Inflace v červenci dále rostla. Oproti předchozímu měsíci v ČR stoupla o 0,4 procenta. Meziročně pak o 0,1 procenta. V meziměsíčním srovnání rostly ceny za rekreaci, pohonné hmoty, tabák a alkoholické výrobky. Naopak mírně zlevnily ceny potravin, oblečení a obuvi. Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ].
Podle úřadu byl aktuální vývoj inflace ovlivněn oboustrannými cenovými pohyby v několika oddílech spotřebního koše.
„Například v oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly oproti loňsku ceny tabákových výrobků o téměř 14 procent. Naopak v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje meziročně klesly ceny brambor o zhruba 13 procent,“ vysvětluje vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Největším cenovým tahounem v červenci byl sezónní růst cen rekreací a dovolených. Více si lidé připlatili u čerpacích stanic. Nebýt tohoto růstu, spotřebitelské ceny by meziměsíčně v průměru klesaly o 0,1 procenta a meziroční inflace by zpomalila pod tři procenta.
„Vývoj cen dovolených je za současného stavu poněkud problematický na odhad a je zajímavé, že je naměřena víceméně standardní sezónnost,“ říká analytik Komerční banky [KB] Michal Brožka.
Inflace v ČR: Meziměsíční srovnání
Meziměsíční růst spotřebitelských cen v oddíle rekreace a kultura byl způsoben zejména zvýšením sezónních cen dovolených s komplexními službami o 23,2 procenta. V oddíle doprava vzrostly ceny pohonných hmot a olejů o 4,4 procenta a ceny automobilů o 1,0 procento. Z potravin byly vyšší především ceny nealkoholických nápojů o 2,7 procenta.
Na snižování celkové úrovně spotřebitelských cen v červenci působil pokles cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Zde byly nižší zejména ceny zeleniny o 12,2 procenta. Z toho ceny brambor klesly o 28,0 procenta a dosáhly hodnoty 16,04 Kč/kg. Byla to nejnižší hodnota od listopadu 2018. Ceny ovoce se snížily o 6,0 procent, vepřového masa o 3,3 procenta a cukru o 10,1 procenta. V oddíle odívání a obuv klesly ceny oděvů o 1,5 procenta a obuvi o 2,7 procenta. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,2 procenta, zatímco ceny služeb vzrostly o 1,6 procenta. To je oproti červnu, kdy ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,7 procenta a ceny služeb o 0,4 procenta, znatelný posun.
Inflace v ČR vyletěla nad 3 %. Po Polsku roste nejrychleji v EU
Inflace v ČR meziročně hlavně roste
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 3,4 procenta. Což bylo o 0,1 procentního bodu více než v červnu. Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v červenci největší vliv ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák [+10,5 %]. Druhé v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde ceny uzenin vzrostly o 10,3 procenta a vajec o 9,4 procenta.
V oddíle alkoholické nápoje, tabák zrychlil růst cen lihovin na 10,6 procenta a tabákových výrobků na 13,8 procenta. V oddíle doprava zmírnil pokles cen pohonných hmot a olejů, které byly v červenci nižší o 14,4 procenta. Ceny v oddíle doprava klesly [-0,6 %] a ceny v oddíle pošty a telekomunikace [-3,9 %].
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje došlo ke zpomalení meziročního cenového růstu. Ceny mouky byly v červenci vyšší o 6,8 procenta, vepřového masa o 5,0 procent, ovoce o 22,8 procenta, cukru o 10,3 procenta. Ceny zeleniny přešly z růstu o 4,0 procenta v červnu v pokles o 5,0 procent v červenci. Ceny brambor meziročně klesly o 13,3 procenta.
V oddíle stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 5,6 procenta. V oddíle bydlení se zvýšily ceny nájemného z bytu o 2,8 procenta, vodného o 1,7 procenta, stočného o 1,5 procenta, elektřiny o 7,6 procenta a zemního plynu o 0,4 procenta. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 3,7 procenta a ceny služeb o 3,0 procenta. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v červenci 3,2 procenta.
Růst jádrové inflace pokračuje
„Meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice v červenci dále zrychlil a na úrovni 3,4 procenta je nejvyšší od letošního března,“ uvádí hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Podle něj je možné, že jádrová inflace vykáže v případě července mírný nárůst z červnové úrovně 3,5 procenta, jenž pro sérii údajů o jádrové inflaci představoval historický rekord. Jádrová inflace je ukazatel, jenž nejlépe reflektuje cenové tlaky v domácí ekonomice. ČNB ve své poslední prognóze očekávala pro letošní třetí čtvrtletí jádrovou inflaci na úrovni 3,1 procenta. Ta ve druhém čtvrtletí činila v průměru 3,2 procenta.
„Jádrová inflace by měla výhledově klesat, neboť slabší výkon české ekonomiky a nižší využití výrobních kapacit v důsledku koronaviru by měly vést ke zmírnění domácích cenových tlaků. Viditelnější zmírnění jádrové inflace ale uvidíme zřejmě až v průběhu roku 2021,“ tvrdí Radomír Jáč.
Inflace roste nejrychleji v Polsku a Česku
Meziroční změna průměrného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen 27 členských zemí EU byla podle předběžných údajů Eurostatu v červnu 0,7 procenta, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v květnu. Nejvíce ceny vzrostly v Polsku a v České republice [+3,8 % / +3,4 %]. Naopak pokles cen nastal v 10 zemích EU, z toho nejvíce na Kypru [-2,2 %] a v Řecku [-1,9 %]. Na Slovensku byly ceny v červnu vyšší o 1,8 procenta. V Německu ceny vzrostly o 0,8 procenta.
–RED–
