Ministryně financí Alena Schillerová [za ANO] a práce Jana Maláčová [ČSSD] se dnes [22.9.] nedohodly na podobě rozpočtu resortu práce na příští rok. Důvod jsou vyšší požadované výdaje na sociální služby a přídavky na děti. Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV] chce dále navýšit prostředky na domovy seniorů.
Na sociální služby a na přídavky na děti MPSV požaduje navíc kolem 7,5 miliardy korun. Podle ministryně financí žádá tři miliardy na sociální služby a 4,5 miliardy na zvýšení přídavků na děti. Kolem miliardy by mělo být navíc na podporu zaměstnanosti či dotace.
„Až dnes zaznělo, že je požadavek na tři miliardy, ale to je tak velká částka, že musí být doložena,“ uvedla Schillerová.
Podotkla, že letos se na dotacích sociálním službám má vyplatit 18,6 miliardy korun. Jednání mají podle Aleny Schillerové pokračovat ještě tento týden.
Co si myslí ministryně Maláčová
Ministerstvo práce a sociálních věcí letos hospodaří s příjmy zhruba 530 miliard a výdaji 694 miliard. Kolik by to mělo být příští rok, ministryně zatím neupřesnily.
„Rozpočet musí kopírovat ekonomiku a sledovat nejnutnější potřeby lidí. Na ministerstvu práce chceme ušetřit 80 milionů. Naopak chceme investovat do sociálních služeb [přidat personálu a investovat do výstavby domovů pro seniory] a přídavků na děti pro pracující rodiny s dětmi a samoživitelky,“ uvedla na síti Twitter Jana Maláčová.
Její náměstkyně Zuzana Jentschke Stöcklová [ČSSD] dnes řekla, že resort chce navýšení platů pro pracovníky v sociálních službách o deset procent a půl miliardy na investice do domovů seniorů.
Co si myslí ministryně Schillerová
Navýšení výdělků je podle Schillerové potřeba „dát do kontextu celého jednání o platech a případného snížení daní zaměstnanců“. Už dříve šéfka státní pokladny uvedla, že by se platy ve veřejném sektoru po zrušení superhrubé mzdy navyšovat nemusely, lidem by zůstalo více peněz po snížení daní. První návrh schodku rozpočtu zrušení superhrubé mzdy ale nezohledňoval.
Na přídavky na děti žádá ministerstvo práce navíc 4,5 miliardy. Členové vlády se o možnosti navýšení dávky zmínili koncem června jako o pomoci rodinám v koronavirové krizi. Od té doby se k záměru ale nevrátili a návrh nezveřejnili. Není jasné, jak vysoká by podpora měla být a kdo by na ni měl mít nově nárok.
„Toto téma nebylo diskutováno na koalici a není připravena legislativa. Není to možné poskytnout. Musela bych vidět nějaký návrh, pak se o tom bavme. Nicméně nemůžu poskytnout bianco šek,“ uvedla Schillerová.
Dodejme, že přídavek na dítě pobírají domácnosti s příjmem pod 2,7násobek životního minima. Dávka činí 500, 610 či 700 korun měsíčně podle věku dítěte. Pokud alespoň jeden z rodičů pracuje, je částka o 300 korun vyšší. Přídavek se zvyšoval od ledna 2018. Rozšířil se tehdy také okruh rodin, které na něj dosáhnou. Úřady práce letos v červenci vyplatily 238 600 přídavků, o rok dříve jich bylo 254 400. Letošní výdaje za sedm měsíců činily 1,28 miliardy korun, loňské 1,39 miliardy.
Financování sociálních služeb
Do sociálních služeb putuje podle náměstkyně Zuzany Jentschke Stöcklové ročně zhruba 47 miliard korun. Dotace od státu z toho nyní činí asi 18,6 miliardy korun. Zbývající peníze jsou z dotací krajů a obcí, od klientů či dárců a z dalších zdrojů. MPSV se proto v průzkumu dotazovalo krajů a obcí, kolik by si na investice představovaly. Zájem by podle náměstkyně měly o třináct miliard korun.
Podle poslední statistické ročenky bylo předloni v domovech pro seniory asi 37 000 lůžek. Pro zachování dostupnosti péče by jich v polovině století bylo potřeba přes 89 100. Nebo by musela být odpovídající kapacita komunitních zařízení či bydlení se službami. V domovech se zvláštním režimem pro lidi s demencemi bylo předloni asi 20 100 lůžek, v polovině století by jich mělo být alespoň 38 500, uvádí studie.
Poskytovatelé péče si každý rok stěžují na to, že peníze nestačí ani na provoz. Pravidelně žádají o dofinancování. Podle prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb [APSS] Jiřího Horeckého je investiční podporu nutné posílit. Bez toho podle studie APSS hrozí službám pro lidi vyššího věku v Česku v budoucnu kolaps.
–ČTK/RED–
