„Nemají členskou základnu, nemají peníze, a funkcionáři potřebují další peníze na svou činnost,“ vysvětluje Bohumír Dufek z Asociace samostatných odborů ČR, proč odboráři sdružení pod Českomoravskou konfederaci odborových svazů postupně rozprodávají odborový majetek.
Asociace samostatných odborů ČR [ASO ČR] platí za určitou protiváhu k Českomoravské konfederaci odborových svazů [ČMKOS]. ASO ČR zastupuje například silnou skupinu odborů na železnici, v zemědělství, ale i ve zdravotnictví. Celkem třináct odborových subjektů. ASO ČR vznikla poté, kdy její současní členové před lety odešli z ČMKOS, protože nebyli spokojení s její činností, a vzali si s sebou část majetku ROH. Například ASO ČR spolu s dalšími odbory sídlí ve vlastním činžovním domě na Praze 2.
„My jsme si museli naše sídlo koupit, když jsme z ČMKOS odešli. […] Proč ty ostatní svazy nemají zveřejněný majetek jako my. Proč si prodali centrálu, Dům odborových svazů na náměstí Winstona Churchilla, střechu nad hlavou. Odborová centrála byl takový symbol a tím, že to prodali, co jim zbylo?“ Ptá se předseda ASO ČR Bohumír Dufek [na obrázku].
A zároveň si odpovídá: „Nemají členskou základnu, nemají peníze, a funkcionáři potřebují další peníze na svou činnost.“
Jak si stojí odborová členská základna
Přehled stavu členské základny OS k 30. 6. 2019 [aktualizován k 1. 1. 2020] nabízí mnoho čísel, z nichž lze vypozorovat hned několik trendů. Takřka všem odborářům ubývají členové. V porovnání s rokem 2018 o 1,34 procenta [-3 909 členů]. Dále platí, že z celkem nyní aktivních 288 616 odborářů je celkem 41 762 členů v penzijním věku.
Největším odborovým svazem je OS Kovo, které má 97 178 tisíc členů, platících měsíční příspěvky pak už jen 81 389 členů z 682 místních organizací. I když OS Kovo patří k těm nejaktivnějším v zakládání nových organizací a přijímání nových členů [od 30.6. 2018 do 30.6. 2019 +7 669] ve srovnávaném období, zaznamenává i tak úbytek z celkového počtu členů. A to o -0,65 procenta.
Avšak oproti ostatním svazům a odborovým subjektům dosahuje stále fantastických výsledků. Například OS zaměstnanců v letectví hlásí za loňský rok meziroční 25,41% propad počtu členů. ČMOS pohostinství, hotelů a cestovního ruchu 15,68% propad. Světlá výjimka je pouze Aliance drážního provozu s nárůstem počtu členů o 27,84 procenta.
Nijak lichotivě pro odbory nevychází ani statistika nově založených místních organizací. Z ní vyplývá, že naprostá drtivá většina tuzemských oborů od 30.6. 2018 do 30.6. 2019 nezaložila ani jednu novou místní organizaci. Výjimka je opět OS Kovo [+33 organizací], ČMOS pracovníků školství [29 organizací] a UZO [+13 organizací]. Zbytek organizací nezaložila žádnou či pouhou jednu nebo dvě nové organizace.
Bohumír Dufek říká, co bylo a již není
Bohumír Dufek říká, že není od věci si srovnat odbory za socialismu a dnes. Zatímco dnes je odborářům nabízena účast ve spotřebitelském věrnostním programu, dříve dostávali zlevněnou rekreaci. Což byl již tehdy podle něj velký benefit.
„Dnes toto odbory nabídnout nemohou, protože z rekreačního majetku jim zbylo jen torzo. A ten majetek, který zbyl, tvrdě vydělává na živobytí odborářských funkcionářů zastřešujících svazů a odborových subjektů,“ upřesňuje Bohumír Dufek.
Také ale dodává, že mu nepřísluší komentovat činnost jiných odborových centrál, svazů a subjektů. Obecně upozorňuje, že vliv některých odborových svazů logicky upadá spolu s tím, jak se mění struktura českého hospodářství.
„Odborová politika tak více než kdy jindy musí vznikat odspoda. Odborové subjekty musejí pracovat tak, aby se členská základna zvedala, to je logické, a to je důležité. Těch chyb, a řeknu do svých řad, děláme asi více. Ona ty chyby dělá i členská základna už jen tím, že se nezajímá o to, co se děje v jejích odborech,“ vysvětluje Bohumír Dufek.
Podle něj by občané měli více věřit odborům a na druhé straně by je ale také měli důsledněji kontrolovat. To proto, že stále platí to, co platí vždy. Totiž, že i mezi odboráři se najdou takoví, kteří za práva pracujících maskují své vlastní pohodlné bydlo či kšeftování s odborářským majetkem.
Redakce FinTag.cz se dokonce setkala s informacemi o tom, že nejsou ojedinělé případy, kdy odboráři nakupují za odborářské peníze byty, které pak z majetku odborových organizací sami odkupují. Tato informace zazněla při přípravě článku hned z několika zdrojů, bližší informace k této věci nemáme.
Odboráři nebyli žádní chudáci a ani nyní jimi nejsou
Výkonný ředitel Svazu Dopravy ČR [SP ČR] Petr Kašík byl po revoluci 1989 zvolen jako dlouholetý strojvedoucí za předsedu odborové organizace lokomotivního depa Praha. Byl u toho, když přecházel majetek z ROH na odbory.
„Ten majetek ROH byl trojího druhu. První byly ty velké budovy v Praze. Dům Radost, bývalá budova Transgasu nebo Olšanka. Pak tu byl ten rekreační majetek, to znamená různé chaty a ubytovny, a třetí byl majetek místních odborových organizací,“ vysvětluje.
Odbory následně založily Majetkovou, správní a delimitační unii odborových svazů [MSDU OS]. Do ní vložily majetek ROH, a ustanovily si 20 odborových subjektů, které budou s majetkem jako jeho majitelé nakládat.
Podle názoru někdejšího předsedy železničních odborů Jaromíra Duška sdružení hospodaří s majetkem v řádu miliard. V roce 1990 vlastnilo největší a nejrozsáhlejší řetězec hotelových a rekreačních ubytovacích kapacit v České republice. Aktuálně ale unie prodala za miliardu korun Dům odborových svazů [Radost]. A další majetek, jako například hotel Olšanka, Imperial nebo administrativní budovu v Praze aj., plánuje rozprodat do roku 2027.
90 procent majetku bylo již rozkradeno
Podle Petra Kašíka ale po přerozdělení majetku ROH mezi jednotlivé odborové subjekty, začaly vznikat situace, kdy velké odborové svazy, jako je třeba OS Kovo, začaly mít vysoké nároky a s tím logicky i náklady.
„A tak se ten majetek začal rozprodávat s tím, že se tomu říkalo sjednocení majetku. A jak potřebovaly svazy víc a víc peněz, tak se prodávalo dál. Totiž víte, některé ty odborové svazy hospodaří řádně, ale mnohé z nich bídně, a ten svůj majetek úspěšně, jak se říká, prožírají,“ vysvětluje.
Na otázku, kterých svazů se to konkrétně týká, říká, že se to týká většiny z nich, protože na prodeji majetku musí být shoda v rámci MSDU OS. A to i shoda na tom, jak se utržené peníze rozdělí. Odhaduje se, že odbory dostaly v 90. letech v tehdejších cenách majetek za šest miliard korun.
Jiný odborář, jenž si nepřeje být jmenován, k tomu podotýká: „Podle mého názoru se rozkradlo tak 90 procent z toho celého majetku. A to jak na úrovních svazů, tak na úrovni místních odborových organizací, kdy správci zejména zkraje 90. let rozebírali ty majetky pod rukama i samotným svazům.“
Trendem tak bylo a je, že jakmile některá z organizací nějakými převody přijde k majetku ROH, mnohdy se hledí osamostatnit, aby s ním mohla sama nakládat.
„Je jasné, že oni z těch příspěvků nevyžijí, to by musely fungovat jinak. Na druhou stranu viděl jsem odbory v Rakousku a v Německu, a ty dnešní české fungují na obdobné evropské úrovni,“ uvádí Petr Kašík.
Potvrzuje i trend, kdy odborářští šéfové sedí ve statutárních orgánech velkých firem, kde pobírají velké peníze, o které nechtějí přijít, a tak se často uchylují k populistické politice s jediným cílem, kterým je udržet se ve vedoucích funkcích.
Co si o tom myslí ČMKOS
FinTag.cz se zajímal i o to, co si myslí předseda ČMKOS Josef Středula o tom, jak fungují odbory v Česku. Proč rozprodávají svůj majetek, proč si vzájemně konkurují, proč mnohé z odborových subjektů mají tak žalostnou pracovní morálku. Redakce ho proto před několika týdny požádala o krátký rozhovor na toto téma. 8. září mu FinTag.cz poslala okruhy otázek, několik dní ovšem na zaslanou žádost nikdo nereagoval.
Až po urgenci přišla tato odpověď od mluvčí ČMKOS a šéfredaktorky Sondy Revue Jany Kašparové: „…děkujeme za váš zájem o odborovou problematiku, tematický rozsah vašeho požadavku vyžaduje delší časový prostor, bohužel v nejbližších týdnech je pan předseda Středula ve velmi náročném časovém období. Pokusím se najít optimální řešení a dám vědět. Děkuji za pochopení.“
Dodejme, že od té doby uběhl bezmála měsíc a Jana Kašparová optimální řešení spolu s předsedou ČMKOS Josefem Středulou prozatím nenašla.
Daniel Tácha
