Prezident Miloš Zeman podpořil zrušení superhrubé mzdy, s nímž souvisí zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu, ale pouze na dva nejbližší roky. Další vláda by se měla touto změnou zabývat znovu. Superhrubá mzda, která byla zavedena jako dočasný nástroj, by tak byla zrušena zase jen dočasně a s podmínkami.
Podle prezidenta by zrušení superhrubé mzdy mělo být provázeno výrazným snížením daňových výjimek. Vyplynulo to z vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové [za ANO] a Zemanova mluvčího Jiřího Ovčáčka. A to po dnešní debatě prezidentova expertního týmu s ministryní financí a premiérem Andrejem Babišem [ANO] v Lánech.
Ministryně se prezidentovu návrhu nebrání, chce hledat shodu na návrhu ve vládní koalici i s dalšími partnery. Uvedla, že prezident požaduje snižování počtu daňových výjimek.
„Členové expertního týmu doporučili, aby snížení daně z příjmu z 19 na 15 procent bylo časově limitováno dvěma roky, a aby bylo kompenzováno výrazným snížením objemu daňových výjimek,“ napsal na sociální síti Twitter prezidentův mluvčí.
Superhrubou mzdu v roce 2008 zavedla vláda Mirka Topolánka [ODS] s ministrem financí Miroslavem Kalouskem [TOP 09]. Dobová rétorika byla taková, že jde o dočasné opatření. Superhrubá mzda tu je ale už více než dvanáct let a prozatím zrušena nebyla.
Superhrubá mzda jako dočasná měla být již zrušena
Prezident Zeman před dnešním jednáním plánované zrušení superhrubé mzdy kritizoval. Řekl, že odhadovaný výpadek příjmů ve výši 70 až 90 miliard korun považuje za pokus o nabourání díry do státního rozpočtu. Ministryně novinářům řekla, že podporu bude hledat v koalici i u KSČM, která kabinet toleruje. Naopak pro ni není tématem odložit snížení daně na rok 2022. KSČM se naopak dlouhodobě vyslovuje pro zvýšení daní.
Na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu se vládní ANO a ČSSD domluvily koncem srpna. Podle dohody by měla zároveň zůstat sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139 000 Kč měsíčně. Schillerová uvedla, že za takového předpokladu by se v budoucnu ale nesměly zvyšovat platy státních zaměstnanců s výjimkou učitelů. Stejně tak v minulosti pro FinTag.cz uvedla, že je proti snížení daně z příjmu pro všechny příjmové skupiny na 15 procent.
Prezident Miloš Zeman a jeho tým s ministryní financí jednal už několikrát. V minulých letech předkládala vládě návrh rozpočtu o měsíc dříve, letos má kvůli koronaviru ministerstvo financí možnost tohoto odkladu. Rozpočet je pak podle Schillerové zatížený mnoha nejasnostmi, například ohledně zvyšování daní na řezaný a zahřívaný tabák.
Schodek rozpočtu na rok 2021? Nikdo neví
Schillerová do Lán dorazila s prvním návrhem rozpočtu na příští rok. To potvrdil i mluvčí prezidenta Ovčáček: „Byla oceněna výše schodku, a naopak kritizováno snížení investic.“
Alena Schillerová přitom v České televizi [ČT] v sobotu řekla, že počítá se schodkem 116 miliard korun. Nezapočítala však další možná opatření proti koronaviru, ani potenciální výpadek způsobený právě zrušením superhrubé mzdy. Před schvalováním se schodek pravděpodobně výrazně prohloubí kvůli dalším opatřením přijímaným v souvislosti s koronavirem, uvedla v ČT.
Podle jejího dnešního vyjádření tak jde o teoretické číslo, které se nezakládá na realitě, bude se měnit i podle poslední makroekonomické predikce.
„To je prostě pracovní číslo z nepřesných čísel, které se zpracovávalo před predikcí,“ řekla. Údaj o reálném schodku ale odmítla zveřejnit. Dodala, že až ho řekne, bude si za ním již chtít stát.
Analytik Lukáš Kovanda míní, že schodek ve výši 116 miliard korun je až třikrát nižší údaj, než jaký by odpovídal realistickému vidění situace.
„Sečteno, podtrženo – realističtější je počítat s deficitem veřejných financí v příštím roce kolem 330 miliard korun,“ uvedl.
–ČTK/RED–
