Počet lidí zaměstnaných na kurzarbeit, tedy v režimu, kdy jim mzdu dorovnává stát, v Německu v září činil 3,7 milionu. To je výrazný pokles oproti srpnu, kdy jich bylo 4,7 milionu. Uvedl to ekonomický institut Ifo.
Podíl pracujících lidí na kurzarbeit se tak na celkovém počtu zaměstnaných snížil na jedenáct ze 14ti procent v předchozím měsíci. Podle agentury Reuters je to znamení, že největší evropská ekonomika se dál částečně zotavuje z dopadů koronavirové krize.
„Kurzarbeitu stále ubývá. Podíl takto zaměstnaných ale zůstává zvlášť vysoký v průmyslu,“ řekl analytik Sebastian Link, který se v Ifo zaměřuje na pracovní trh.
Ve zpracovatelském průmyslu pracuje na kurzarbeit asi 21 procent zaměstnanců, ve službách pouhých dvanáct procent. Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí v důsledku koronavirové krize klesla o rekordních 9,7 procenta. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
Situace na německém trhu práce
V Německu míra nezaměstnanosti v srpnu klesla o desetinu bodu na 6,3 procenta. Počet nezaměstnaných klesá už třetí měsíc. V Německu tak ubývá lidí bez práce. V září statistiky opustilo podle sezonně přepočtených údajů dalších zhruba 8 000 lidí a celkem jich bylo 2,907 milionu. Klesá i počet lidí zaměstnaných na zkrácený úvazek. Do července se snížil na 4,24 milionu, maxima téměř šesti milionů dosáhl v dubnu, který je považován za vrchol pandemie.
Vývoj podle analytiků naznačuje, že lidé by mohli mít větší důvěru ve svou vlastní budoucnost a začít i více utrácet. Právě výdaje spotřebitelů by se měly o zotavení největší evropské ekonomiky z koronavirové pandemie postarat nejvíce.
Práce na kurzarbeit: Pomoc firmám i lidem
Kurzarbeit je opatření, které má v čase ekonomických těžkostí umožnit zaměstnavatelům v Německu nechat zaměstnance pracovat na zkrácenou pracovní dobu a stále jim vyplácet mzdu, na kterou jim přispívá stát. Cílem je ochránit ekonomiku před šoky, jako je právě koronavirová krize, aby výsledkem nebyla masová nezaměstnanost.
Nová pravidla kurzarbeitu nyní chystá i česká vláda. Sněmovna je projedná dnes 30.9. ve stavu legislativní nouze. Podle návrhu zákona by se kurzarbeit využíval pouze při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii, kyberútoku či jiné mimořádné události.
Program by ve státě, regionu či vybraném odvětví mohla povolit vždy jen vláda, a to po projednání v tripartitě. To v situaci vážného ohrožení ekonomiky či odvětví podle určitých ekonomických ukazatelů a jejich minulého a očekávaného vývoje. Podmínky programu plánuje vláda stanovit ve svém nařízení. Již nyní podoba zákona o zaměstnanosti, který český kurzarbeit upravuje, sklízí silnou kritiku ze strany zaměstnavatelů.
–ČTK/RED–
