Americký rozpočet za prvních jedenáct měsíců fiskálního roku dosáhl schodek ve výši rekordních tří bilionů dolarů [přes 67 bilionů Kč]. Oznámilo to americké ministerstvo financí. Celkově se Amerika přibližuje stoprocentnímu zadlužení vůči hrubému domácímu produktu [HDP].
Letošní rozpočtový schodek by se měl podle prognózy Rozpočtového úřadu Kongresu [CBO] více než ztrojnásobit oproti předchozímu fiskálnímu roku. Jeho poměr k HDP by měl být nejvyšší od roku 1945. Celkový federální dluh USA se letos podle úřadu zvýší na 98 procent HDP ze 79 procent na konci loňského roku. Propad amerických financí je podle tamějšího ministerstva financí důsledkem vládních výdajů na překonání dopadů koronavirové krize.
Fiskální rok ve Spojených státech začíná v říjnu a končí v září. Oznámený schodek je více než dvojnásobný ve srovnání s předchozím jedenáctiměsíčním rekordem 1,37 bilionu dolarů z roku 2009. CBO minulý týden předpověděl, že rozpočtový deficit USA v celém tomto fiskálním roce kvůli koronavirové krizi dosáhne rekordních 3,3 bilionu dolarů. Což odpovídá 16 procentům HDP. Oproti odhadu CBO z dubna jde o příznivější předpověď, protože tehdy předpokládá schodek ve výši 3,7 bilionu dolarů.
Americký rozpočet a jeho struktura
Prezident Trump předložil 11. března Kongresu návrh rozpočtu na fiskální rok 2020 [1. 10. 2020 až 30.9. 2021] ve výši rekordních 4,75 bilionu USD. Americký rozpočet v základu navyšoval výdaje na obranu a zároveň snižoval výdaje na školství, zdravotnictví a ochranu životního prostředí. Schodek měl dosahovat výše 1,1 bilionu USD.
Vlivem koronavirové krize a přijetím příslušných opatření se ale rozpočtové příjmy USA jen v dubnu meziročně snížily o 55 procent na 242 miliard dolarů. Rozpočtové výdaje naopak vzrostly o 161 procent na 980 miliard dolarů. Jen za prvních sedm měsíců fiskálního roku, který začíná v říjnu a končí v září, tak dosáhl rozpočtový deficit 1,48 bilionu dolarů, aby se o následující čtyři měsíce zdvojnásobil.
Zadlužení USA a aktuální situace
Veřejné [vládní] zadlužení se v USA označuje jako „public“ či „national debt“ a provází Spojené státy americké v podstatě od doby jejich vzniku. K jeho prohlubování dochází primárně díky opakovaným deficitům veřejných rozpočtů. V USA je již od roku 1917 zákonem stanoven limit na výši federálního dluhu, jeho výši však Kongres pravidelně navyšuje. K věřitelům amerického státního dluhu patří přibližně z poloviny Federální rezervní systém [FED] a mezivládní holdingy. Ze zahraničních věřitelů drží největší podíly Čínská lidová republika následovaná Japonskem.
Hrubý domácí produkt USA ve druhém čtvrtletí klesl podle zpřesněných údajů v přepočtu na celý rok o rekordních 31,7 procenta. Aktuální 31,7% propad HDP USA je rekordní od velké hospodářské krize z počátku 30. let minulého století. To samé platí pro současnou americkou nezaměstnanost, která byť klesla na 10,2 z červnových 11,1 procenta, zůstala vysoko nad úrovněmi z období před koronavirovou krizí. Přitom ještě v únoru činila 3,5 procenta a byla nejnižší za 50 let.
–ČTK/RED–
