Investoři se zbavují dluhopisů běloruské vlády. Jejich ceny tak spadly nejníže od května. Výprodej začal akcelerovat, když předsedkyně EK Ursula von der Leyenová uvedla, že EU uvalí sankce na Bělorusko.
Zavedení sankcí potvrdila i páteční videokonference [14.8.] českého ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka [ČSSD] s unijními ministry zahraniční. Ti se při ní domluvili na přípravě cílených sankcí. Zároveň podpořili občanskou společnost a prezidentské volby označili za zfalšované.
„Prezidentské volby v Bělorusku nebyly ani svobodné, ani demokratické. Pozorovatelská mise OBSE k nim nebyla připuštěna. Zákroky represivních složek proti občanům jsou nepřijatelné. Nemůžeme před tím zavírat oči, proto jsme se s kolegy z EU dohodli, že ve spolupráci s členskými státy vznikne seznam jmen, která jsou za násilí a nedemokratičnost voleb zodpovědná, na tyto lidi pak budou cílit sankce,“ uvedl český ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček.
Návrh by měl vzniknout v nejbližších dnech. Ministerstvo zahraničních věcí [MZV ČR] už začátkem týdne odsoudilo průběh prezidentských voleb v Bělorusku. Česká diplomacie plně respektuje a podporuje nezávislost a suverenitu Běloruska, zároveň však bude za všech okolností podporovat svobodu projevu a shromažďování a rovnou politickou soutěž.
Šéf české diplomacie zároveň tento čtvrtek připojil svůj podpis pod společný dopis ministrů adresovaný Evropské komisi. Ministři ČR, Dánska, Estonska, Litvy, Lotyšska a Polska v něm vyjadřují nesouhlas s událostmi v Bělorusku a apelují na Komisi, aby se postavila za běloruské občany a podpořila občanskou společnost. Do věci se vložilo i Německo. To vyzvalo Brusel, aby na Minsk uvalil sankce. Výzvu podpořil i rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg.
Bělorusko: Dluhopisy jsou minus tři procenta
Státní dluh Běloruska je nyní zhruba na 43 procentech hrubého domácího produktu [HDP]. To je pro zemi, jejíž úvěrovou spolehlivost hodnotí ratingová agentura Fitch stupněm B, relativně nízké zadlužení, poznamenal Financial Times. Stupeň B je ve střední části pásma, které je považováno za vysoce spekulativní.
Dluhopisy běloruské vlády vydané v dolarech klesly koncem minulého týdne o dvě až tři procenta. Papíry splatné v roce 2026, které jsou součástí nově emitovaného dluhu v objemu 1,25 miliardy dolarů [27,6 mld Kč] z konce června, se dnes ráno prodávaly kolem 93 centů. Jejich emisní cena byla těsně pod 99 centy.
„Jako investoři do dluhopisů musíme dávat bedlivě pozor na sankce,“ řekl listu Financial Times Sergej Dergačev, který spravuje investiční portfolia ve společnosti Union Investment. Sám tento týden některé vlastní běloruské dluhopisy prodal.
„Nad tím, jak se situace vyřeší, visí velký otazník. Je možné, že na dluhopisech se to podepíše ještě hůř než dosud,“ dodal.
Bělorusko má přes 90 procent dluhu v cizí měně, takže státní finance trpí, když běloruský rubl klesá. Měna letos k dolaru zatím odepsala zhruba 15 procent hodnoty. Země musí splatit dluhopisy za 3,6 miliardy dolarů a dalších osm miliard dolarů jí půjčila Moskva.
Někteří investoři se domnívají, že případná roztržka se Západem přiměje Lukašenka přimknout se ještě blíže k Rusku a že Moskva Minsku finančně pomůže.
S Alexandrem Lukašenkem na věčné časy
Alexander Lukašenko byl aktuálně zvolen do úřadu prezidenta již po šesté v řadě. Násilím potlačovaná opozice i velká část obyvatelstva má volby za zmanipulované. Vůdkyně opozice a Lukašenkova protikandidátka Svjatlana Cichanouská, která podle přesvědčení mnohých Bělorusů volby ve skutečnosti vyhrála, na internetu vyzvala své stoupence, aby podepisovali petici se žádostí o přepočítání hlasů. Ústřední volební komise v Bělorusku podle serveru Tut.by i přes protesty oficiálně zopakovala „drtivé vítězství“ Alexandra Lukašenka. Ten zemi vládne už 26 let. Někteří investoři se domnívají, že případná roztržka se Západem přiměje Lukašenka přimknout se ještě blíže k Rusku a že Moskva Minsku finančně pomůže.
–ČTK/RED–
