Ruská ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla meziročně o osm procent. Vyplývá to z konečné zprávy o vývoji hrubého domácího produktu [HDP], kterou zveřejnil ruský statistický úřad Rosstat. Podle něj propad způsobila proticovidová opatření a také pokles cen ropy.
V předběžné zprávě Rosstat stanovil meziroční pokles HDP za druhý kvartál na 8,5 procenta. V prvním čtvrtletí se ruský HDP zvýšil o 1,6 procenta. Ve druhém kvartálu vykázal růst pouze zemědělský sektor, nejvíce pandemie oproti tomu dolehla na maloobchod, dopravu a na odvětví služeb.
Ruská centrální banka v červenci snížila svou klíčovou úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na historické minimum 4,25 procenta. Snaží se tak pomoci ekonomice překonat negativní dopady koronavirové krize. Předpověděla tehdy, že HDP Ruska se v letošním roce sníží o 4,5 až 5,5 procenta.
V roce 2021 se tamní ekonomika podle ruské centrální banky vrátí opět k růstu. Analytici však podle agentury Reuters odhadují, že ruská ekonomika se vrátí k meziročnímu růstu nejdříve ve druhém čtvrtletí roku 2022.
Dopady nejen na státní rozpočet
Ruský státní rozpočet zahájil v roce 2018 transformaci do přebytkového rozpočtu, vláda v roce 2019 schválila 3letý výhled státních financí. Ten počítal s přebytky státního hospodaření až do roku 2022. Ve Fondu národního blahobytu se k prvnímu kvartálu roku 2020 našetřilo již přes sedm procent HDP. Což je práh, po jehož dosažení se měly z Fondu začít hradit dlouhodobé investice, především do dopravní infrastruktury. Covid-19 situaci zásadně změnil. Odhady hovoří v roce 2020 o deficitu kolem pět až sedm procent HDP.
Podle údajů Centrální banky RF se souhrnný vnější dluh Ruska v roce 2019 meziročně mírně zvýšil. A to o 36 miliard USD na 490 miliard USD. Na bankovní sektor připadlo 76 miliard USD, což představovalo pokles o 21 procent [2018: 96 mld. USD]. U zadluženosti firem ale došlo v roce 2019 ke zvýšení [329 mld. USD]. Devizové rezervy činily na počátku roku 2020 až 554 miliard USD. Ve druhé polovině roku 2020 se očekává výrazné zhoršení úvěrové situace, kdy mnoho domácností a firem nebude schopno splácet své úvěry.
Ruská ekonomika její struktura
Podle ekonomů ruskou ekonomiku charakterizuje rostoucí vliv průmyslově-finančních skupin. Ty jsou často propojené se státem, jsou největšími zaměstnavateli a získávají nejvíce zakázek a vládních kontraktů. Naopak malé a střední podniky generují daleko menší část HDP, než je běžné u vyspělých ekonomik.
Potíže v Rusku vznikají i na trhu práce, protože počet obyvatel Ruska už delší dobu klesá a situaci na pracovním trhu musí zachraňovat migranti, především ze střední Asie. Ti však nemají vysokou kvalifikaci a zaujímají jen hůře placená zaměstnání, která nepřispívají k rychlému ekonomickému růstu.
Ruská ekonomika a státní rozpočet jsou podle analytiků z velké části závislé na ceně ropy a plynu. To znamená, že i bez koronaviru by byl rok 2020 pro Rusko velice složitým obdobím kvůli rekordním poklesům ceny ropy.
–ČTK/RED–
