Loňský nominální růst mezd a platů oproti letům 2017 a 2018 zvolnil a činil šest procent. Reálný růst mezd a platů dosáhl 3,1 procenta, nejméně od roku 2013. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] za loňský rok.
Podle ČSÚ hrubý disponibilní důchod domácností v roce 2019 dosáhl 3 008,6 miliardy korun a meziročně se zvýšil o 170,4 miliardy. V posledních třech letech se reálný a nominální růst příjmů domácností rozcházel a loňské posílení cenového růstu trend dále prohloubilo.
Reálný přírůstek hrubého disponibilního důchodu [HDD] loni činil 3,1 procenta. Což bylo nejméně od roku 2016 [nominální růst činil 6,0 % a byl nejnižší za poslední tři roky, ale stále výrazně nadprůměrný].
I nadále vývoj HDD nejsilněji ovlivňoval růst mezd a platů vyplacených domácnostem. Jakkoli silná dynamika patrná v letech 2017 a 2018 mírně oslabila. Stále se zvyšoval také hrubý provozní přebytek a hrubý smíšený důchod. Hodnota zboží a služeb, které domácnosti obdržely ve formě naturálních sociálních transferů, dosáhla 674,9 miliardy korun. Meziročně se naturální sociální transfery navýšily o 65,7 mld. korun. Zároveň jejich podíl na hrubém upraveném disponibilním důchodu dosáhl 18,3 procenta, nejvíce v celé časové řadě. Tuto položku táhly vzhůru mimo jiné rostoucí mzdové náklady v odvětvích s dominancí vládního sektoru.
Reálný růst mezd a platů významně zpomalil
Většinu HDD domácností tvoří v českých podmínkách náhrady zaměstnancům. Ty loni dosáhly 2 577,9 mld. korun. Po odečtení sociálních příspěvků zaměstnavatelů celkový objem mezd a platů, které byly loni vyplaceny domácnostem, dosáhl 1 978,9 mld. korun. Meziročně se zvýšil o 111,5 miliardy. Tvořil tak většinu z nárůstu HDD.
Nominální nárůst mezd a platů oproti letům 2017 a 2018 zvolnil a činil šest procent. Reálný růst mezd a platů dosáhl 3,1 procenta, nejméně od roku 2013. K nárůstu HDD přispělo rovněž navýšení hrubého smíšeného důchodu o 29,5 mld. korun. Hrubý provozní přebytek narostl o 24,0 mld. korun. Poslední tři roky právě tato položka roste mimořádně vysokým tempem a jedním z důvodů jsou rapidně se zvyšující ceny imputovaného nájemného.
Růst u salda důchodů z vlastnictví
Důchody z vlastnictví nejsou v českých podmínkách podstatným příjmem domácností. V loňském roce jejich kladné saldo vzrostlo o 11,4 mld. korun. Poměrně málo se zvyšovaly přijaté úroky [+1,1 mld.]. Větší nárůst byl u rozdělovaných důchodů společností [+4,4 mld.] a dále u reinvestovaných zisků z přímých investic [+5,2 mld.]. Na straně užití domácnosti vyplácejí hlavně úroky. Jejich objem se ale skokově navýšil již v roce 2018 a v loňském roce výrazněji nenarůstal.
I loni pokračoval pokles salda druhotného rozdělení. To dosáhlo 24,8 mld. korun a meziročně se snížilo o 5,9 mld., což bylo nejméně od roku 2016. Důvodem bylo zejména menší navýšení objemu prostředků odvedených domácnostmi než v letech 2017 a 2018.
Na straně zdrojů významně posílil růst objemu vyplacených sociálních dávek a příspěvků. Ty činily 734,5 mld. korun a meziročně se zvýšily o 49,1 mld. K posílení přispělo zejména navýšení starobních důchodů. Ostatní běžné transfery se zvýšily o 23,8 mld. korun na 304,9 mld. Oslabení silné dynamiky na straně užití se týkalo většiny položek. Domácnosti odvedly 334,8 mld. korun ve formě běžných daní z důchodů a jmění [+25,8 mld.]. Odvedené sociální příspěvky domácností se zvýšily o 26,5 mld. korun. Ostatní běžné transfery vzrostly také o 26,5 mld. korun.
Výdaje a spotřeba domácností v roce 2019
Výdaje na konečnou spotřebu domácností loni činily 2 670,3 miliardy korun a meziročně se zvýšily o 146,8 miliardy. Pokračoval tak masivní nárůst spotřeby z let 2017 a 2018, který byl rovněž významným zdrojem celkového růstu hrubého domácího produktu [HDP].
Reálně se spotřeba loni zvýšila o 2,9 procenta. Pod 3% hranici růstu přitom klesla poprvé od roku 2014. Vzhledem k výše uvedenému nominálnímu přírůstku šlo hlavně o vliv silného růstu cenové hladiny.
Hodnota spotřeby zboží a služeb v podobě naturálních sociálních transferů dosáhla 674,9 mld. korun a zvýšila se o 65,7 mld. Hodnota netržní produkce vládních institucí a neziskových institucí sloužících domácnostem [NISD] z toho tvořila 73,7 procenta. Vzrostla tak o 49 miliardy, téměř stejně jako v roce 2018. Oproti předchozím letům výrazně posílil přírůstek hodnoty tržní produkce nakoupené vládními institucemi [16,7 mld. Kč]. Hodnota hrubých úspor domácností se loni zvýšila o 29,0 mld. korun na 376,5 mld. Míra úspor se rovněž mírně navýšila na 12,4 %.
Důvody zpomalení spotřeby v Česku
Podle ČSÚ mírné zpomalení celkové reálné dynamiky spotřeby lze přičíst zejména redukci reálného přírůstku spotřeby předmětů krátkodobé spotřeby [ze 2,7 % na 2,0 %]. Mírně zpomalil také růst u statků dlouhodobé spotřeby [na 4,3 %]. Ty představují podstatně menší část spotřeby než právě netrvanlivé zboží. Naopak poměrně výrazně posílila dynamika střednědobé spotřeby [na 5,6 %].
Spotřeba služeb se loni reálně zvýšila o 3,1 procenta, podobně jako v předchozím roce. Celkově bylo patrné určité vyrovnání tempa mezi jednotlivými složkami spotřeby. Zejména v prvních letech ekonomického oživení [2015–2016] mnohem rychleji narůstaly výdaje na statky dlouhodobé spotřeby. Jejich pořízení domácnosti v prostředí nejistého ekonomického vývoje i nižšího růstu výdělků předtím více odkládaly. V loňském roce nadále pokračovalo výrazné navyšování mezd, společně s tím ale narůstala nejistota, zda se ekonomice bude dařit i nadále.
Rostly výdaje na oděvy, kulturu a rekreaci
Věcné členění výdajů na konečnou spotřebu rovněž ukazuje, že domácnosti svou rostoucí kupní sílu směřovaly zejména na zbytné zboží. Tedy zboží, které nepředstavovalo dlouhodobější zátěž pro jejich rozpočet. Platilo to pro výdaje na odívání a obuv, které loni reálně vzrostly o 8,5 procenta [5,3 % v roce 2018].
Zrychlila rovněž dynamika výdajů na bytové vybavení [7,1 %, zejména přístroje a spotřebiče, kuchyňské potřeby, nářadí a podobně, méně pak nábytek]. Nejvíce od roku 1996 se reálně zvýšily výdaje na rekreaci, kulturu a sport [8,1 %, posílení proběhlo napříč celou spotřební kategorií, nejvíce zrychlil nákup zařízení a vybavení pro audio‑video a dále rekreačních a kulturních služeb]. Silný byl nárůst výdajů na pošty a telekomunikace [7,5 %], zejména pod vlivem posílení výdajů na poštovní služby. Po dvou slabších letech loni posílila i spotřeba potravin a nealkoholických nápojů [4,5 %, silně nadprůměrný přírůstek]. Nejvíce za posledních deset let se zvýšily výdaje na zdraví [8,4 %] a vzdělávání [6,3 %].
Klesly výdaje na koupi osobních dopravních prostředků
Mírně reálně klesly výdaje na bydlení, vodu, energie a paliva [–0,2 %]. V loňském roce se v této kategorii plošně zvyšovaly ceny – nájemné i ceny elektřiny a energií. Domácnosti reálně snížily svou spotřebu elektřiny, tepla, plynu a paliv o 2,1 procenta. Reálně o 1,3 % klesly také výdaje na nájemné z bytu. Výrazně rostla jen běžná údržba a opravy bytu [11,0 %]. Po šesti letech růstu se do reálného poklesu dostaly i výdaje na dopravu [–0,1 %]. Zde šlo zejména o propad nákupů osobních dopravních prostředků o 3,0 % [největší zaznamenaný pokles v celé časové řadě]. Ale výdaje na jejich provoz se zvýšily o 2,2 %.
Investiční aktivita domácností se loni zvýšila
Výdaje domácností na tvorbu hrubého fixního kapitálu loni dosáhly 285,5 mld. korun. Meziročně se zvýšily o 26,8 mld. Nominální přírůstek byl tak oproti roku 2018 zhruba poloviční. Míra investic domácností dosáhla loni 9,4 % a meziročně se zvýšila o 0,4 p. b. Nad 10% hranicí tak byla míra investic naposledy v roce 2010. Podíl disponibilního příjmu, který domácnosti investují, se tak nedostal k předkrizovým hodnotám ani po několika příjmově bohatších letech.
Rok 2019 v EU
Celkový reálný růst výdajů na konečnou spotřebu v EU loni dosáhl 1,6 procenta a oproti předchozímu roku se snížil jen nepatrně. Ve všech zemích EU spotřeba domácností rostla. Mezi státy s nejrychlejším tempem růstu se umístily členské státy, které vstoupily po roce 2000. Ty na předních místech v dynamice setrvávají již více než pět let. Spotřeba domácností společně s investiční aktivitou podpořenou dotacemi tak přispívala k jejich konvergenci ke starším členům EU. Nejvíce narostla spotřeba domácností v Rumunsku [6,0 %], Bulharsku [5,8 %] a Maďarsku [5,0 %]. To se projevuje i na individuální spotřebě očištěné o vliv cenové hladiny – Rumunsko se loni posunulo ze 75 procent na 79 procent průměru EU [v roce 2015 bylo Rumunsko na 60 %. Česku trval posun z 80 procent na současných 85 % tři roky]. Pod 1% hranicí byl přírůstek spotřeby v Itálii [0,4 %], Řecku [0,8 %] a Finsku [0,9 %].
–RED–
