Státní rozpočet hospodařil v prvních osmi měsících tohoto roku s deficitem 230,3 miliardy korun. Oproti stejnému období minulého roku je výsledek státního rozpočtu horší o 214,9 miliardy korun. Analytici přidávají: Oproti červenci však nárůst deficitu opět nabral na tempu!
Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci srpna deficitem ve výši 230,3 miliardy korun. V červenci to bylo 205,1 miliardy korun. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 234,6 miliardy korun. V srpnu se celkový deficit rozpočtu prohloubil o 25,2 miliardy korun.
„Tento výsledek byl výrazně ovlivněn výplatou příspěvku obcím na zmírnění dopadů poklesu daňových příjmů ve výši 13,4 miliardy korun. Bez této mimořádné platby by výše schodku v samotném srpnu převýšila loňský deficit pouze o 6,1 miliardy korun. Což potvrzuje trend zpomalování tempa propadů hospodaření v průběhu června až srpna oproti období března až května,“ uvedlo v rozporu s analytiky Ministerstvo financí ČR [MF ČR].
Deficit rozpočtu: Zadlužování země v červenci výrazně zpomalilo
Ekonom Komerční banky [KB] František Táborský sice říká, že v relativním vyjádření nebyl prozatím schodek roku 2009 překonán [4,1 % vs. 4,5 % HDP], ale i tak je hospodaření země z pohledu srpnových i celoročních statistik nejhorší v její moderní historii
„Překonává tak i doposud nejhorší rok 2009, kdy státní rozpočet skončil s pasivem 192,4 miliardy korun,“ upřesňuje s tím, že navíc oproti červenci nárůst deficitu státního rozpočtu opět nabral na tempu.
Také ale dodává: „Srpnová čísla potvrdila předchozí trend nižšího výpadku příjmů a i nižších výdajů státního rozpočtu, než s čím počítala vláda. I proto nepředpokládáme, že by státní rozpočet v následujících měsících směřoval k deficitu 500 miliard korun.“
Jak si stály příjmy státního rozpočtu
MF ČR uvedlo, že příjmy rozpočtu jsou nadále výrazně ovlivněny propadem ekonomiky. Potvrdilo, že ten provází pokles zaměstnanosti, objemu mezd a platů a diskreční opatření na příjmové straně.
Celkové příjmy meziročně poklesly o 4,2 procenta [-40,4 mld. Kč]. Z čehož klesly nejzřetelněji daňové příjmy bez pojistného o 8,6 procenta [-41,5 mld. Kč]. Inkaso tak vylepšovaly pouze příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 24,0 procenta [+17,7 mld. Kč].
„Oproti plánu státního rozpočtu je ale výběr o několik miliard vyšší, za čímž stojí nižší využití odpuštění platby daňových záloh firmami a lepší makroekonomický vývoj,“ upozorňuje František Táborský s tím, že ve výsledku má státní rozpočet o 10,8 miliardy korun více, než Ministerstvo financí plánovalo.
Podle MF ČR příjem rozpočtu z inkasa daní z příjmů právnických osob [meziročně -21,7 %, tj. -15,3 mld. Kč] je negativně ovlivněn prominutím červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob. Výpadek na inkasu z titulu plošného prominutí zálohy prozatím úřad odhadl na cca 20 miliard korun. Na státním rozpočtu cca 13,5 miliardy korun. Čistě za měsíc srpen se inkaso meziročně zvýšilo o 5,2 miliardy korun.
„Důvodem zvýšeného srpnového inkasa byla především úhrada daňových povinností v důsledku uplynutí posunuté lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019. A možnost jejího zaplacení pro většinu poplatníků do 18. srpna,“ uvedlo MF ČR.
Dále lze dle něj předpokládat, že se na inkasu mohl začít částečně projevovat i vliv možnosti zpětného uplatnění daňové ztráty. Díky němu poplatníci mohou uplatnit odpočet odhadnuté výše ztráty za zdaňovací období 2020 již v přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2019.
Daň z příjmů fyzických osob
Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky [meziročně -2,4 mld. Kč] podle MF ČR výrazně ovlivnilo roční vyúčtování prominutí červnové zálohy na daň z příjmů fyzických osob. Výpadek na inkasu z titulu plošného prominutí zálohy je prozatím odhadován na cca dvě miliardy korun. Dopad na státní rozpočet je cca 1,6 miliardy korun. Čistě za měsíc srpen se inkaso meziročně zvýšilo o 2,2 miliardy korun. Důvodem zvýšeného srpnového inkasa byla hlavně úhrada daňových povinností v důsledku uplynutí „posunuté“ lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Respektive možnost jejího zaplacení za rok 2019 do 18. srpna. Stejně jako u daně pro právnické osoby lze předpokládat, že se na inkasu daně již mohl začít projevovat vliv možnosti zpětného uplatnění daňové ztráty.
A dále: Přímá podpora vyplácená formou kompenzačních bonusů měla se svým objemem 21,8 miliardy korun a pokles objemu mezd a platů ve druhém čtvrtletí tohoto roku měly zásadní dopad na inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci [-10,5 %]. Současně se letos na samotné výši odvodů projevily vyšší počty zaměstnanců na ošetřovném a nižší příjmy zaměstnanců z důvodů překážek na straně zaměstnavatele. Ve druhém pololetí se již promítá vyšší meziroční růst inkasa, který dosáhl v měsíci srpnu 5,9 procenta [bez vlivu kompenzačního bonusu].
Podpora OSVČ a daň z přidané hodnoty
Meziročně nižší objem mezd a platů a odklad či zrušení minimálních záloh na důchodové pojištění a politiku zaměstnanosti pro všechny osoby samostatně výdělečně činné [7,5 mld. Kč] determinovalo i vývoj příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení. V jejich meziročním poklesu o 3,9 procenta se navíc promítla nižší sazba z nemocenského pojištění pro zaměstnavatele. Ta byla zavedena v polovině loňského roku jako kompenzace nákladů za zrušení karenční doby. Inkaso rovněž snížilo prominuté pojistné od zaměstnavatele v rámci programu Antivirus C [9,2 mld. Kč].
Na inkasu daně z přidané hodnoty [-2,8 %] se negativně projevil pokles maloobchodních tržeb. Inkaso bylo dále tlumeno nižšími sazbami daně u pravidelné hromadné dopravy. A to od loňského února. Dále pak nižšími sazbami na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží. To od letošního května a července. Další snížení pramení z posečkaných a dosud nesplacených plateb daně v objemu celkem 3,2 mld. Kč, pro státní rozpočet 2,1 mld. Kč. Čistě za měsíc srpen bylo inkaso meziročně vyšší o 1,5 mld. Kč. Důvodem pravděpodobně bude razantní pokles výplat nadměrných odpočtů, který souvisí s citelným omezením mezinárodního obchodu v minulých měsících.
Vývoj spotřebních daní
V inkasu spotřebních daní [-3,5 %] se rovněž projevily dopady vládních opatření. V inkasu spotřební daně z tabákových výrobků [+6,5 %] se v minulých měsících promítaly důsledky uzavření hranic a z toho plynoucí absence přeshraničních nákupů především z Německa a Rakouska. Od července však již dochází k meziročnímu nárůstu inkasa, tedy se začíná projevovat zvýšení sazby spotřební daně z tabákových výrobků. Avšak, jak uvedlo MF ČR, logicky ne v takovém objemu, v jakém bylo původně predikováno.
Očekávaný meziroční pokles inkasa nastal v případě spotřební daně z minerálních olejů [-10,3 %]. Ten je způsoben výrazným úbytkem přepravních výkonů zejména v měsících březnu a dubnu. Také je dán vyšší vratkou daně z tzv. zelené nafty. A ta je důsledkem zavedení možnosti využít ročních normativů. Dále je patrný meziroční pokles inkasa spotřební daně z lihu [-3,1 %] navzdory navýšení sazeb spotřební daně a piva [-2,9 %], kde kromě poklesu spotřeby točeného piva hrají roli i vratky za likvidované pivo. Za poklesem spotřeby alkoholických nápojů stojí kromě již zmíněných opatření také utlumení cestovního ruchu.
Jak si stály výdaje státního rozpočtu
Tempo růstu celkových výdajů ve výši 17,7 procenta zůstalo na podobné úrovni jako na konci června a července. Objemově výraznější běžné výdaje rostly pomaleji [+16,2 %, tj. +148,7 mld. Kč]. Dynamiku celkových výdajů táhly kapitálové výdaje [+37,7 %, tj. +25,8 mld. Kč].
„Největší úspora je viditelná ve výdajích na obsluhu státního dluhu, na které se oproti plánu ušetřilo 16,2 mld. Kč. Za tím stojí nižší výpůjční potřeba státu, vysoká poptávka investorů a obecně velmi dobré podmínky na finančních trzích. Zároveň stát ušetřil na platech státních zaměstnanců a ostatních běžných výdajích, které je obtížné blíže identifikovat,“ komentuje výsledky František Táborský.
Nejvyšší změny dosáhly sociální dávky [+50,5 mld. Kč]. Kromě dopadů valorizace důchodů [+22,7 mld. Kč], navýšení rodičovského příspěvku [+9,4 mld. Kč] či příspěvku na péči [+3,0 mld. Kč] vzrostla výplata dávek nemocenského pojištění [+13,4 mld. Kč]. Zde zaujímá rozhodující roli navýšené ošetřovné [+8,7 mld. Kč], následované nemocenskou [+4,3 mld. Kč]. Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o 1,6 miliardy korun.
Neinvestiční transfery územním rozpočtům [+30,5 mld. Kč] obsahují růst platů [+13,6 mld. Kč] pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách o 10 procent. Dále pak posílení finančního zajištění činností v oblasti sociální péče [+3,7 mld. Kč], stejně jako 5% valorizaci příspěvku na výkon státní správy [+0,4 mld. Kč]. Kromě toho byl vyplacen mimořádný příspěvek obcím na zmírnění dopadů poklesu daňových příjmů ve výši 13,4 miliardy korun.
Podpora podnikatelů a příspěvkových organizací
Běžné transfery podnikatelským subjektům [+30,0 mld. Kč] byly podle MF ČR zejména v květnu a červnu silně podpořeny výplatou náhrad mezd v rámci programu Antivirus A a B v celkovém objemu 16,9 miliardy korun. Transfery podnikatelským subjektům významně navýšil i vklad ve výši čtyři miliardy korun do fondu Exportní garanční a pojišťovací společnosti [EGAP] na krytí závazků z poskytovaných záruk. Výrazněji vzrostly i výdaje na projekty Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ [+5,1 mld. Kč]. Dopad mělo i vyplacení ošetřovného pro OSVČ [2,2 mld. Kč] a prostředků v rámci programu COVID Nájemné [0,7 mld. Kč]. V srpnu byla rovněž Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, a.s. převedena jedna miliarda korun na zabezpečení potravinové soběstačnosti.
Do růstu běžných transferů příspěvkovým a podobným organizacím [+10,1 mld. Kč] se výrazně promítl květnový převod 6,6 miliardy korun určený na oddlužení vybraných nemocnic. Vzrostly také příspěvky a transfery směřované vysokým školám [+1,3 mld. Kč] a do oblasti kultury [+1,0 mld. Kč] Zvýšila se i podpora výzkumu, vývoje a inovací realizovaná prostřednictvím Akademie věd ČR, Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR [+0,7 mld. Kč].
Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se projevila i v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích státu [+7,2 mld. Kč], když zejména nákupy materiálu meziročně vzrostly více než dvojnásobně [+6,0 mld. Kč].
Platba za státní pojištěnce a kapitálové výdaje
Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce [+500 Kč na 1 pojištěnce] s účinností od 1. června a aktualizace predikce průměrného počtu státních pojištěnců vedly k navýšení původního rozpočtu těchto plateb o 22,3 miliardy korun. Platby za poslední tři měsíce tak již v průměru o více než tři miliardy korun převyšovaly objem prostředků vyplacených v předchozích měsících tohoto roku.
MF ČR dále uvedlo, že kapitálové výdaje letos velmi výrazně rostou [+37,7 %, tj. +25,8 mld. Kč]. Nejvýrazněji u investic financovaných z národních zdrojů [+61,0 %, tj. +17,2 mld. Kč]. A rozhodující roli mají i nadále investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury [SFDI] [+19,9 mld. Kč].
–RED–
