Tripartita dnes jednala o epidemiologické situaci, ale i návrhu státního rozpočtu 2021. Stát by měl v příštím roce podle návrhu rozpočtu Ministerstva financí ČR [MF ČR] hospodařit se schodkem 320 miliard korun. Součástí jednání byl i nový stavební zákon, podpora covid krizí poškozeným sektorům a minimální mzda.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů spolu jednali naposledy koncem června. Před týdnem na Sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] jeho prezident Jaroslav Hanák [na fotografii, pozn. red.] avšak vyzval premiéra Andreje Babiše [ANO] k obnově sociálního dialogu, který dle jeho názoru předseda zrušil. Jeho návrh podpořil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů [ČMKOS] Josef Středula. Výsledkem bylo dnešní jednání tripartity, částečně i formou videokonference.
Jakkoli výsledkům jednání dominovala epidemiologická situace [zejména pak v médiích po tiskové konferenci tripartity, pozn. red.], důležitá zpráva je, že zaměstnavatelé a odbory nepodpořili návrh státního rozpočtu 2021. MF ČR přitom navrhlo jeho schodek ve výši 320 miliard korun a koaliční strany se na něm shodly.
Zaměstnavatelé odmítli návrh státního rozpočtu 2021
Podle prezidenta SP ČR Hanáka vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová [za ANO] na jednání tripartity přednesla svůj plán a odhady vývoje rozpočtu. V nich i potvrdila letošní propad hrubého domácího produktu [HDP] o cca 6,6 procenta, zrhuba 257 miliard korun.
„Problém celého státního rozpočtu z našeho pohledu je, že my máme vlastně dva rozpočty. Jeden rozpočet, který navrhuje ministryně, ale který je bez daňového balíčku, kde je například zrušení superhrubé mzdy, který chce vláda prosadit. No a druhý je ten rozpočet s dopady daňové balíčku, což je zhruba 70 až 80 miliard korun, který ale nemáme,“ uvedl Hanák s dovětkem, že na jednání tripartity premiér Babiš několikrát zopakoval, že superhrubou mzdu zruší.
Prezident SP ČR v této souvislosti upozornil, že by byl rád, ať už vláda prosadí jakýkoliv rozpočet, aby dodržela, co slíbila, a nezvyšovala daně pro firmy a občany. Také varoval, aby před volbami nevyužívala státní peníze na podporu svých voličů.
„Byli bychom naopak velice rádi, aby se hovořilo o úsporách v byrokracii země,“ řekl s tím, že klíčové jsou také vládní investice.
Ocenil zvýšení peněz do stavebnictví, ale dodal, že tempo by měla vláda udržet i v podpoře vědy a výzkumu. Řekl, že státní rozpočet by měl být v úzké vazbě s evropskými penězi. To znamená s novým monitorovacím obdobím, v němž bude mít Česká republika k dispozici cca 800 miliard korun.
„A pak je tady Národní plán obnovy, na kterém pracuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, a tady by investice měli jít na rozvoj, ne řešit problémy státního rozpočtu 2021,“ řekl s tím, že to nejhorší, co by se mohlo v souvislosti se státním rozpočtem stát by bylo, že státní rozpočet nebude vůbec schválen.
„Byl bych strašně nerad, aby vlast šla prvního ledna do rozpočtového provizoria. Nedovedu si představit, že by stát za již nyní dost komplikovaného stavu, tím ještě více zkomplikoval život firmám, krajům, městům a obcím,“ upřesnil.
Výhrady ke státnímu rozpočtu 2021 mají i odbory
Podle Josefa Středuly návrh státního rozpočtu nepočítá s tím, kolik skutečně bude Česko stát vypořádání se s dopady epidemie koronaviru. Kritizoval, že v něm nejsou zahrnuty daňové změny. Podle něj ty, které navrhuje vláda, celkově přinesou státnímu rozpočtu propad příjmů ve výši sto miliard korun. V konečném důsledku pak 200 miliard korun. Vyjádřil se také k Národnímu plánu obnovy. V něm jsou podle něj dvě položky ve výši necelých 60 miliard korun. Ty dle jeho slov míří k umoření starých dluhů, nikoliv na rozvoj.
„Pro nás je v tuto chvíli státní rozpočet velký problém. Vláda se zbavuje svých příjmů a nahrazuje je půjčkami cizích peněz, aniž bychom věděli, za kolik si půjčujeme. A také si myslíme, že zrušení superhrubé mzdy je hazard,“ uvedl.
Dodal, že se obává toho, že sotva bude zákon o státním rozpočtu přijat, bude následovat jeho novela a pak další novely. Což nevypovídá o finanční stabilitě.
Jako špatný příklad přístupu k veřejným financím uvedl stav důchodového účtu. Jeho deficit aktuálně stoupl na více než 60 miliard korun. Podle něj je to důsledek toho, že se v krizové situaci prominulo sociální pojištění.
„Nelze dělat jen to, co si přejeme, ale je třeba myslet i jaké to má dopady,“ uvedl s tím, že veřejnost by měla být plně informována o tom, co které opatření proti covidu znamená.
„V případě deficitu důchodového systému, před kterým jsme varovali, je to zvýšení věku odchodu do penze a snížení penzí. Ale to je třeba veřejnosti říci,“ upřesnil.
Minimální i superhrubá mzda a ošetřovné
Tématem, při kterém si odbory se zaměstnavateli tradičně neporozuměli, bylo jednání o výši minimální mzdy. Odbory požadují minimální mzdu v příštím roce ve výši 16 tisíc korun. Naopak podle prezidenta SP ČR by nárůst minimální mzdy měl být nulový a obecně růst mezd a platů by měl být výhradně na zaměstnavatelích.
V souvislosti s výší mezd a platů ruku v ruce se zrušením superhrubé mzdy pak Jaroslav Hanák uvedl: „Bude-li zrušena superhrubá mzda, tak zlepšení příjmů zaměstnanců bude kolem pěti procent. Nejlépe na tom budou ti s nejvyššími platy, a nejhůře na tom budou ti s těmi nejnižšími mzdami.“
Josef Středula v souvislosti se současným uzavíráním škol uvedl, že odbory požadují navýšení ošetřovného na 80 procent. K tomu se dle jeho slov vláda, která ošetřovné prodlouží, staví odmítavě.
Nejvíce zasažené sektory
Jaroslav Hanák po jednání tripartity několikrát zdůraznil, že vítá to, že vláda nabídne prostřednictvím ministra dopravy a průmyslu a obchodu Karla Havlíčka [za ANO] sektoru HoReCa pomocnou ruku, stejně jako sportu a kultuře.
„Na všechny tyto oblasti má přesná opatření, která bude vláda projednávat. A doufám, že je také schválí,“ řekl s tím, že do kultury by mělo jít cca 700 milionů korun. Do sportu zhruba půl miliardy. Další peníze půjdou do hotelů, z nichž největší problémy mají pražská ubytovací zařízení. Zhruba jedna třetina z nich je v existenčních potížích.
Upozornil dále na to, že součástí jednání byl nový stavební zákon. Ten by dle vyjádření ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové [ANO] měla sněmovna projednávat 20. října ve druhém čtení. Do zákona má být dodán vylepšující pozměňovací komplexní návrh, jak očekává praxe. Což je, jak řekl, odpovědnost právě ministryně pro místní rozvoj.
–DNA–
