Ministerstvo financí ČR [MF ČR] zpracovalo Makroekonomickou predikci ČR pro 2. pololetí roku 2020. V ní uvádí, že vládní opatření k zamezení šíření nákazy covid-19 způsobila mimořádně hlubokou recesi. V predikci pak odhaduje budoucí vývoj ekonomiky nebo zadlužení Česka.
Makroekonomická predikce ČR celkově pro rok 2020 počítá s propadem ekonomického výkonu o 6,6 procenta. Podle úřadu dojde k hlubokému poklesu ve všech složkách užití s výjimkou spotřeby sektoru vládních institucí. Naopak oživení ekonomické aktivity by se mělo dle predikce projevit v růstu hrubého domácího produktu [HDP] až v roce 2021. Růst v příštím roce přitom MF ČR odhaduje na 3,9 procenta. Návrat k hodnotám před krizí covid-19 bude ale i tak o něco delší.
„Očekáváme, že na úroveň reálného hrubého domácího produktu roku 2019 se vrátíme až v roce 2023,“ uvedla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová [za ANO].
Makroekonomická predikce MF ČR pak hodnotí i současný vývoj. Jakkoli reálný HDP Česka očištěný o sezónní a kalendářní vlivy mezičtvrtletně klesl o 8,7 procenta a meziročně o jedenáct procent.
Podle MF ČR jde v mezinárodním porovnání stále o „poměrně příznivý výsledek“. To proto, že hrubý domácí produkt zemí eurozóny meziročně propadl v průměru o 14,7 procenta. Za hlavní příčiny českého propadu HDP pak MF ČR uvádí propad zahraničního obchodu ve výši -5,1 procentního bodu.
„U vývozu zboží a služeb, který se snížil o 23,1 %, se projevilo přerušení dodavatelských vztahů, nízká poptávka hlavních obchodních partnerů i propad exportní výkonnosti. Dovoz, jehož pokles dosáhl 18,4 %, byl limitován domácí poptávkou i poptávkou exportérů po vstupech,“ stojí v predikci.
Ve 2. čtvrtletí český export meziročně propadl o 215,1 mld. Kč
Ta jako další faktory propadu českého HDP uvádí snížení spotřeby domácností o 7,3 procenta. Naopak zdůrazňuje růst spotřeby sektoru vládních institucí, která byla jedinou rostoucí složkou domácího užití s nárůstem o 2,1 procenta.
Jaká jsou rizika a zadlužení ČR
MF ČR ve své makroekonomické predikci pracuje se scénářem, že již nebudou přijímána další významná plošná restriktivní opatření v souvislosti s epidemiologickou situací. I tak je podle úřadu predikce zatížena mnohými vychýlenými riziky. Nejvýznamnějším rizikem je šíření nového typu koronaviru.
„Hospodářskou aktivitu by mohlo negativně ovlivnit i nastavení budoucích vztahů mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií nebo napětí v mezinárodních obchodních vztazích. Mezi vnitřní rizika patří vývoj na trhu nemovitostí a v automobilovém průmyslu,“ uvádí.
Jsou tu ale další rizika. MF ČR přiznává, že hluboký propad ekonomické aktivity s sebou nese pokles nebo ztrátu dynamiky daňových příjmů při zvýšených výdajích.
„Vlivem logicky rostoucích mandatorních výdajů a protikrizových daňových úlev v řádu desítek miliard lze i v příštím roce předpokládat výraznější deficitní hospodaření,“ uvedla ministryně Alena Schillerová.
MF ČR proto letos očekává hospodaření veřejných financí se schodkem 6,4 procenta HDP a s růstem dluhu na 39,4 procenta HDP. Loňský státní dluh po revizi činil cca 30 procent HDP.
I zde ale nachází ministryně Schillerová slova útěchy: „Očekávané zadlužení bude stále o 5 procentních bodů nižší, než činil veřejný dluh v roce 2013. Jsem přesvědčena, že Česká republika zůstane i v letošním roce nadále mezi zeměmi s nejnižším zadlužením v Evropě.“
Nezaměstnanost, mzdy a inflace
Makroekonomická predikce ČR MF ČR dále upozorňuje na rostoucí nezaměstnanost. Podle úřadu by se navíc měla v letech 2020 i 2021 prohloubit. A to v průměru na 2,6 procenta v roce 2020 a dále na 3,4 procenta v roce 2021. Ekonomická situace by se měla výrazně promítnout v dynamice výdělků, a to poklesem průměrné reálné mzdy v letošním roce a v roce 2021, upozorňuje MF ČR.
Predikci průměrné míry inflace v roce 2020 MF ČR ponechalo na 3,2 procenta. V roce 2021, kdy by podle názoru měly chybět podstatnější proinflační faktory, by měla inflace klesnout na 1,9 procenta.
Makroekonomická predikce bude podle harmonogramu projednána a posouzena Výborem pro rozpočtové prognózy dne 21. září 2020. Její scénář bude sloužit jako východisko pro Makroekonomický rámec návrhu Státního rozpočtu České republiky na rok 2021 a střednědobého rozpočtového výhledu do roku 2023.
–DNA–
