Životní náklady seniorů rostou i kvůli dopadům koronakrize rychleji než ostatním. V červenci se ceny důchodcovským domácnostem oproti stejnému měsíci loni zvedly o 3,9 procenta. V celé České republice to v úhrnu bylo o 3,4 procenta. Rozdíl půl procentního bodu byl i v květnu a červnu, v dubnu činil 0,6 bodu. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu [ČSÚ].
I přes zdražování růst cen nepřekročil pětiprocentní hranici, což zákon stanovuje jako podmínku pro mimořádné zvýšení penzí. Vláda plánuje důchodcům a důchodkyním vyplatit mimořádný příspěvek od 4 000 do 6 000 korun. Premiér Andrej Babiš [ANO] to zdůvodnil tím, že zažili kvůli koronavirové nákaze stres. Podle ministryně financí Aleny Schillerové [za ANO] seniorům výrazně vzrostly ceny. Ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček řekl, že přidání má kompenzovat penzistům zvýšené náklady. Zástupci opozice mluví o předvolebním uplácení seniorů. Kritikou nešetří ani někteří z ekonomů.
Česká republika není jenom pro starý! Vládní strany to ale neví
V posledních letech rostly podle statistiků celkově ceny v Česku více než ceny pro seniorské domácnosti. V některých letech index spotřebitelských cen důchodcům klesl, bylo pro ně meziročně levněji. Od začátku roku na ně zdražování naopak dopadá více než na Česko celkově. Po nástupu pandemie je rozdíl ještě vyšší. V dubnu úhrnný index spotřebitelských cen meziročně rostl o 3,2 procenta, seniorům o 3,8 procenta. V květnu, červnu a červenci byl o polovinu procentního bodu vyšší, čtyřprocentní hranici ale nepřekročil.
Pojistka, jež chrání seniory
Pro případ výrazného zdražování má Česko v zákoně o důchodovém pojištění pojistku. Pokud se ceny zvedly alespoň o pět procent, musí vláda penze zvednout. Navyšuje se zásluhová část důchodu o tolik procent, o kolik je cenový index vyšší. K mimořádnému přidání přistoupila v roce 2008 kvůli inflaci nad pětiprocentní hranicí tehdejší Topolánkova vláda. Nyní se navýšení cen přes pět procent nedostalo. Důchody se zvedají pravidelně vždy v lednu. A to o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen. Pro výpočet se používá ten index spotřebitelských cen, který je vyšší – buď celostátní, nebo seniorský. Valorizace tedy zdražování zohledňuje.
Meziroční index spotřeb. cen v červnu pro ČR a pro seniorské domácnosti [v %]
| Úhrn | Senioři | |
| 2010 | 1,2 | 1,9 |
| 2011 | 1,8 | 2,9 |
| 2012 | 3,5 | 4,9 |
| 2013 | 1,6 | 2,4 |
| 2014 | 0,0 | – 0,8 |
| 2015 | 0,8 | 0,7 |
| 2016 | 0,1 | – 0,1 |
| 2017 | 2,3 | 2,1 |
| 2018 | 2,6 | 2,5 |
| 2019 | 2,7 | 2,7 |
| 2020 leden | 3,6 | 3,9 |
| 2020 únor | 3,7 | 3,8 |
| 2020 březen | 3,4 | 3,7 |
| 2020 duben | 3,2 | 3,8 |
| 2020 květen | 2,9 | 3,4 |
| 2020 červen | 3,3 | 3,8 |
| 2020 červenec | 3,4 | 3,9 |
[Zdroj: ČSÚ]
Spotřební koš seniorů vypadá jinak než u ostatních domácností. U lidí vyššího věku tvoří větší položku například potraviny či léky. Za lékové doplatky by senioři neměli zaplatit více než 500 korun, zdravotní pojišťovny jim částku nad tento výdajový limit vždy po skončení čtvrtletí vracejí. Dodejme, že například v červenci podražily jak zmíněné léky, ale hlavně alkohol a tabák, ale i potraviny a nealkoholické nápoje či vejce. Bez zajímavosti není se podívat i na to, jak si stojí porovnání nákladů na živobytí u seniorů a neseniorským domácností v meziročním srovnání.
Průměrný roční meziroční index spotřebitelských cen v %
| Průměrný roční meziroční index spotřebitelských cen v % | ||
| Rok | Úhrn | Senioři |
| 2010 | 1,5 | 2,1 |
| 2011 | 1,9 | 3 |
| 2012 | 3,3 | 4,6 |
| 2013 | 1,4 | 2 |
| 2014 | 0,4 | -0,1 |
| 2015 | 0,3 | 0,1 |
| 2016 | 0,7 | 0,6 |
| 2017 | 2,5 | 2,2 |
| 2018 | 2,1 | 1,9 |
| 2019 | 2,8 | 2,8 |
[Zdroj: ČSÚ]
Co říkají ekonomové
Ekonomka Helena Horská na svém profilu na sociální síti uvedla, že zdražení pocítili v Česku všichni a v červenci rozdíl v růstu životních nákladů „mezi průměrným občanem a důchodcem“ činil půl procentního bodu. Poznamenala, že z rodiny ví, že senioři kvůli karanténě a izolaci utratili méně. Předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová médiím řekla, že ekonomicky jí jednorázový příspěvek nedává smysl a dluhy rozpočtu budou muset platit příští generace.
Šéfka Národní rozpočtové rady [NRR] Eva Zamrazilová upozornila, že penze jsou jediný příjem, který na rozdíl od výdělků zaměstnanců a podnikatelů krize neohrozila. S ohledem na zdraví veřejných financí by se držela při zvyšování penzí zákonných pravidel. Poukázala na to, že důchodový systém je většinu let od vzniku ČR v deficitu. Pro FinTag.cz pak uvedla, že Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo již vládě navrhnout kvůli neudržitelnosti systému zvýšení věku odchodu do penze u ročníků narozených od roku 1980. Což však neudělalo.
2,89 milionu penzistů
Starobní důchod od České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ] pobíralo v červnu 2,41 milionu lidí. Příspěvek by vyšel na 9,6 až 14,5 miliardy korun. Celkem úřad vyplácel 2,89 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů. Pokud by měli mimořádnou podporu dostat i invalidní důchodci, vdovy, vdovci a sirotci, výdaje by činily 11,6 až 17,4 miliard korun.
Ministryně Alena Schillerová řekla, že na příspěvek v rozpočtu peníze jsou. Vláda prosadila pro letošek po nástupu krize půlbilionový rozpočtový schodek místo původních 40 miliard. Opoziční politici mluví o uplácení voličů. Zmiňují, že pokud by vláda chtěla seniorům pomoci, začala by je před podzimem zásobovat rouškami a řešila by problém nízkých penzí či exekucí. Ministryně práce Jana Maláčová [ČSSD] naopak uvádí, že podprůměrnou penzi má milion seniorů a seniorek. Záměr vyplatit mimořádnou dávku kritizovali na sociálních sítích i někteří lidé v důchodu, jiní naopak byli pro.
–ČTK/RED–
