V České republice nabízí své služby sedm zdravotních pojišťoven. Největší Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP] a šest takzvaných zaměstnaneckých pojišťoven. Mezi pojišťovnami lze přecházet. A i když v základu nabízejí to samé, liší se v často podstatných detailech. Většina lidí to ale neví.
Lidé většinou zůstávají své zdravotní pojišťovně věrní. Potvrzuje to průzkum, který pro Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnu [ČPZP] letos v březnu uskutečnila agentura Focus. V něm změnu pojišťovny v uplynulých pěti letech potvrdilo pouze šest procent z celkem 1 041 respondentů. Další desetina o tom někdy uvažovala.
„Pokud už lidé mění pojišťovnu, bývají hlavními motivátory lepší podmínky a nabídka pro klienty. Důležitou roli hraje i doporučení konkrétní zdravotní pojišťovny někým dalším, většinou z okruhu přátel, rodiny, známých, nebo to může být lékař,“ komentuje výsledky průzkumu mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny [ČPZP] Elenka Mazurová.
Ochotu změnit svou pojišťovnu někdy v budoucnu podle ní vyjádřila pětina dotázaných, a to napříč všemi zdravotními pojišťovnami.
Proč uvažovat o změně pojišťovny
V České republice je zdravotní pojištění povinné. Pojištěnci si mohou vybírat ze sedmi zdravotních pojišťoven. Ty se liší počtem klientů, nabídkou preventivních programů, rozsahem smluvních vztahů s lékaři i hustotou svých poboček. Liší se ale i přístupem ke svým klientům. Některé pojišťovny jsou více proklientské, jiné o něco méně.
Nabídka benefitů a kvalita služeb pojišťovny jsou velice důležité, protože každý pojištěnec je jiný. Zatímco jedna pojišťovna mu nabízí plný servis toho, co potřebuje, u druhé může leda zaplakat. Její nabídka ale může naopak vyhovovat jinému typu pojištěnce.
Zdravotní pojišťovny v ČR a jejich kódy:
- Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky [VZP ČR]: 111
- Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [ČPZP]: 205
- Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví [OZP]: 207
- Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky [VoZP]: 201
- Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky [ZP MV ČR]: 211
- Zaměstnanecká pojišťovna Škoda [ZPŠ]: 209
- RBP, zdravotní pojišťovna [RBP]: 213
Benefity jsou hrazeny z takzvaných fondů prevence pojišťoven. Ty jsou tvořeny především příjmy z pokut, penále a přirážek pojistného a minimálním přídělem ze základního fondu. Do budoucna se předpokládá rovněž využití ušetřených prostředků z provozního fondu.
Z hlediska služeb pojišťoven se v praxi ukazuje, že nejde o benefity, ale například i přístup pojišťoven ke klientům v momentě, kdy potřebují léčbu, jež není automaticky hrazena ze zdravotního pojištění. Některé pojišťovny ji bez problémů proplatí, jiné se ji naopak proplatit zdráhají. V případě onemocnění, kdy jde o čas, toto může klientovi pojišťovny, která na něm šetří, významně ublížit.
Pojišťovnu lze změnit jednou do roka
Zákon umožňuje změnit pojišťovnu maximálně jednou do roka ve dvou přestupních termínech, vždy v prvním a třetím kalendářním čtvrtletí. Nyní je tedy možnost provést změnu do konce září a vyplnit registrační formulář k nové pojišťovně. Klientem nové pojišťovny se pojištěnec stane od ledna 2021.
Platí, že každý pojištěnec má právo na svobodnou volbu pojišťovny a pojišťovny jsou povinny žadateli o změnu pojišťovny vyhovět. To jim ukládá Zákon č. 48/1997 Sb. O veřejném zdravotním pojištění. Ten zároveň říká, že pojišťovna je povinna zájemci o její změnu vyhovět při dodržení zákonných podmínek [§ 11 odst. 1 písm. a zmíněného zákona] v předepsaném termínu a bez omezení doby pojištění.
Kolik činí odvody na zdravotní pojištění
Na změnu pojišťovny má, jak už bylo řečeno, každý právo. Na úhradě základní péče to nic nemění. Každý, kdo má na území ČR trvalý pobyt, a to bez ohledu na státní občanství, musí odvádět pojistné na zdravotní pojištění. Povinnost platí i pro osoby, které v Česku sice nemají trvalý pobyt, ale jsou zaměstnány u zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na jeho území. Výše odvodu na pojištění činí celkem 13,5 procenta z vyměřovacího základu. Devět procent hradí zaměstnavatel, 4,5 procenta zaměstnanec.
Jiná situace panuje u osob samostatně výdělečně činných [OSVČ]. Osoby samostatně výdělečně činné odvádějí pojištění ze své činnosti. Částka, kterou musí platit jako minimální zálohu v roce 2020 nahlášené zdravotní pojišťovně, se od nového roku tradičně zvýšila. A to na 2 352 korun místo dosavadních 2 208 korun. Důvod? Pro rok 2020 činí průměrná měsíční mzda 34 835 korun.
–RED–
