Obecná míra nezaměstnanosti v srpnu letošního roku dosáhla 2,8 procenta a meziročně se zvýšila o 0,8procentního bodu. Uvedl to spolu s informacemi o saldu hospodaření sektoru vládních institucí Český statistický úřad [ČSÚ].
Srpnová míra nezaměstnanosti mužů očištěná od sezónních vlivů dosáhla 2,7 procenta. U žen činila 2,8 procenta. Podle statistiků byl srpen po červenci z hlediska hlavních ukazatelů českého trhu práce zcela standardní. Lidé odpracovali shodný počet hodin jako loni v srpnu.
„Nezaměstnanost od února mírně roste, avšak ve srovnání s jinými státy EU je ta česká stále nejnižší,“ říká Dalibor Holý z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Z jednotlivých členských zemí unie měla nejnižší míru nezaměstnanosti podle Eurostatu Česká republika, a to 2,7 procenta. V Polsku nezaměstnanost činila 3,1 procenta. Naopak nejvyšší nezaměstnanost v EU má Španělsko, kde činí 16,2 procenta. V Německu míra nezaměstnanosti klesla o desetinu bodu na 6,3 procenta. Počet nezaměstnaných klesá už třetí měsíc, za vysokým nárůstem na jaře byly dopady koronaviru.
Míra zaměstnanosti a ekonomické aktivita
Míra zaměstnanosti 15–64letých [podíl zaměstnaných k populaci v této věkové skupině] očištěná od sezónních vlivů dosáhla v srpnu 74,4 procenta a oproti srpnu 2019 se snížila o 0,8procentního bodu. Míra zaměstnanosti mužů po sezónním očištění činila 81,3 procenta, míra zaměstnanosti žen 67,2 procenta. Míra zaměstnanosti osob ve věku 15–29 let očištěná od sezónních vlivů činila 46,0 procent, ve věku 30–49 let 87,0 procenta a ve skupině osob 50–64letých 76,7 procenta.
Míra ekonomické aktivity 15–64letých [podíl ekonomicky aktivních k populaci v této věkové skupině] očištěná od sezónních vlivů dosáhla 76,5 procenta a proti srpnu 2019 se snížila o 0,2procentního bodu. Po sezónním očištění míra ekonomické aktivity mužů [83,6 %] převyšovala míru ekonomické aktivity žen o 14,4procentního bodu.
Obecná míra nezaměstnanosti v srpnu 2020 u 15–74letých v České republice činila 2,7 procenta. Údaje vycházejí z Výběrového šetření pracovních sil [VŠPS] za daný měsíc.
Nezaměstnanost v srpnu v EU
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii se v srpnu zvýšila na 7,4 z červencových 7,3 procenta a růst zaznamenala už pátý měsíc za sebou. Podobná je situace i v zemích platících eurem, kde se míra nezaměstnanosti rovněž zvýšila o 0,1 procentního bodu a dostala se na 8,1 procenta. Uvedl to evropský statistický úřad Eurostat.
Ve 27 zemích unie bylo v srpnu bez práce 15,6 milionu lidí, z toho 13,19 v eurozóně. Proti červenci se počet nezaměstnaných v EU zvýšil zhruba o 238 000, v zemích platících eurem pak o 251 000. Vysoká zůstává míra nezaměstnanosti mezi mladými do 25 let, která se rovněž zvýšila. V EU bylo bez práce 17,6 procenta mladých a v eurozóně 18,1 procenta. Pod deseti procenty je míra nezaměstnanosti mezi mladými i v Česku, na Maltě a v Polsku. Ve Španělsku je ale bez práce více než 40 procent mladých. Nejnižší míru nezaměstnanosti mezi mladými pak má Německo, kde je 5,8 procenta.
Hospodaření vládních institucí
Český statistický úřad dnes zveřejnil i výsledky salda hospodaření sektoru vládních institucí. To skončilo za rok 2019 přebytkem ve výši 15,3 miliardy korun. To v relativním vyjádření odpovídá 0,27 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Oproti prvním notifikacím poklesl přebytek o 0,1 miliardy korun. Výše zadlužení sektoru dosáhla na konci roku 2019 úrovně 30,21 procenta HDP, při meziročním poklesu o 1,85procentního bodu.
Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně vzrostly v roce 2019 o 8,1 procenta, respektive 178,1 miliardy korun. Nejvíce vzrostly sociální dávky [+66,4 mld. Kč, resp. 8,1 %] a zaplacené náhrady zaměstnancům [+54,9 mld. Kč, resp. 10,5 %]. Vzrůst zaznamenaly i výdaje na hrubou tvorbu kapitálu [+30,7 mld. Kč, resp. 13,4 %].
–RED–
