Sněmovní hospodářský výbor včera [9.9.] doporučil Poslanecké sněmovně k projednání a schválení nový zákon o prověřování zahraničních investic. Ten dává vládě nástroj nepovolit investici na území ČR z bezpečnostních důvodů země. Týká se hlavně investic do zbrojního průmyslu, kritické infrastruktury, ale i médií.
V praxi bude zákon znamenat prověřování zejména investorů z mimounijních zemí v momentě, kdy u nás budou chtít investovat do výše uvedených citlivých oblastí či výrobků dvojího užití [pro civilní i vojenské účely, například software]. Anebo u nich bude panovat podezření, že jejich cílem je špionáž či například ovlivňování politického vývoje v ČR.
„Evropská komise i v souvislosti s krizí covid varovala, že do Evropské unie mohou přicházet investoři ze třetích zemí, jejichž zájmy nemusejí být čistě ekonomické. Investor nemusí mít zájem dosahování zisku, ale třeba prospěch své domovské země na úkor naší země. V základu jde o to ochránit unikátní technologie, know-how, ale třeba i osobní údaje,“ řekla na jednání hospodářského výboru náměstkyně ministra obchodu a průmyslu Martina Tauberová.
Potřeba zákona s odhlédnutím od jeho podstaty vychází z Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2019/452 ze dne 19. března 2019. Jím se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do EU. Toto nařízení bude v EU platné od letošního 11. října. Zákony se avšak v každé zemi liší, jak uvedli zástupci MPO.
Jak zákon definuje zahraničního vlastníka
Zákon o prověřování zahraničních investic zahraničního investora definuje bezmála doslova takto: „Zahraničním investorem se pro účely tohoto zákona rozumí každý, kdo uskutečnil nebo hodlá uskutečnit zahraniční investici v ČR. A není státním občanem ČR nebo občanem jiného členského státu Evropské unie, nemá sídlo v ČR nebo v jiném členském státě Evropské unie. Nebo je přímo či nepřímo ovládán tím, kdo splňuje nesplňuje výše uvedené požadavky.“
Zákon řeší i svěřenské fondy. V jejich případě definuje zahraničního investora, na kterého se bude vztahovat zákon. Návrh ale nedělí zahraniční investory jen z hlediska země původu, ale i podle výše jejich investice. Jako účinnou míru kontroly provádění hospodářské činnosti stanovil možnost zahraničního investora nakládat nejméně s 10% podílem na hlasovacích právech. Tedy zákon se vztahuje pouze na investory od deseti procent ve společnosti, do níž hodlají investovat.
„Drtivé většiny investorů se prověřování na základě tohoto zákona týkat nebude. […] Zablokování investice očekáváme v naprosto výjimečných případech. […] V unijních zemích, kde tento zákon již platí, k němu například ještě vůbec nedošlo,“ upřesnila Tauberová.
Zároveň dodala, že investoři, na které se tento zákon bude vztahovat, budou mít možnost se dopředu obrátit na MPO. Tedy doložit všechny potřebné informace a tak projít zrychleným řízením kontroly. Důležité je, aby podle ní spolupracovali.
Zákon o prověřování zahraničních investic a poslanci
Dle člena sněmovního hospodářského výboru Pavla Juříčka [ANO], jenž je zpravodajem zákona, norma poslouží jak k prověření investorů, tak ke kontrole podezřelých finančních toků do ČR. Poslanec Petr Pávek [STAN] na jednání hospodářského výboru upozornil na to, že pokud nebudou posuzované firmy z EU, tak zákon nepřinese příliš transparentnosti.
„My se chceme primárně zaměřit na investory třetích zemích. A pak se ale třeba v jeho rámci můžeme podívat například i na firmy z Nizozemska, zjistit, kam chtějí investovat a zjistit vlastníka. A dojdeme-li k přesvědčení, že tu hrozí bezpečnostní riziko, firma podlehne screeningu,“ odpověděla mu Martina Tauberová.
Poslanec Leo Luzar [KSČM] v této souvislosti uvedl, že podstatný je původ kapitálu, ne sídlo firmy. Což platí podle něj i pro evropské firmy, které mají, jak řekl, kapitál kdovíodkud. Požadoval zařazení do normy paragrafu, aby zákon o prověřování zahraničních investic platil pro všechny firmy, tedy i pro firmy z EU.
Martina Tauberová ho ubezpečila, že MPO bude mít v rámci zákona možnost konzultovat i podezřelé evropské firmy a jejich investice s ostatními evropskými zeměmi. V některých z nich obdoba tohoto zákona již platí. Případně začne platit od 11. října.
Její kolega z Oddělení společné obchodní politiky a Oddělení ochranných opatření obchodu MPO Oto Šimák ji pak doplnil: „Jde o to, že pokud na takovou firmu narazíme a doptáme se ji na původ kapitálu, ale ona neodpoví, tak je horkým kandidátem na prověření.“ Dodal, že je přesvědčen o tom, že zákon evropské firmy dostatečně řeší.
„Já se obávám, že to tak není. S výjimkou pro země z EU je zákon bezzubý,“ řekl Leo Luzar.
Do debaty se zapojil i Marian Jurečka [KDU-ČSL]: „Já osobně vnímám jako problém peníze z čínských bank, jak proudí do české ekonomiky. Na druhou stranu je tu spousta firem, které by měly problémy, pokud by neproudily.“
Poslanci nakonec zákon doporučili Poslanecké sněmovně schválit a projednat. Odmítli i pozměňovací návrh ODS, jimž přišla norma v mnohých ohledech příliš tvrdá a byrokraticky zatěžující, navýšit minimální 10% podíl zahraničního investora na 25%. Zákon tak jde do 2. čtení, projednávat ho bude Sněmovna na své 58. schůzi od 15. září.
S čím musí počítat investor z mimounijní země
Kromě běžných náležitostí jako uvedení názvu obchodní firmy, sídla a právo, podle které má být právnická osoba založena, jména svého i jmen členů statutárních orgánu to je:
- Informace o vlastnické struktuře, včetně info o konečném investorovi a o tom, kdo zahr. investora ovládá. Výši jeho podílu a změny těchto skutečností za poslední rok.
- Informace o výrobcích nebo službách a obchodní a podnikatelské činnosti, včetně informací o vybraných ekonomických ukazatelích. Případně i o oborové regulaci a zvláštní zákonné regulaci upravující podnikání zahraničního investora v zemi sídla, na jejímž základě obdržel v této zemi povolení pro podnikání v oboru. Pokud je takové povolení v této zemi nutné.
- Seznam členských států Evropské unie, ve kterých zahraniční investor vykonává podnikatelskou činnost. Včetně informací o všech svých dceřiných společnostech a pobočkách v těchto státech.
- Zdroj financování zahraniční investice a výši zahraniční investice.
- Datum dokončení nebo plánovaného dokončení zahraniční investice.
- Další podklady neuvedené v odstavci 1, pokud je to potřebné k posouzení nebo prověření zahraniční investice.
—
- Ode dne, kdy si MPO vyžádá podklady, do jejich předložení neběží lhůta podle § 10 odst. 5 a 6; na tuto dobu může ministerstvo přerušit řízení o prověření zahraniční investice.
- Žádost a návrh podle odstavce 1 se předkládají na stanoveném formuláři.
- Podrobnosti údajů a vzor tohoto formuláře stanoví vláda nařízením.
- Nedostatečné uvedení informací nebo doložení podkladů nebo uvedení zavádějících nebo nepravdivých informací zahraničním investorem může být důvodem pro zahájení řízení o prověření zahraniční investice. A dále pro neudělení povolení, zákaz uskutečnění nebo zákaz dalšího trvání zahraniční investice.
Jaká bude role MPO
Jakkoli samotné rozhodnutí o zamítnutí investice v České republice je úkolem vlády, MPO [předkladatel zákona] je tím úřadem, který povede prověřovací proces investora před samotným rozhodnutím vlády. Po nabytí účinnosti zákona bude tedy nově prověřovat zahraniční investice, povede konzultace s investory [před samotným rozhodnutím o samotném prošetření investora či nikoli], bude jednat o podmínkách investice aj.
V základu přitom bude zkoumat zejména majetkovou strukturu investora a oblasti, do nichž bude chtít investor investovat. Pokud usoudí, že investor mu neposkytuje dostatečné informace, zahájí jeho prošetření. Svou činnost bude koordinovat i s jinými resorty, například vnitrem, ale v případě nutnosti i zpravodajskými službami. U firem z EU bude MPO spolupracovat s příslušnými místy Evropské komise a členských států Evropské unie.
–DNA–
