„Jak se dělí dojná kráva už víme,“ popisuje Karlovy Vary a cestovní ruch v nich v rozhovoru pro FinTag.cz ředitel hotelu Thermal Vladimír Novák. Ten před necelým rokem nastoupil do Thermalu z podobně velkého hotelu v Praze. Na Karlovy Vary jako turistickou destinaci proto hledí nezaujatým pohledem.
Podle Vladimíra Nováka Karlovy Vary z hlediska rozvoje a kvality cestovního ruchu dostaly s covidem-19 [po krymské krizi] druhou facku v tom dobrém slova smyslu. Krize covid-19 jim totiž nabídla příležitost, přestat se spoléhat na to, že hosté ze zemí bývalého Sovětského svazu, případně rusky mluvící hosté usazení v Německu, do nich přijedou za všech okolností.
„Bohužel ten zdejší trh byl namířen na jednu, dvě cílové destinace. Na Rusko, Německo a v některých případech možná blízký východ. A ve chvíli, kdy tyto destinace vypadnou, což se nyní děje, tak nemá náhražku těchto trhů,“ vysvětluje v podcastovém rozhovoru o cestovním ruchu v Karlových Varech Vladimír Novák.
Podle něj byl přitom problém v Karlových Varech již v době krymské krize, kdy stejně jako po covidu-19 ubylo ruskojazyčných hostů a dalších turistů z bývalého Sovětského svazu.
„Protože jsem pracoval v síti hotelů, který tu měl pobočku, viděl jsem ten propad cen. Zatímco před krizí byly ceny desetinásobné oproti Praze, náhle spadly dokonce i na třetinu,“ říká Vladimír Novák s tím, že nyní je to v podstatě stejné.
Ne vždy profesionální personál
Situace s krizí covid-19 se opakuje. I když ve městě je slyšet ruština, ne vždy jde o hosty, ale spíše o personál starající se o reality a obchody pro lázeňské hosty. Slyšet je často i němčina a samozřejmě čeština.
„Čeští hosté bohužel výpadek v příjmech nenahradí. Navíc v drtivé většině přijedou na jeden den. Nezůstanou na víkend, nezůstanou na týden, i když Karlovy Vary a jeho okolí jim má rozhodně co nabídnout,“ vysvětluje Vladimír Novák.
To potvrzuje i Rus usazený v Karlových Varech déle než dvacet let.
„Ta situace je špatná. Problém je ovšem i s městem. To jenom inkasuje peníze a nyní po krizi covid-19, když už neví, kde vzít, zavedlo placené a zákazové zóny ve městě. Takže se tady nedá pořádně zaparkovat za solidní cenu [cena parkovného 250 až cca 400 korun za den, pozn. red.], ale ani do města vjet. Lidé pak auty bloudí po kolonádách. To jen proto, že městu se propadl příjem,“ vysvětluje.
Problém je i v kvalitě poskytovaných služeb. I když se nedá vše zobecnit, personál v restauracích bývá mnohdy nepříjemný a jeho přístup k hostům neprofesionální. Najít v centru Karlových Varů kavárnu, která otevírá před 10:30 je problém. Situace je o poznání lepší například v nedalekých Františkových nebo Mariánských Lázních i těsném okolí Karlových Varů, kde si hostů obsluhující personál váží.
Karlovy Vary nemusejí být jenom ruské
Vladimír Novák se vyjadřuje i k tomu, proč jsou Karlovy Vary doménou Rusů a dalších národů bývalého Sovětského svazu.
„Nebýt v Paříži a nevidět Eiffelovku… Stejné je to pro ně u Karlových Varů. Dříve sem jezdili dobře situovaní lidé ze Sovětského svazu na zaměstnanecké pobyty. Kdo nebyl v Karlových Varech, jako by nebyl. A to platí dodnes, ale ani to nemusí platit do nekonečna, protože toto povědomí je třeba udržovat, to se předává z generace na generaci,“ vysvětluje Vladimír Novák s tím, že podmínkou jsou kvalitní služby a dobrá propagace.
Podle něj Karlovy Vary v minulosti těžily z této tradice, ze zahraničního cestovního ruchu. Ve chvíli, jako je například ta současná, pak ale město neví, jak dál. Před zavřenými obchody s luxusním zbožím a poloprázdnými restauracemi i některými lázeňskými domy tak postávají mercedesy, BMW, ale i opulentní vozy značek Rolls-Royce či Bentley s individuálními tuzemskými značkami typu „The First, King, 007“ aj., ale zákaznici do nich nepřicházejí. Mnohé domy v centru města poutají pozornost velkými nápisy, že jsou na prodej či pronájem.
„Viděl jsem zde restaurace, u nichž již dva dny po jejich otevření čekali nedočkaví Němci na oběd. Stejně tak to bylo u ubytování, vše šlo velmi dobře, krátkodobé lázeňské pobyty. Stejně jako město, které mělo příjmy na poplatcích. Avšak [nyní] bez cizinců není prostor k růstu,“ vysvětluje Vladimír Novák.
Podle něj tak covid-19 dal Karlovým Varům po krymské krizi v tom dobrém slova smyslu druhou facku. Nabídl jim šanci přehodnotit přístup, přestat spoléhat pouze na dvě cílové skupiny turistů a zlepšit své stávající služby.
Daniel Tácha
