Plán na zrušení minimálně 20 pracovních míst v srpnu britské vládě nahlásilo 966 zaměstnavatelů. Loni jich bylo 214. Za prvních pět měsíců koronavirové krize zaměstnavatelé pak oznámili zrušení celkem 498 000 pracovních míst. Vyplývá to z údajů, které si od úřadů vyžádala BBC.
Britská ekonomika se v létě začala zotavovat z útlumu, který způsobila koronavirová krize. Plány na propouštění však nadále hlásí mnoho velkých podniků ze silně zasažených odvětví. Jako je maloobchod či pohostinství, píše BBC v článku: Covid: Nearly 500,000 redundancies planned since crisis began.
„V srpnu zavládl optimistický pocit, začali jsme registrovat větší výdaje a více aktivity, panovaly naděje na rychlé oživení,“ říká ekonomka Rebecca McDonaldová z institutu Joseph Rowntree Foundation.
„To se nyní zdá mnohem méně pravděpodobné,“ dodala.
I přesto – jakkoli v meziročním srovnání vzrostl o více než 150 procent, celkový objem plánovaného propouštění v srpnu meziměsíčně klesl ze zhruba 150 000 pracovních míst.
Britové pracují i s kurzarbeitem
Britská vláda ve snaze o zmírnění dopadů koronavirové krize zavedla program podpory dočasně uvolněných zaměstnanců, který by měl vypršet na konci října. Minulý měsíc představil ministr financí Rishi Sunak nový půlroční program, který je ale méně štědrý.
Zaměstnavatelé, kteří oznámili propuštění minimálně 20ti pracovních míst
[Zdroj: BBC]
Vláda i tak bude v jeho rámci od listopadu podporovat zaměstnance se zkrácenou pracovní dobou. Britská vláda pracuje s limitem výdajů ve výši 22 procent, kterými se smí na trhu práce podílet na zaměstnanosti.
„Mnoho zaměstnavatelů bude muset v příštích měsících činit obtížná rozhodnutí. Vzhledem k podobě nového programu se zdá pravděpodobné, že v zimě nastane výrazné propouštění. Máme obavy, že se to nejvíce dotkne nejhůře placených zaměstnanců v nejvíce zasažených sektorech,“ uvedla McDonaldová.
Britská ekonomika je v recesi
Britská ekonomika ve 2. čtvrtletí klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 19,8 procenta. Země se tak poprvé po jedenácti letech ocitla v recesi. V meziročním srovnání pak šesté největší hospodářství na světě zaznamenalo propad o 21,5 procenta.
Recese se projevuje i ve spotřebě obyvatelstva. Například britský trh s automobily v září klesl nejníže za více než 20 let. Září přitom bývá tradičně, co do poptávky, silným měsícem. Sektor nyní očekává, že trh se do konce roku propadne o 30,6 procenta. To by na ztracených tržbách představovalo 21,2 miliardy liber [téměř 634 miliard Kč].
„Pokud se pandemie nedostane pod kontrolu a neobnoví se důvěra spotřebitelů a firem v ekonomice, bude krátkodobá budoucnost velmi náročná,“ uvedl ředitel SMMT Mike Hawes.
Bude to náročné do Vánoc, řekl BBC premiér Johnson
Británie, kde s koronavirem zemřelo nejvíce lidí v Evropě, se v létě postupně vymanila z celostátní karantény. Na mnoho oblastí včetně velkých měst, jako jsou severoanglický Manchester nebo skotské Glasgow se nyní vztahují místní omezení. A další opatření přicházejí do celé země.
„V těchto oblastech, a uvědomuji si únavu, kterou lidé pociťují, musíme spolupracovat: dodržovat pokyny a snížit počty nakažených, zatímco budeme udržovat ekonomiku v chodu. To je rovnováha, kterou hledáme,“ řekl premiér Boris Johnson v televizi BBC.
Dodal: „Vím, že se na mě lidé hněvají a hněvají se na vládu, ale musím říci, ve vší upřímnosti, že to bude i nadále náročné – až do Vánoc. Možná to bude těžké i dál, ale tohle je jediný způsob, jak to udělat.“
Svoji roli sehraje i brexit
Z Británie se do Evropské unie před brexitem již přesunulo více než 7 500 pracovních míst z finančnictví a aktiva v objemu přes bilion liber [29,7 bilionu Kč]. Uvedla to konzultační společnost EY. Banky, pojišťovny a správci aktiv si zřizují nová centra v EU, anebo rozšiřují ta stávající, aby mohli po přechodném období, tedy po letošním 31. prosinci, dál obsluhovat klienty. Populární destinací kapitálu je zejména Dublin, dále pak Lucemburk, Frankfurt nad Mohanem a Paříž.
–ČTK/RED–
