Maďarská centrální banka v tomto týdnu překvapivě zvýšila svou týdenní depozitní sazbu o 0,15procentního bodu na 0,75 procenta. Snaží se tak zabránit růstu inflačních rizik. Magyar Nemzeti Bank [MNB] uvedla, že je během pandemie nemoci covid-19 odhodlána zachovat stabilitu cen.
Maďarský forint díky kroku MNB posílil z pětiměsíčních minim vůči euru. Dle některých ekonomů ale bude současné posílení maďarské měny v důsledku nynějšího zvýšení depozitní sazby MNG jen dočasné.
„Nemyslím si, že to bude stačit. Pokud forint centrální banku v souvislosti s vývojem inflace znepokojuje, budou zřejmě muset příští týden depozitní sazbu opět zvýšit,“ uvedl analytik Peter Virovacz ze společnosti ING.
Jeho slova potvrzuje i aktuální stav obchodování forintu, jenž se odehrává blízko úrovním historicky nejslabších hodnot, kterých forint dosáhl letos v březnu. Forint tak dále oslabuje, protože druhá vlna koronaviru podkopala naděje investorů na rychlé oživení maďarské ekonomiky. Magyar Nemzeti Bank uvedla, že chce zabránit nárůstu inflačních rizik v důsledku současného nejistého prostředí. Detailnější informace jsou v zářijové inflační zprávě MNB.
Inflace v Maďarsku překvapila již v červenci
Srpnová inflace v Maďarsku dosáhla 3,9 procenta. Překvapivě vzrostla již v červenci. V meziměsíčním vyjádření z červnových 0,4 procenta na 1,1 procenta v červenci. V meziročním srovnání z 2,9 procenta na 3,8 procenta. Červencová inflace se tak nacházela poblíž horní hranice tolerančního pásma Maďarské centrální banky, která cílí inflaci ve výši tří procent s tolerančním pásmem v rozsahu jednoho procentního bodu na obě strany.
„Jádrová inflace zrychlila z 3,5 procenta na 4,1 procenta. V Maďarsku tak pokračuje stagflační vývoj, když při výrazném útlumu ekonomické aktivity rostou spotřebitelské ceny neobvykle rychlými tempy,“ uvedl analytik Komerční banky [KB] Martin Gürtler.
Obdobný vývoj nyní zažívá také Polsko a Česká republika. Inflaci ve všech třech případech táhnou nahoru především ceny služeb, jejichž provozovatelé si pravděpodobně vyššími cenami kompenzují nárůst nákladů spojených s vládními opatřeními proti koronaviru. Naproti tomu v zemích západní Evropy se spotřebitelské ceny v průběhu druhého čtvrtletí vyvíjely podle očekávání, když na propad poptávky zareagovaly nižším růstem.
Z krize se proinvestujeme
K ekonomické situaci v zemi se vyjádřil i maďarský premiér Viktor Orbán. Pro agenturu Reuters uvedl, že chce zotavení ekonomiky z dopadů koronavirové krize nastartovat investicemi a snížením daní. Současná maďarská daňová politika upřednostňuje rodiny a silně se opírá o automobilový průmysl. Ekonomové očekávají, že maďarské hospodářství letos poklesne o šest procent a počet nakažených koronavirem bude stoupat.
„Investice, investice, investice. Snížení daní a investice,“ reagoval Orbán na otázku Reuters, jak se jeho země pokusí zlepšit stav hospodářství.
„Soustředíme se na investice, protože když jsou investice, jsou i pracovní místa,“ dodal. To podle něj stačí k tomu, aby se maďarské hospodářství vrátilo k růstu.
A to bez maďarského podílu z unijního fondu obnovy ekonomik, který pro celý blok činí 750 miliard eur [asi 20,3 bilionu Kč].
„Pokud k tomu bude důvod, uděláme to. Zatím se ale soustředíme na investice,“ uvedl na otázku, zda jeho vláda prodlouží program podpory pracovních míst, který již skončil.
Pandemie covidu-19 představuje pro Orbána, který v čele země stojí přes deset let, dosud největší výzvu. V první polovině roku 2022 se v zemi konají parlamentní volby. V těch předchozích získával podle Reuters hlasy hlavně díky ekonomice a protiimigrační kampani.
Maďarsko očekává růst nezaměstnanosti
Ve druhém čtvrtletí se maďarská ekonomika meziročně snížila o 13,6 procenta. Což je nejhlubší propad ve východním křídle unijních zemí. Očekává se, že zotavení maďarského hospodářství bude trvat déle, než se čekalo. Kvůli pandemii jsou nejvíce zasažené cestovní ruch a zábavní průmysl. V tom se očekává celoroční pokles pět až deset procent.
V prodeji nemovitostí a stavebnictví by mohl být pokles nižší než průměr. Výrazný růst se očekává pouze v telekomunikačních sítích, určité zvýšení je pravděpodobné ve veřejné správě nebo zdravotnictví. Zvýšit se může také zemědělská produkce. Dojde ale k nárůstu nezaměstnanosti. Celoroční inflace je prozatím odhadována na čtyři procenta.
–ČTK/RED–
