Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ] zveřejnil své Stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2019. Stanovisko NKÚ příliš optimismu nevzbuzuje. Poukazuje na zanedbané reformy, nárůst lidí závislých na veřejných rozpočtech a nedostatek finančních rezerv.
Stanovisko NKÚ [v plném znění a se všemi jeho závěry] předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR na základě ustanovení § 5 zákona 166/1993 Sb., o NKÚ. Při vypracování stanoviska úřad vychází ze sněmovního tisku PS PČR č. 843/0, ze závěrečných účtů, jednotlivých kapitol státního rozpočtu, ze schválených kontrolních závěrů kontrolních akcí a z dalších poznatků ze své kontrolní a analytické činnosti.
„Přestože ekonomika rostla již šestým rokem v řadě, skončilo hospodaření státního rozpočtu za rok 2019 schodkem 28,5 miliardy korun. Zpomalení začalo být znát. Stačí se podívat na nižší výběr daňových příjmů o téměř deset miliard korun v porovnání se schváleným rozpočtem. Stalo se tak poprvé za posledních pět let. Bilanci státního rozpočtu zhoršily i rychle rostoucí běžné výdaje, které se zvýšily o 128 miliard korun,“ říká v úvodu prezident NKÚ Miloslav Kala.
Podle něj pozitivní stránkou loňského hospodaření byl meziroční růst kapitálových výdajů. K němu přitom dle jeho názoru přispělo i zvýšení čerpání prostředků z rozpočtu EU.
NKÚ: Veřejné finance jsou dlouhodobě neudržitelné
Tím ale dobré zprávy končí: „Stále se ale nedaří najít cestu k dlouhodobé udržitelnosti našich veřejných financí. Nejen NKÚ, ale i další instituce, např. Národní rozpočtová rada [NRR] a na mezinárodní úrovni Evropská komise nebo OECD, opakovaně doporučují, které kroky bychom měli podniknout,“ uvádí dál Miloslav Kala.
Dodává, že je škoda, že v předešlých ekonomicky příznivých letech se Česká republika neodhodlala k některým zásadním reformám. Tento problém podle něj přitom nikterak neumenšuje ani krátkodobé uspokojení nad tím, že ve srovnání s ostatními státy EU má ČR nízký počet nezaměstnaných nebo nízké zadlužení veřejného sektoru vůči hrubému domácímu produktu [HDP].
„Bohužel se ve struktuře příjmů a výdajů státu zatím výrazně neodrazily ani globální výzvy. Ať už jde o digitalizaci, ochranu životního prostředí nebo demografický vývoj. Dalšími problémy jsou závislost příjmů na zdanění práce nebo neschopnost dokončit klíčové investice v oblasti infrastruktury,“ upřesňuje.
Covid stvrdil nepříznivé scénáře
NKÚ opakovaně upozorňoval, že státní rozpočet je na mimořádné události připraven hůře než v době ekonomické krize v roce 2008.
„Bohužel musím říci, že aktuální vývoj tuto obavu jen potvrzuje. Od začátku roku 2020 bylo zřejmé, že se nedaří plnit daňové příjmy tak, jak bylo plánováno, zatímco výdaje prudce rostly,“ upřesnil Miloslav Kala.
Zároveň dodal, že situace kolem onemocnění covid-19 nepříznivý scénář umocnila do nečekaných rozměrů. Totiž, že pokles daňových příjmů a mimořádné výdaje v souvislosti s touto nemocí výrazně zhoršily stav veřejných financí.
–DNA–
