Vláda schválila návrh novely zákona o zaměstnanosti, která by do českého práva zavedla kurzarbeit. O jeho aktivizaci bude rozhodovat vláda. Program tak bude k dispozici jen ve výjimečných situacích a novela prozatím nijak nestanovuje měřitelná kritéria pro účast v programu.
Podle návrhu novely zákona by se kurzarbeit využíval pouze při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii, kyberútoku či jiné mimořádné události. Program by ve státě, regionu či vybraném odvětví mohla povolit vždy jen vláda, a to po projednání v tripartitě. A to v situaci vážného ohrožení ekonomiky či odvětví podle relevantních ekonomických ukazatelů a jejich minulého a očekávaného vývoje.
Přesnější podmínky programu chce vláda stanovit ve svém nařízení. Principem kurzarbeitu i tak zůstává, že stát bude moci převzít část nákladů zaměstnavatele spojených s jeho zaměstnanci [výplata, pojistné] v případě tzv. překážek v práci. Zaměstnancům bude finanční prostředky poskytovat Úřad práce prostřednictvím zaměstnavatele.
Známé parametry návrhu trvalého kurzarbeitu jsou následující:
- Rozsah překážek v práci činí 20-80 % pracovní doby [tj. 1 až 4 dny v týdnu] u každého podpořeného zaměstnance.
- Příspěvek státu za dobu nepřidělování práce činí 70 % předchozí čisté mzdy. Po celou dobu podpory je její výše konstantní. Maximální částka je na úrovni průměrné mzdy v národním hospodářství.
- Podpůrčí doba činí až 12 měsíců u každého podpořeného zaměstnance.
- Zaměstnavatel hradí za dobu nepřidělování práce pojistné na zdravotní pojištění v plné výši. Pojistné na sociální pojištění platí z částky odpovídající 70 % čisté mzdy.
- Po dobu přidělování práce [tj. v době, kdy kurzarbeit není aktivní] běží standardní režim.
Jak vypadá vládní návrh kurzarbeitu
Novelu zákona o zaměstnanosti vláda pošle do Parlamentu se žádostí o projednání ve stavu legislativní nouze. Podle poslední verze novely by přesnější podmínky programu nastavila vláda ve svém nařízení. Stanovila by region, odvětví, rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát. Zatím je tedy známo, že pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu. Dostával by za neodpracované hodiny 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy. Podporu by mohli dostat zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku alespoň čtvrt roku. Státní příspěvek by se jim zahrnul do příjmů, dlužníkům by se z něj strhávalo a zohledňoval by se při vyplácení dávek.
Firmy by platily sociální odvody i za neodpracovaný čas z příspěvku od státu, tedy ze 70 procent pracovníkovy čisté mzdy. Zdravotní pojištění by se hradilo z celého běžného výdělku. Třetinu doplatku za volné hodiny či dny by hradil zaměstnanec, dvě třetiny zaměstnavatel. Aby lidé příspěvek od státu získali, nesměla by firma sídlit v daňových rájích a vyplácet dividendy a podíly ze zisku.
Kritika podoby zákona zní z mnoha stran
Podobu kurzarbeitu již dříve kritizovali zástupci zaměstnavatelů. Požadovali, aby o zařazení do kurzarbeitu nerozhodovala vláda, chtěli jasné podmínky, za kterých bude moci firma do programu vstoupit. Upozorňovali na to, že by neměli platit sociální a zdravotní pojištění v době, kdy nezaměstnávají. [Pozn. red.: Aktuální návrh jim odpouští zdravotní pojištění, ale ze sociálních odvodů pouze 30 procent z čisté mzdy.] Požadovali zavedení kurzarbeitu podle německého vzoru, kde program využívají firmy podle potřeby, nikoli jen v mimořádných situacích. Toho se však nedočkali.
Svaz průmyslu vyjádřil pochybnosti u připraveného kurzarbeitu
Za pravdu jim dává i vyjádření výkonného člena představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory [ČNOPK] k dnes schválenému kurzarbeitu Bernarda Bauera.
„Považujeme za správné a důležité přenést teď ad hoc opatření z letošního jara, která měla sloužit jako akutní podpora pro firmy a jejich zaměstnance, do trvale dostupných instrumentů. Musíme totiž vycházet z toho, že ekonomika bude ještě dlouho a opakovaně žít s dočasnými omezeními. V Německu osvědčený model kurzarbeitu je jedním z takových instrumentů. Velmi proto oceňujeme, že vláda dnes schválila podobu českého modelu.“
Také ale dodává: „Požadujeme však pro firmy takový nástroj, který bude kurzarbeit spouštět podle objektivních kritérií a bude nezávislý na individuálních rozhodnutích vlády, na určitých vládních konstelacích či obdobích volebních kampaní.“
–DNA–
