Vláda tento týden opět odložila schválení kurzarbeitu, který má firmám pomáhat překonávat náhlé a nečekané krize. Spor se ve vládě vede o výši náhrady mzdy. Svaz průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] tvrdí, že v návrhu je podstatně více sporných míst. Vláda přitom vyhlásila, že kurzarbeit bude účinný od letošního 1. listopadu.
Z dosavadních materiálů vyplývá, že vláda jedná o výši podpory mezi 50 a 80 procenty průměrného čistého hodinového výdělku za předpokladu, že zaměstnanec bude muset pracovat přinejmenším dva, nebo jen jeden den v týdnu. Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] v návrhu systémového kurzarbeitu je třeba dořešit nejen výši náhrady mzdy.
Viceprezident SP ČR Jan Rafaj [na fotografii, pozn. red.] tvrdí, že firmy potřebují, aby v zákoně byl automatický mechanismus, který jim umožní se o pomoc státu ucházet vždy, když se dostanou do předem vymezených problémů.
„O každé aktivaci systémového kurzarbeitu by neměla rozhodovat vláda politicky svým nařízením, jak s tím počítá aktuální návrh ministerstva práce a sociálních věcí,“ vysvětluje a zároveň dodává: „Pravděpodobnost, že se stihne kurzarbeit schválit ve vládě a v parlamentu a spustit od listopadu, každým dnem klesá,“ dodal.
Kurzarbeit podle německého vzoru nebude dříve než na konci roku
Návrh neodpovídá německému kurzarbeitu
Podle SP ČR návrh neodpovídá německému vzoru, jímž se vláda dlouhodobě zaštiťuje. Vychází z aktuální analýzy srovnání německého kurzarbeitu s návrhem Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV].
„Na rozdíl od německé úpravy je dle návrhu zákona ke zpuštění kurzarbeitu v České republice nutné nařízení vlády, které stanoví bližší podmínky. V Německu jsou podmínky stanoveny šířeji přímo zákonem, jejich splnění posuzuje úřad práce,“ vysvětlují vedoucí oddělení pracovního práva Zuzana Ferianc a vedoucí oddělení daní Eliška Komínková advokátní kanceláře Baker McKenzie, která analýzu zpracovala.
Stát by podle návrhu MPSV měl otevřít firmám možnost žádat o pomoc z kurzarbeitu vydáním nařízení vlády. V něm by se například stanovilo, na jak dlouhou dobu se program aktivuje a pro jaký region nebo odvětví bude platit.
„Vydání nařízení vlády je politické rozhodnutí. Z kurzarbeitu se tím vytratí předvídatelnost, kterou firmy v krizích potřebují. Zákon by proto měl stanovit objektivní ekonomická kritéria, která musí firma splnit, aby měla nárok o podporu pro své zaměstnance požádat. Firmy by tak mohly začít kurzarbeit využívat automaticky vždy, když v ekonomice nastanou zákonem dané podmínky. Tak, jak je to v Německu,“ upřesňuje Jan Rafaj.
O tom, že chybějí parametry, se mluví měsíce
Dodejme, že o absenci pravidel, která by určila, kdy má a jaká firma nárok na vstup do kurzarbeitu, se hovoří posledních pár měsíců. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová pro FinTag.cz přitom již uvedla, že tyto pravidla musí připravit Ministerstvo průmyslu a obchodu [MPO].
J. Maláčová: Připravili jsme trvalý kurzarbeit, teď je na řadě MPO
Co se týče nastavení pravidel programu, MPO pracuje s variantou posuzování a dokládání vzniku krize na úrovni firmy. To však může být podle SP ČR v některých případech složité, protože každý obor a provoz má svá specifika.
„Bude nutné například kvalifikovaně odlišit situace, kdy je snížená potřeba práce způsobena sezónním poklesem poptávky, poklesem poptávky z důvodu nasycení trhu, zastaralých produktů nebo vysoké konkurence či nesprávného manažerského rozhodnutí zaměstnavatele,“ uvedli zástupci SP ČR.
Jan Rafaj navíc vyjádřil obavy, že české úřady práce na rozdíl od těch německých nemají dostatek kapacity na posuzování takových případů.
„To vyžaduje ekonomické znalosti a zkušenosti z firemního prostředí. Proto bychom uvítali vznik malého centrálního expertního ekonomického týmu, který by byl aktivován spolu s kurzarbeitem. […] Byla by to také pojistka, že podobné případy budou vždy posuzovány stejně,“ upřesnil.
Svaz průmyslu: Problém je i se vzděláváním
Svaz průmyslu se vyjádřil i k záměru MPSV, aby se zaměstnanci v částečné nezaměstnanosti dál vzdělávali a zvyšovali si kvalifikaci. Upozorňuje přitom na to, že návrh úřadu nedává firmám možnost ovlivnit, jakou jejich zaměstnanci absolvují rekvalifikaci. Argumentuje tím, že i když bude část mezd vyplácet pracovníkům stát, pořád půjde o zaměstnance dané firmy. A ta ví nejlépe, jaké schopnosti a dovednosti od svých lidí potřebuje a po odeznění krize bude potřebovat. Firmy by proto měly mít možnost ovlivnit, jaké vzdělávání jejich zaměstnanci budou absolvovat.
Výhrady má i Hospodářská komora ČR
Ke kritice SP ČR k současné podobě návrhu českého kurzarbeitu se připojila i Hospodářská komora ČR [HK ČR]. Nelíbí se jí, že zaměstnavatelé by měli za zaměstnance odvádět povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění z celé mzdy. Tedy i za dobu, kdy bude doma a stát mu bude platit část mzdy.
„Zaměstnanec by podle návrhu MPSV mohl namísto standardní výše příspěvku vypláceného po devítiměsíční podpůrčí dobu dostávat výrazně zvýšený příspěvek. A to tehdy, bude-li veden v evidenci Úřadu práce jako zájemce o zaměstnání a bude se dobrovolně účastnit aktivit zabezpečovaných, zprostředkovávaných nebo doporučených Úřadem práce. Nárok na vyšší příspěvek by tak měl hned od prvního měsíce kurzarbeitu,“ uvedli zástupci HK ČR.
Upozorňují i na to, že aktuální podoba českého kurzarbeitu může příplatkem ke státní podpoře motivovat zaměstnance k přechodu k jinému zaměstnavateli. Doporučují, aby nárok na vyšší podporu vznikl nejdříve po třech měsících. Nevylučují ale ani jinou variantu.
–RED–
