se promítla i nižší sazba z nemocenského pojištění pro zaměstnavatele z poloviny loňského roku jako kompenzace nákladů za zrušení karenční doby.
Oproti aktuálnímu plánu státní rozpočet nejvíce ztrácí na dani z přidané hodnoty, kde chybí jedenáct miliard korun. Podle MF ČR se na inkasu daně z přidané hodnoty [-4,1 %] negativně projevil statisticky zaznamenaný meziroční pokles maloobchodních tržeb v březnu a v dubnu.
Inkaso bylo dále tlumeno nižšími sazbami daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května.
„Další snížení pramení z posečkaných a dosud nesplacených plateb daně v objemu celkem 5,6 miliardy korun. Pro státní rozpočet 3,8 miliardy korun. Mírný pozitivní vliv měla loňská únorová výplata mimořádné vratky, která tak snížila srovnávací základnu. Čistě z pohledu za červenec bylo inkaso ovlivněno vyšším počtem pracovních dní a bylo meziročně vyšší o 1,4 mld. Kč,“ upřesnilo MF ČR.
V inkasu spotřebních daní [-6,0 %] se podle úřadu projevily dopady opatření zaváděných k zastavení šíření nákazy nemoci covid-19. V inkasu spotřební daně z tabákových výrobků [+0,1 %] se v minulých měsících promítaly důsledky uzavření hranic a z toho plynoucí absence přeshraničních nákupů především z Německa a Rakouska. Čistě za měsíc červenec již došlo k meziročnímu zvýšení inkasa o 0,8 mld. Kč.
Červencový deficit: Jak si stály výdaje rozpočtu
Tempo růstu celkových výdajů ve výši 17,1 procenta zůstalo na podobné úrovni jako na konci června. Objemově výraznější běžné výdaje rostly pomaleji [+15,1 %, tj. +123,4 mld. Kč], dynamiku celkových výdajů táhly kapitálové výdaje [+45,8 %, tj. +25,8 mld. Kč].
Nejvyšší změny dosáhly sociální dávky [+48,2 mld. Kč]. Kromě dopadů valorizace důchodů [+22,5 mld. Kč], navýšení rodičovského příspěvku [+8,1 mld. Kč] či příspěvku na péči [+3,0 mld. Kč] vzrostla výplata dávek nemocenského pojištění [+12,8 mld. Kč]. Zde zaujímá podle MF ČR rozhodující roli ošetřovné [+8,6 mld. Kč]. Pak výplata nemocenské [+3,9 mld. Kč] a dávek v nezaměstnanosti vzrostly [+1,3 mld. Kč].
Neinvestiční transfery územním rozpočtům [+15,9 mld. Kč] podle MF ČR dokumentují prioritu vlády orientovanou na oblast vzdělávání či sociální péči. Navýšené transfery v sobě obsahují růst platů [+13,6 mld. Kč] pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách o deset procent. Došlo i k posílení finančního zajištění činností v oblasti sociální péče [+3,7 mld. Kč], stejně jako 5% valorizaci příspěvku na výkon státní správy [+0,4 mld. Kč].
Antivirus a další podpůrné programy
Běžné transfery podnikatelským subjektům [+26,9 mld. Kč] byly zejména v květnu a červnu silně podpořeny výplatou náhrad mezd v rámci programu Antivirus v celkovém objemu 15,7 miliardy korun.
Kurzarbeit podle německého vzoru nebude dříve než na konci roku
Výrazněji vzrostly i výdaje na projekty Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ [+5,3 mld. Kč]. A dopad mělo i vyplacení ošetřovného pro OSVČ [1,8 mld. Kč] a prostředků z programu COVID Nájemné [0,3 mld. Kč]. Transfery podnikatelským subjektům významně navýšil i vklad čtyři miliardy do fondu Exportní garanční a pojišťovací společnosti.
V Covid Plus mohou žádat i firmy z cestovního ruchu a dopravy
Náklady na zdravotnictví zvýšily dluhy nemocnic
Do růstu běžných transferů příspěvkovým a podobným organizacím [+10,5 mld. Kč] se výrazně promítl převod 6,6 miliardy korun určený na oddlužení Ministerstvem zdravotnictví ČR [MZ ČR] řízených nemocnic.
Vláda chce oddlužit své nemocnice. Uvolnila na to 6,6 miliardy
Vzrostly také příspěvky a transfery směřované vysokým školám [+1,2 mld. Kč] a do oblasti kultury [+1,0 mld. Kč]. Zvýšila se i podpora výzkumu, vývoje a inovací realizovaná prostřednictvím Akademie věd ČR, Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR [+0,7 mld. Kč].
Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se projevila i v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích státu [+7,2 mld. Kč]. Více než dvojnásobně meziročně vzrostly nákupy materiálu [+6,0 mld. Kč].
Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za takzvané státní pojištěnce [+500 Kč na 1 pojištěnce] s účinností od 1. června a aktualizace predikce průměrného počtu státních pojištěnců vedly k navýšení původního rozpočtu těchto plateb o 22,3 mld. Kč. Platby za poslední dva měsíce tak již v průměru o tři miliardy korun převyšovaly objem prostředků vyplacených v předchozích měsících tohoto roku.
–RED–
