Říjnové volby do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu se blíží. Příští rok nás čekají volby do Sněmovny. Předvolební boj tak přichází s koncem prázdnin. Vládní strany avšak nenabízejí program, ale předhánějí se v rozdávání [cizích] peněz a nakupování volebních hlasů. Koalice to kritizuje, ale jinak spokojeně přihlíží.
V České republice bylo podle informací České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ] na konci loňského roku 2 414 814 starobních penzistů. Připočteme-li k nim invalidní penzisty dostáváme se na číslo 2 897 527 osob. Z hlediska politiků jde o 2 897 527 volebních hlasů.
Statistický úřad zveřejnil kandidátní listiny pro volby 2020
Pokud spolu s politiky necháme stranou osoby v produktivním věku, mladé rodiny s dětmi, prostě ty skupiny, které odvádějí do státního rozpočtu pravidelně vydělané peníze, pak se Česká republika z pohledu péče politiků nyní jeví už jen jako „země pro starý“.
Já dám pět tisíc! Ne, já jim dám šest tisíc
Premiér Andrej Babiš [ANO] zahájil svou předvolební kampaň na téma, co „dá“ ze státního rozpočtu penzistům již před několika týdny. Stejně tak i ČSSD.
Nyní však jejich snažení eskaluje. Premiér přišel s jednorázovým příspěvkem ve výši 5 000 korun. O tisícovku ho ale okamžitě „přeplatil“ vicepremiér Jan Hamáček [ČSSD]. Problém ovšem je, že dnes o tom budou šéfové ANO a ČSSD jednat a jistě na nějakou dohodu přijdou. Ze svého přitom vládní strany nedají nic, peníze rozdají z půlbilionového dluhu státního rozpočtu, který si pro letošní rok vládní strany schválily za podpory komunistů.
Šest tisíc na roušky, ale jen pro seniory
Mimořádný příspěvek pro důchodce ve výši až 6 000 korun označila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová [ČSSD] za rouškovné. Podle Jana Hamáčka by mělo kompenzovat jejich náklady. O tom, zda má v plánu kompenzovat náklady i rodinám s dětmi, u nichž se nedá tak snadno jako u penzistů předpokládat, že budou volit jak ČSSD, tak ANO, však již pomlčel.
Na vyplacení mimořádného bonusu důchodcům mají vládní strany podle Hamáčka i vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové [za ANO] shodu. Podle Hamáčka by přitom bylo nejlepší příspěvek poskytnout ještě letos. To proto, že peníze v rozpočtu s půlbilionovým schodkem na to jsou. Ministryně Maláčová se pak nechala slyšet, že by nebyla proti tomu příspěvek rozdělit do celého roku na dvanáct pětisetkorunových částek.
Jediný střízlivý hlas, i když značně nevýrazný, zazněl od ministryně Schillerové. Ta uvedla, že by šestitisícová částka nebyla únosná pro státní rozpočet. Podle propočtu Ministerstva financí [MF ČR] by příspěvek šest tisíc korun přišel státní pokladnu na 18 miliard korun. Jenomže jak už víme, ministři premiéra Andreje Babiše míní, ale o svých resortech nerozhodují, jakkoli za ně nesou politickou odpovědnost.
Kdo rozhoduje, je „pan inženýr“. A ten předpokládá, že dohody na mimořádném bonusu se mu podaří dosáhnout již dnešního dne. Svůj názor vyřkl i vicepremiér a ministr dopravy a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček [za ANO]. Ten uvedl, že návrh je v rozpočtu „ustojitelný“. Asi jako je nakonec „ustojitelné“ všechno, když se to tak vezme…
Superhrubá mzda: Zaměstnanců je také hodně
K dalšímu z aktuálních předvolebních hitů vlády patří zrušení superhrubé mzdy. Jakkoli ji má hnutí ANO uvedeno v programovém prohlášení již několik let, přichází s jejím zrušením těsně před volbami. I zde je motivací „pomoci“ velké skupině lidí s aktivním volebním právem. To znamená zaměstnancům, kterých je v ČR cca 4,5 milionu. Bez zajímavosti pak není, že počet těch, kteří žijí z veřejných rozpočtů za poslední roky enormně stoupá, stejně jako náklady na ně. A i ti samozřejmě chodí k volbám.
Také v případě superhrubé mzdy se ovšem ukazuje licoměrnost hnutí ANO a jejího koaličního partnera ČSSD. I v jejím případě jde totiž pouze o populismus, který neřeší podstatu problému. Jakkoli je zrušení nemravné superhrubé mzdy správným krokem, nic nezmění na tom, že Česká republika patří k zemím s největším zdaněním práce. Což nezpůsobuje přímo daň z příjmů, kterou řeší superhrubá mzda, ale vysoké odvody na sociální pojištění. A ty zůstanou i nadále vysoké.
Kde je penzijní reforma? Nikde!
Prostřednictvím vysokých odvodů na sociální pojištění se dostáváme opět k penzistům. Průběžný penzijní systém v Česku je totiž aktuálně znovu v deficitu, přičemž o důchodové reformě se v Česku už ani seriózně nemluví. Ta se prostě neřeší. O tom, v jakém stavu je tuzemský penzijní systém a zodpovědnost současné vlády, svědčí i to, že Ministerstvo práce a sociálních věci [MPSV] mělo již loni navrhnout vládě prodloužení věku pro odchod do penze ročníkům narozeným od roku 1980 do roku 1990 o jeden rok, lidem narozeným od roku 1990 a dále o roky dva. To kvůli udržitelnosti průběžného penzijního systému [I piliř důchodového systému]. Ministerstvo se k tomu avšak – byť to patří v souvislosti s vypracováním pravidelné Zprávy o stavu důchodového systému ČR a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci v ČR k jeho povinnostem – neodhodlalo. Není to atraktivní téma.
Atraktivnější je rozdávat, navíc z cizího a na dluh, jednorázové příspěvky. Penzista, který celý život pracoval, ale nechce být závislý na štědrosti lidí typu Andreje Babiše nebo snad Jana Hamáčka nebo snad Jany Maláčové, ale ve stáří chce dostat zpět spravedlivou část toho, co státu v produktivním věku odvedl právě na sociálním pojištění a dalších daních. A tuto spravedlivou část dlouhé roky nedostává.
Vládní strany peníze pro firmy [ne]řeší
Zatímco v rozdávání peněz seniorům je vláda velice efektivní. Už podstatně méně schopností vykazuje u přípravy a zavedení takzvaného kurzarbeitu podle německého vzoru. Po něm od začátku krize covid-19 volají zaměstnavatelé, aby udrželi při poklesu ekonomiky zaměstnance v práci. Nakonec se domohli programu Antivirus. Ten je však „ušit“ na míru výjimečné situaci a nikoli systematické podpoře zaměstnanosti. Fantastické pak v této souvislosti je, že vláda ani týden před skončením prázdnin nedala zaměstnavatelům jasné slovo, zda Antivirus prodlouží či nikoliv. I když ti ji o to několikrát žádali. Nikoho pak nepřekvapí, že zavedení kurzarbeitu podle německého vzoru vláda vůbec nezvládá připravit v čase, který by byl potřeba. Ostatně není se co divit, když zodpovědní ministři místo práce zahlcují sociální sítě příspěvky o svých neexistujících [protože teprve budoucích] úspěších.
Kurzarbeit podle německého vzoru nebude dříve než na konci roku
Co se tedy v případě podpory byznysu [ne]ví? Program Antivirus má být ukončen s koncem srpna. Vláda ho ale podle Jany Maláčové snad prodlouží o dva měsíce nebo až do konce roku. Stačí si vybrat… Alena Schillerová přitom podporuje pouze jeden ze tří typů podpory v programu Antivirus, u dalšího chce vést diskusi. Náklady na tři části programu Antivirus se prozatím pohybují kolem 30 miliard korun. Vzhledem k tomu, kolik vláda vloží do penzistů a na podporu dalších skupin vličů jde o zanedbatelnou sumu pro ty, kteří tuto zemi – na rozdíl od politiků – skutečně živí.
Dan Tácha
